Ústava z 3. května 1791
Ústava z 3. května 1791 (pol.: Konstytucja 3 maja) byla polská ústava schválená 3. května 1791. Ústava regulovala právní řád Polsko-litevské unie. Ústava se snažila implementovat účinnější konstituční monarchii, zavedla politickou rovnost mezi měšťany a šlechtou a rolníky postavila pod ochranu vlády. Obecně se soudí, že Ústava z 3. května 1791 byla první moderní psanou ústavou v Evropě a druhou ve světě (po americké ústavě z r. 1787).[1]
Ústava byla v platnosti méně než 19 měsíců. Polský Sejm ji v roce 1793 prohlásil za neplatnou. Druhé a třetí dělení Polska (1793, 1795) poté ukončilo polskou suverénní existenci až do konce první světové války v roce 1918.
Reference
- ↑ Albert P. Blaustein. Constitutions of the world. [s.l.]: Wm. S. Hein Publishing, 1993. Dostupné online. ISBN 978-0-8377-0362-6. S. 15. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ústava z 3. května 1791 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Adoption of the Polish-Lithuanian Constitution of May 3, 1791.
The painting depicts King Stanislaus Augustus together with members of the Grand Sejm and inhabitants of Warsaw entering St John’s Cathedral in order to swear in the new national constitution just after it had been adopted by the Grand Sejm in the Royal Castle visible in the background.
May 3rd Constitution was the first written national constitution in Europe, and the world’s second, after the United States Constitution. The May 3rd Constitution was adopted by the Sejm of the Polish-Lithuanian Commonwealth on May 3, 1791