Ústav marxismu-leninismu ÚV KSS
| Ústav marxismu-leninismu ÚV KSS | |
|---|---|
| Zánik | 1989 |
| Typ | výzkumný ústav |
| Účel | Komunistická propaganda |
| Sídlo | Bratislava,  Československo |
| Úřední jazyk | sk |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ústav marxismu-leninismu ÚV KSS, zkr. ÚML ÚV KSS, bylo hlavní teoretické, ideologické a historiografické pracoviště Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska v období tzv. normalizace.
Popis činnosti pracoviště
Ústav předstíral formu a činnost vědeckého pracoviště a jeho hlavními úkoly byly zejména vypracovávat, upřesňovat a zdůvodňovat ideologické teze o historické nevyhnutelnosti růstu tzv. vedoucí úlohy komunistické strany ve společnosti v procesu tzv. výstavby rozvinutého socialismu a s tím spojená politická, sociální, hospodářská, kulturní a jiná témata. Ústav měl za úkol zpracovávat dějiny KSČ a v souvislosti s tím opravovat (i falšovat) zejména politické a hospodářské dějiny státu, zkoumat problematiku mezinárodních vztahů. Ústav školil aspiranty a doktorandy z oblasti marxistické filozofie a dějin mezinárodního dělnického hnutí pro potřeby komunistického stranického aparátu. Vydával jednorázové i periodické publikace z vlastní produkce i spisy předních komunistických funkcionářů (V. Biľaka, G. Husáka).
Mezi vědecké pracovníky ústavu patřili např. politici P. Kanis a P. Weiss, politologové J. Kiss, D. Malová, publicisté D. Gabaľ, J. Čierny a ďalší.
Ústav zanikl v důsledku ztráty mocenského postavení KSS po sametové revoluci[1] (stejně jako Ústav marxismu-leninismu ÚV KSČ v Praze).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ústav marxizmu-leninizmu Ústredného výboru Komunistickej strany Slovenska na slovenské Wikipedii.
- ↑ ŠÚTOVEC, Milan. Politické Slovensko : encyklopedická príručka : aktéri, dokumenty, inštitúcie, politické strany, udalosti. 1., slov. vyd. Bratislava: SLOVART, 2019. 487 s. ISBN 978-80-556-3894-2. S. 405. (slovensky)
Literatura
- Ústav marxizmu-leninizmu ÚV KSS. In: Encyklopédia Slovenska. Bratislava: VEDA, 1982. Svazek VI T-Ž. S. 205–206. (slovensky)
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“