Ústavní referendum v Lichtenštejnsku (2012)

Ústavní referendum v Lichtenštejnsku (2012)
Volební termín2012
Výsledky referenda o změně článků 9, 65, 66 a 112 ústavy Lichtenštejnska podle jednotlivých obcí
Výsledky referenda o změně článků 9, 65, 66 a 112 ústavy Lichtenštejnska podle jednotlivých obcí – zvítězily hlasy „ne“ ve všech jedenácti obcích, obou volebních obvodech v zemi, s 76,4 % (11 681 hlasů)

Ústavní referendum v Lichtenštejnsku bylo přímé hlasování (referendum) o návrhu změny lichtenštejnské ústavy omezením rozsáhlých práv (pravomocí) veta lichtenštejnského knížete (lichtenštejnské hlavy státu), které se konalo v pátek 29. června a v neděli 1. července 2012. Návrh odmítlo 76 % hlasujících voličů a ponechali tak vládnoucímu lichtenštejnskému knížeti možnost jakýkoli zákon nebo občanskou iniciativu zablokovat (vetovat).[1][2][3][4][5][6]

Pozadí

V roce 2003 lichtenštejnští občané v referendu rozhodli o rozšíření pravomocí vládnoucího knížete, Jana Adama II., který nově získal právo odvolat vládu, jmenovat soudce, vetovat zákony a zároveň pravomoc vládnout mimořádným dekretem – navíc k dosavadním ústavním pravomocem jako rozpustit parlament a vypsat předčasné volby. Obdržel tím více pravomocí než kterýkoli jiný evropský monarcha. Referendum inicioval sám kníže Jan Adam II., který pohrozil, že pokud nebude s výsledkem referenda spokojen, zemi, které jeho rodina vládne už 300 let a on sám od roku 1989, opustí. Většina registrovaných hlasujících voličů z 36 000 občanů Lichtenštejnskaultrakonzervativní katolické země s více než 90 % římskými katolíky, šesté nejmenší země na světě s rozlohou 160km2, bez vlastní měny používající švýcarský frank a s hymnou zpívanou na melodii britské písně God Save the Queen („Bůh ochraňuj královnu“), v referendu rozhodlo přání knížete splnit a předejít tomu, že hrad Vaduz opustí a přestěhuje se na své náhradní sídlo do Rakouska a s sebou pravděpodobně také svůj mnohamiliardový podnik – banku LGT Group, největší banku a fond pro investiční management v Lichtenštejnském knížectví (V říjnu 2022 byla lichtenštejnská LGT Capital Partners uvedena jako 195. největší správce aktiv s AUM (assets under management, aktiva pod správou) 89 707 milionů US$ v žebříčku 500 největších světových správců aktiv vydaném ústavem Thinking Ahead Institute britsko-americké společnosti Willis Towers Watson (WTW)).[1][2][6][7][8][9][10][11][12]

V roce 2011, před referendem o legalizaci potratů konaném 18. září 2011, regent Alois z Lichtenštejna, syn Jana Adama II., pohrozil, že v září využije svého práva veta a bude vetovat změnu zákona, která má legalizovat potrat v prvních dvanácti týdnech těhotenství, i kdyby tato změna referendem prošla. Voliči návrh na změnu zákona v referendu konaném 18. září 2011 nakonec odmítli, ale vznikla občanská iniciativaDamit deine Stimme zählt“ („Aby váš hlas platil“) za změnu lichtenštejnské ústavy, aby se knížecí pravomoc uplatnit veto omezila.[2][3][11][13][14]

Kampaň

Využití knížecí pravomoci regentem Aloisem z Lichtenštejna, synem Jana Adama II., kolem referenda o legalizaci potratů konaného 18. září 2011, vyvolalo téměř rok trvající debatu o významu a legitimitě knížecích výsad a zachování monarchie v Lichtenštejnsku. Vzniklá občanská iniciativa předložila 9. února 2012 otázku referenda – omezení královských pravomocí, návrh podobný tomu z referenda v roce 2003.[6][14][9]

Občanská iniciativa, jejímž cílem bylo změnit ústavu tak, aby kníže nemohl vetovat zákon schválený v referendu, se pojmenovala „Damit deine Stimme zählt“ („Aby váš hlas platil“).[3] Odpůrci této změny a kampaně založili skupinu nazvanou „Für Gott, Fürst und Vaterland“ („Za Boha, knížete a vlast“), což je heslo Lichtenštejnska i jeho národní policie.[15] Královská rodina naznačila, že by výsledek referenda, které by knížete pravomoci vetovat výsledek referend zbavilo, vetovala a svůj souhlas s omezením knížecích pravomocí podmínila zrušením monarchie – iniciováním článku 113 Ústavy,[14] a Alois z Lichtenštejna pohrozil rezignací, pokud změna referendem projde. Před hlasováním uvedl, že pokud by obyvatelé hlasovali „ano“, stáhl by se z politického života: „Nepřipadá v úvahu, aby knížecí rodina podporovala politiku, kterou neschvaluje.[6][9][11][16]

Od 29. března do 9. května 2012 bylo shromážděno 1 732 podpisů, z nich bylo 1 726 prohlášeno za platné – více než 1 500 hlasů potřebných k vypsání referenda (Ústavní iniciativy podle článku 64 odstavce 2 Ústavy). Dne 15. května 2012 vláda rozhodla, že petice za změnu ústavy je právně platná a postoupila ji k projednání Zemskému sněmu Lichtenštejnského knížectví, který se peticí zabýval 23. května a poměrem hlasů 18 ku 7 ji zamítl. Vláda pověřená vypsáním referenda stanovila datum jeho konání na pátek 29. června a neděli 1. července 2012.[3][4][5]

Odpůrcům knížecího veta se tak podařilo vyvolat referendum, které se v termínu stanovém vládou, v pátek 29. června a v neděli 1. července 2012, konalo.[4][5][6][17]

Navrhované změny

V referendu bylo navrženo zrušit právo knížecí rodiny vetovat rozhodnutí přijatá v referendu, ale ponechat si pravomoc blokovat zákony přijaté zemským sněmem (parlamentem).[6][9] Navrhované změny by upravily články 9, 65, 66 a 112 Ústavy. Například článek 9 odstavec 1 uvádějící, že „každý zákon vyžaduje pro svou platnost schválení knížete“, měl být doplněn o slova „nebo schválení v referendu“. Z článku 65 odstavce 1 by měla být vypuštěna věta „Pokud vládnoucí kníže souhlas neuskuteční do šesti měsíců, bude považován za zamítnutý“ a v článku 66 odstavci 6 mělo být doplněno „Stejně tak přijetí lidem nahrazuje souhlas vládnoucího knížete (čl. 9).[3]

Výsledek

Voliči v obou volebních obvodech, ve všech jedenácti obcích v zemi, hlasovali pro zachování současného stavu. Volební účast byla 82,9 % (z 19 076 registrovaných voličů) a zvítězily hlasy „ne“ s 76,4 % (11 681 hlasů), oproti 23,6 % (3 602 hlasů) pro „ano“. Knížecí rodina si tak zachovala všechny své pravomoci. V tiskovém prohlášení kníže Jan Adam II.s radostí a vděčností“ uvítal rozhodnutí velké většiny lichtenštejnských občanů „pokračovat v účinném 300letém partnerství mezi lidem a knížecím rodem“. Spokojenost s výsledkem referenda projevil také jeho syn, regent Alois z Lichtenštejna, kterému regentství knížectví jeho otec, kníže Jan Adam II., v roce 2004 předal. Královský pozorovatel a bojovník za demokracii Sigvard Wohlwend uvádí: „v Lichtenštejnsku je velmi oblíbené rčení, že proti knížeti nelze vyhrát volby, a to je přesně ta situace, v Lichtenštejnsku máme demokracii, pokud souhlasíme s knížetem.“ Podle dopisovatelů BBC a AFPvládu Lichtenštejnského rodu považovat většina z 36 tisíc obyvatel knížectví za záruku stability a prosperity. Oblíbenost Lichtenštejnska vládami evropských států včetně Česka, Finanční správy České republiky, nebyla vysoká – Lichtenštejnsko bylo daňovým rájem, sídlem fiktivních firem a firem s nejasnou vlastnickou strukturou, se kterým bylo třeba jednat z důvodu daňových úniků týkajících se DPH i přesunů peněz do daňových rájů podnikateli a firmami. Česká republika s Lucemburskem podepsala nové smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňových úniků s platností od poloviny roku 2014, resp. 22. prosince 2015.[1][2][3][6][11][17][18][19][20][21][22][23][24][25]

Lichtenštejnské ústavní referendum, 2012
Druh volebního hlasuPočet% z Registrovaných voličů% z Hlasujících voličů% z Platných hlasů
Registrovaných voličů19 076100
Nehlasujících voličů3 26917,14
Hlasujících voličů (volební účast)15 80782,86100
Neplatné nebo prázdné hlasy5242,753,31
Platné hlasy15 28380,1296,69100
Ano3 60218,8822,7923,57
Ne11 68161,2373,976,43
Zdroj: Direct Democracy

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 2012 Liechtenstein constitutional referendum na anglické Wikipedii a Référendum liechtensteinois de 2012 na francouzské Wikipedii.

  1. a b c JEDLIČKA, Petr. Lichtenštejnská knížata zůstanou nejmocnějšími monarchy v Evropě. Deník Referendum [online]. Vydavatelství Referendum s.r.o., 2012-07-02 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. 
  2. a b c d ČTK. Lichtenštejnci v referendu odmítli zrušení práva veta knížete | Svět. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 2012-07-01 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f CH, Beat Müller, beat (at-sign) sudd (dot). Liechtenstein, 1. Juli 2012 : Vermindertes Vetorecht des Fürsten -- [in German]. www.sudd.ch [online]. [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Abstimmungen Liechtenstein. www.abstimmungen.li [online]. Information und Kommunikation der Regierung, Fürstentum Liechtenstein [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. (německy) 
  5. a b c Information zur Volksabstimmung [online]. Regierung des Fürstentums Liechtenstein [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. (německy) 
  6. a b c d e f g Liechtenstein referendum rejects curbs on royal powers. BBC News [online]. BBC, 2012-07-01 [cit. 2023-06-06]. Archiv. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Freedom in the World 2009 - Liechtenstein. Refworld [online]. UNHCR, 2012-10-17 [cit. 2023-06-06]. Web.archive.org. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-17. (anglicky) 
  8. Liechtenstein prince wins powers. BBC. 2003-03-16. Dostupné online [cit. 2023-06-06]. (anglicky) 
  9. a b c d REUTERS. Défi au prince au Liechtenstein. LExpress.fr [online]. Groupe L'Express, 2012-06-11 [cit. 2023-06-06]. Archiv. Dostupné online. (francouzsky) 
  10. BLUA, Antoine. Liechtenstein: Prince Hans-Adam Threatens To Withdraw From Council Of Europe. Radio Free Europe. 2003-08-15. Dostupné online [cit. 2023-06-06]. (anglicky) 
  11. a b c d FOULKES, Imogen. Modern-day Leviathan. dw.com [online]. DW, 2012-07-09 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. The world’s largest 500 asset manager [online]. Thinking Ahead Institute, WTW, 2022-10 [cit. 2023-06-10]. Kapitola Section 6 | Thinking Ahead Institute (TAI) / Pensions and Investments (P&I) 500 ranking, s. 46. web. Dostupné online. (anglicky) 
  13. CH, Beat Müller, beat (at-sign) sudd (dot). Liechtenstein, 18. September 2011 : Fristenlösung beim Schwangerschaftsabbruch -- [in German]. www.sudd.ch [online]. [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b c THE ASSOCIATED PRESS. Liechtenstein royals rejects plan to remove veto. CBS News [online]. Paramount Global, 2012-02-11 [cit. 2022-06-05]. Archiv. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-18. (anglicky) 
  15. COPLEY, Caroline. Liechtenstein: ‘For God, the prince and the country’. The Globe and Mail. 2012-07-01. Dostupné online [cit. 2022-06-05]. (anglicky) 
  16. Liechtenstein votes to keep royal veto [online]. 2012-07-02 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b Abstimmungen Liechtenstein, vom 29. Juni / 01. Juli 2012 - Ja - damit deine Stimme zählt. www.abstimmung.li [online]. Information und Kommunikation der Regierung, Fürstentum Liechtenstein [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. (německy) 
  18. Le prince du Liechtenstein garde son droit de veto. La Dépêche du Midi [online]. Groupe La Dépêche, 2012-07-02 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. (francouzsky) 
  19. JIRSOVÁ, Miroslava; PETR, Miroslav; POLJAKOV, Nikita. Češi ukrývají peníze v Lichtenštejnsku. Stát na ně kvůli jižní Moravě nedosáhne. Hospodářské noviny [online]. Economia, a.s., 2011-02-15 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. 
  20. VESECKÝ, Zdeněk. Z mapy zmizí další evropský daňový ráj. Lucembursko bude pasé. Podnikatel.cz [online]. Internet Info, s.r.o., 2014-08-11 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. 
  21. PODZIMKOVÁ, Dina. Lichtenštejnsko je daňovým rájem a černou ovcí Evropy. Deník.cz. 2008-02-21. Dostupné online [cit. 2023-06-06]. 
  22. Smlouva mezi ČR a Lichtenštejnskem o zamezení dvojímu zdanění vstoupila v platnost. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2015-12-28 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. 
  23. Přehled platných smluv. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2012-01-02 [cit. 2023-06-06]. Oddělení 1503 - Mezinárodní zdaňování. Dostupné online. 
  24. ČTK. Česko a Lichtenštejnsko uzavřely smlouvu o zamezení dvojímu zdanění. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 2014-09-25 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. 
  25. MARXER, Wilfried. Optimierung des Wahlsystems in Liechtenstein: Wahlkreise – Mandatszahl – Sperrklausel – Mandatszuteilung [online]. Bendern: Liechtenstein-Institut, 2013 [cit. 2023-06-07]. (Arbeitspapiere Nr. 43). Kapitola 3. Wahlkreiseinteilung, s. 12. Dostupné online. (německy) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

2012 Liechtenstein constitutional referendum results.png
Autor: Alextheconservative, Licence: CC BY-SA 4.0
2012 Liechtenstein constitutional referendum results by municipality