Ústřičník velký

Ústřičník velký
Ústřičník velký (Haematopus ostralegus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleď	ústřičníkovití (Haematopodidae)
Rod	ústřičník (Haematopus)
Binomické jméno
Haematopus ostralegus L., 1758
Rozšíření ústřičníka velkého. Žlutá = pouze v létě, modrá = pouze v zimě, zelená = všechna roční období
Poddruhy
H. o. finschi, Martens, 1897 ú. v. středoasijský H. o. longipes, Buturlin, 1910 ú. v. kamčatský H. o. osculans, Swinhoe, 1871 ú. v. evropský H. o. ostralegus, Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústřičník velký (Haematopus ostralegus) je bahňák z čeledi ptáků ústřičníkovitých.

Ústřičník dosahuje velikosti holuba, váží asi 0,5 kg. Zbarvení je nápadně černobíle strakaté. Spodní stranu křídel, břicho a ocas, má zbarveny bíle, zbytek těla je černý. V zimním šatě, u některých jedinců celoročně, mají ústřičníci bílý pruh na hrdle. Nohy a dlouhý zobák má červené. Samec a samice jsou zbarveni stejně, pouze mladí jedinci mají na hřbetě světlé šupiny. Při letu jsou na svrchní straně křídel vidět zřetelné bílé proužky.

Ústřičník velký se vyskytuje převážně v Evropě a severní Asii až po Kamčatku a Koreu. Většinou žije na mořském pobřeží a na přímořských loukách, kde také hnízdí. Izolované populace se vyskytují na březích velkých řek v Rusku, jako je Volha, Don, Ob a Těrek, ve Středomoří a dokonce i na Novém Zélandu. Ve 20. století se začal postupně rozšiřovat do vnitrozemí nejen v Rusku, ale i v jiných částech Evropy. Na většině území jsou ústřičníci stěhovaví, severoevropští ústřičníci zimují ve Středomoří, sibiřští a korejští na březích Jihočínského moře nebo v Indii. Populace z Britských ostrovů a západoevropského pobřeží (od Dánska po Bretaň) jsou stálé. Na tahu se vyskytují i v České republice, většinou na jaře (březen, duben) nebo v září.

Ústřičníci žijí jak na skalnatém tak i na písčitém pobřeží, potravu si hledají v příbojové zóně nebo nad její hranicí. Tvoří ji nejen ústřice, slávky a jiní mlži, ale také mnohoštětinatci a drobní korýši. Jednotliví ptáci se specializují na určitý typ potravy, čemuž odpovídá tvar zobáku. Ten může být ukončen dlátovitě, což platí pro ptáky specializované na ústřice a slávky a používají zobák jako páčidlo k rozevírání lastur. Jiní jedinci mají zobák tupě ukončený, sloužící k rozbíjení lastur menších mlžů, případně špičatý a úzký, jehož nositelé se živí mnohoštětinatci a korýši. Hlasové projevy ústřičníků je možno slyšet nejčastěji na jaře, v období toku. Je to série hvízdavých zvuků, podobná hlasu strakapouda. Hnízdí v dubnu až květnu, samice klade tři nebo čtyři kropenatá vejce. Hnízdem je jednoduchý důlek vystlaný úlomky lastur, suchými chaluhami a pery. Inkubace trvá 25–30 dní a další měsíc se matka o mláďata stará. Ústřičníci dospívají až ve věku tří let a dožívají se až 40 let. Mnozí starší ptáci mívají poraněné nohy nebo dokonce chybějící prsty.

Tento druh je v Evropě k vidění přibližně v sedmi desítkách zoo (stav červenec 2019). V Česku se jedná o sedm zoo^[2]:

• Zoo Brno
• Zoo Dvůr Králové
• Zoo Hluboká
• Zoo Ostrava
• Zoo Plzeň
• Zoo Praha
• Zoo Zlín

Na Slovensku tento druh chován není.^[2]

Ústřičník velký byl v Zoo Praha chován již v 70. letech 20. století v někdejším pavilonu vodních ptáků, který byl po povodni v roce 2002 přestavěn na pavilon Sečuán. Současný chov započal v roce 1998. Tehdy přišel pár z nizozemské Burger's Zoo v Arnhemu. První úspěšný odchov byl zaznamenán v roce 2001.^[3] V průběhu roku 2018 se podařilo odchovat dvě samice. Na konci roku 2018 bylo chováno šest jedinců (tři samci, tři samice), což bylo nejvíce ze všech českých a slovenských zoo.^[4] V červnu 2019 se vylíhla dvě mláďata.^[5] Mládě přišlo na svět i v červenci 2020.^[6]

Tento druh je k vidění v průchozí africké voliéře expozičního celku Ptačí mokřady v dolní části zoo.^[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eurasian Oystercatcher na anglické Wikipedii.

• ČERNÝ, Walter. Ptáci. Praha: Artia, 1980. 
• HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2/1. Praha: Academia, 2005. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ústřičník velký na Wikimedia Commons
• Galerie ústřičník velký na Wikimedia Commons
• Taxon Haematopus ostralegus ve Wikidruzích
• Encyklopedické heslo Ústřičník v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• POŘÍZ, Jindřich. BioLib.cz – Haematopus ostralegus (ústřičník velký) [online]. BioLib.cz [cit. 2008-09-09]. Dostupné online. 
• Ústřičník v ZOO Brno