Ústřičník australský

Jak číst taxoboxÚstřičník australský
alternativní popis obrázku chybí
Ústřičník australský
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďústřičníkovití (Haematopodidae)
Rodústřičník (Haematopus)
Binomické jméno
Haematopus fuliginosus
Gould, 1845
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústřičník australský (Haematopus fuliginosus) je druh ústřičníka, který se vyskytuje v pobřežních oblastech Austrálie a Tasmánie.

Systematika

Druh formálně popsal John Gould v roce 1845. Ústřičník australský utváří 2 poddruhy s následujícím rozšířením:[2]

  • H. f. fuliginosus Gould, 1845 – jižní a jihovýchodní Austrálie a Tasmánie;
  • H. f. opthalmicus Castelnau & Ramsay, EP, 1877 – jihozápadní a severní Austrálie.

Druhové jméno fuliginosus pochází z latiny, ve které znamená „sazový“.[3]

Popis

Tento statně stavěný ústřičník má černé opeření, na kterém kontrastuje červený oční kroužek, tlusté červené nohy a silný červený zobák. Opeření má mírně zelenkavý iridiscentní odlesk. Duhovka je šarlatová. Ústřičník australský dosahuje délky těla 40–52 cm.[4] Subsp. opthalmicus má o něco delší zobák a širší oční kroužek. Nedospělí jedinci mají bledší zobák s tmavým zakončením, hnědé duhovky a svrchní partie těla mají hnědý nádech.[5]

Biologie

Snůška ústřičníka australského

Vyskytuje se jednotlivě nebo v páru,[4] v době mimo hnízdění se může sdružovat do menších hejn, která spolu hřadují a odpočívají.[6] Preferované stanoviště tvoří skalnaté pobřeží podél Austrálie a Tasmánie. Hlasově se projevuje se vysoce položeným tlípa tlípa tlípa tlípa. Silný zobák ústřičníkovi umožňuje lovit kořist obrněnou schránkami, jako jsou mlži, přílipky nebo ježovky.[4]

Hnízdění

K zahnízdění dochází od srpna do ledna. Hnízdo v podobě mělkého důlku na zemi bývá umístěno nad hladinou vodní plochy v písku nebo na oblázcích mezi kameny. Samice klade 2–4, nejčastěji 2 olivově šedá vejce s tmavě hnědými a fialovými skrvnami. Oválná vejce mívají rozměr 64×43 mm. Inkubují oba partneři po dobu 25–27 dní. Ústřičník australský při hnízdění využívá řadu obranných technik jako je simulování zraněného křídla, čímž se snaží odvést pozornost predátora od hnízda, nebo dokonce i simulování smrti.[6] Může se dožít nejméně 20 let.[7]

Ohrožení a početnost

Jedná se o málo dotčený druh.[8] Celková populace se odhaduje na 11 500 jedinců.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. ↑ Buttonquail, thick-knees, sheathbills, plovers, oystercatchers, stilts, painted-snipes, jacanas, Plains-wanderer, seedsnipes. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List 13.2, 2023 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names [online]. 2010 [cit. 2020-06-29]. S. 165. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d GEERING, Andrew; AGNEW, Lindsay; HARDING, Sandra. Shorebirds of Australia. Collingwood, Vic: CSIRO, 2007. ISBN 978-0-643-09226-6. S. 176–177. (anglicky) 
  5. ↑ SIMPSON, Ken. Field guide to the birds of Australia: the most complete one-volume book of identification. 6. vyd. Australia: Penguin, 1999. Dostupné online. ISBN 0-670-87918-5. S. 90. 
  6. ↑ a b Kolektiv autorů, 2007. Reader's digest complete book of Australian birds. Sydney: Reader's Digest (Australia). ISBN 978-0-949819-99-4. S. 189. (anglicky) 
  7. ↑ HANSEN, Birgita D., et al. Conservation assessment of the Sooty Oystercatcher Haematopus fuliginosus [online]. International Wader Study Group, 2014 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Haematopus fuliginosus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22693663A93417538.en. (anglicky) 

Literatura

  • Kolektiv autorů, 2007. Reader's digest complete book of Australian birds. Sydney: Reader's Digest (Australia). ISBN 978-0-949819-99-4. S. 348. (anglicky) 
  • SIMPSON, Ken. Field guide to the birds of Australia: the most complete one-volume book of identification. 6. vyd. Australia: Penguin, 1999. Dostupné online. ISBN 0-670-87918-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Sooty Oystercatcher eggs.jpg
Autor: Toby Hudson, Licence: CC BY-SA 3.0 au
Nest and eggs of a sooty oystercatcher pair on the south coast of NSW.
Haematopus fuliginosus - Doughboy Head.jpg
Autor: JJ Harrison (https://tiny.jjharrison.com.au/t/MYSZyn8jStDTY47t), Licence: CC BY-SA 4.0
Sooty Oystercatcher (Haematopus fuliginosus), Doughboy Head, New South Wales, Australia