Ústřední hřbitov Neředín

Ústřední hřbitov Neředín
Původní obřadní síň
Původní obřadní síň
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký
OkresOlomouc
ObecOlomouc
Zeměpisné souřadnice
Specifikace
Výstavba18981901
Odkazy
Oficiální webhttp://www.olomouc.eu/hrbitovy/verejna-pohrebiste/neredin-ustredni-hrbitov_(cesky)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústřední hřbitov Neředín je největší a nejvýznamnější hřbitov v Olomouci. Nachází se v městské části Neředín, na západním okraji města na třídě Míru. Součástí neředínského hřbitova je také olomoucký židovský hřbitov ve východní části pohřebiště.

Historie

Krematorium v Olomouci, A. Šajtar, 1927

Hřbitov byl vystavěn v letech 18981901[1] během volebního období olomouckého purkmistra Karla Brandhubera. Byly sem přeneseny také ostatky ze zrušeného hřbitova U Dřevěného Zvonu, který se nacházel před městskou Terezskou bránou a byl pojmenován podle nedalekého stejnojmenného hostince. Civilní hroby byly odstraněny do roku 1901, vojenský hřbitov zde vytrval do roku 1969. Na místě pohřebiště byly s rozšiřujícím se centrem města vybudovány Smetanovy sady. Vznik Ústředních hřbitovů na přelomu století probíhal v řadě měst Rakouska-Uherska, mj. v Plzni či v Brně.

V centrální části hřbitova na konci hlavní vstupní cesty byla postavena kaple v novodorománském slohu sloužící jako obřadní síň. Tuto funkci pak pozvolna převzal prostor funkcionalistického krematoria a kolumbária postaveného roku 1927 podle návrhu Aloise Šajtara. Vitrážové okno v čelní stěně s tematikou Fénixe navrhl Josef Kaplický. Za hlavní branou se nacházejí historizující stavby evangelické pohřební kaple a židovské obřadní síně. [1] Hrobka purkmistra Karla Brandhubera postupně začala sloužit jako pohřebiště purkmistrů a primátorů Olomouce.

Na hřbitově se nachází díla známých architektů a souchařů, například Kamila Hilberta, Quido Kociana, Josefa Wagnera, Jana Kotěry, Jana Laudy, Antona Hanaka, Julia Pelikána, Olbrama Zoubka nebo pražské firmy Anýž.

V 70. letech 20. století byla ke hřbitovu přivedena tramvajová doprava a vystavěna smyčka.

Pohřbené osobnosti (výběr)

Neogotická hrobka rodiny Pallatovy, autor Kamil Hilbert

Brandhuberova hrobka

  • Karl Brandhuber (1846–1934) – poslední německý purkmistr
  • Josef Engel (1830–1900) – purkmistr, podnikatel, poslanec Říšské rady
  • Milan Hořínek (1937–2014) – první primátor města po Sametové revoluci

Židovský hřbitov

Odkazy

Reference

  1. a b c d SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 374–375. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Crematorium in Olomouc 2.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Hrobka rodina Pallatova (Olomouc).JPG
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: