Útok na mlýn (Weis)
| Útok na mlýn | |
|---|---|
| Der Sturm auf die Mühle | |
| Žánr | opera |
| Skladatel | Karel Weis |
| Libretista | Karel Weis |
| Počet dějství | 3 |
| Originální jazyk | němčina |
| Literární předloha | Émile Zola: L'Attaque du moulin |
| Datum vzniku | 1911 |
| Premiéra | 29. března 1912, Praha, Národní divadlo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Útok na mlýn je třetí opera českého skladatele Karla Weise z roku 1911 na vlastní libreto (ve spolupráci s Victorem Jossem a Richardem Batkou) podle známé povídky Émila Zoly Útok na mlýn (L'Attaque du moulin).
Vznik a historie díla
Zolova protiválečná povídka Útok na mlýn byla značně populární a v napjaté době před 1. světovou válkou se stávala opět aktuální. Obrátil se k ní i Karel Weis, který hledal po řadě operet opět námět pro vážné hudebně-dramatické dílo. Zolův příběh sice již ve své opeře Útok na mlýn úspěšně zpracoval francouzský skladatel Alfred Bruneau (1893), jeho opera však v českých zemích hrána nebyla, a tím vznikl prostor pro Weisovo zpracování.
Karel Weis po roce 1900 komponoval své opery a operety na německé libreta, což vedlo zejména poté, co svého fenomenálně úspěšného Polského žida uvedl roku 1901 poprvé v pražském německém divadle, vedlo k rozkmotření s českou scénou, vytýkající mu nedostatek vlastenectví.[1] I libreto Útoku na mlýn, které zpracoval sám ve spolupráci s Victorem Jossem a Richardem Batkou, napsal nejprve německy (půodně pod titulem 1870) a v němčině byl vydán i klavírní výtah. Příběh má však nepochybné protiněmecké vyznění, a proto nakonec našel uplatnění v pražském Národním divadle, které operu premiérovalo dne 29. března 1912 v překladu Josefa Vymětala.[2][3] Přiměřený úspěch (8 představení) byl začátkem Weisovy rehabilitace v Národním divadle, které dále uvedlo revidované Blížence (1917), Lešetínského kováře (1920) a konečně roku 1926 i Polského žida. Útok na mlýn však reprízován nebyl a s ohledem na námět ani nebyl převzat německými divadly, i když na nich přetrvávala popularita Weisovy předchozí opery. Byl však záhy nastudován v českém divadle v Brně (premiéra 7. září 1912)[4], ještě téhož roku v Lublani a v prosinci 1914 ve vídeňské Volksoper.[5]
Weis v Útoku na mlýn opět využívá veristické, naturalistické postupy (ostatně podobně jako Bruneau). Důraz je kladen na dramatické zvraty v ději a vystižení atmosféry pomocí hutného orchestrálního doprovodu, značnou úlohu mají vojenská hudba, vojenské signály a jiné hudební prostředky vyjadřující vojsko a boj. Příběh je zaplněn vedlejšími postavami a hudebně postaven na ansámblových scénách. Charakteristika postav není nijak výrazně rozvinuta (ostatně Weis ve svém přepracování příběhu oproti Zolovi i Bruneauovi psychologii hrdinů zploštil). Jako v Polském židu a později Lešetínském kováři děj postupuje od idyly (zásnub) ke katastrofě.[6]
Kritický ohlas opery nebyl příznivý. Skladatel a kritik Karel Boleslav Jirák komentoval její na efekt zaměřené hudební zpracování jako „muzikantskou pornografii“ a podle Zdeňka Nejedlého „bylo přímo trapné, co se tu dálo, na jevišti i v orchestru“.[7]
Partituru opery vydalo nakladatelství Bote-Bock v Berlíně.[7] Předehru a část 2. dějství nahrál roku 1954 pražský rozhlas. Zpívají Jaroslava Vymazalová, Beno Blachut, Ladislav Mráz, Pražský rozhlasový orchestr řídí František Dyk.[8]
Osoby a první obsazení
| osoba | hlasový obor | premiéra (29.3.1912) |
|---|---|---|
| Devrieux | baryton | Otakar Chmel |
| Françoise | soprán | Marja Bogucká |
| Frédéric | tenor | Theodor Schütz |
| Pruský setník | bas | Václav Kliment |
| Učitel | tenor | Mirko (Vladimír) Štork |
| Sládek | bas | Emil Pollert |
| Správce | baryton | František Šír |
| Lesní adjunkt | tenor | Bedřich Bohuslav |
| Seržant | bas | Jan Vildner |
| Záložník | bas | Jiří Huml |
| Svobodník | tenor | Josef Neumann |
| Pěšák | tenor | Valentin Šindler |
| Starý hudebník | bas | Robert Polák |
| Služka | soprán | Vilemína Hájková |
| Sedlák | Josef Karásek | |
| Čeledín | tenor | Hynek Švejda |
| Selka | Eugena Engelbertová | |
| Dirigent: Bohumír Brzobohatý, režisér: Robert Polák | ||
Děj opery
Děj se odehrává v roce 1870, v době francouzsko-pruské války, ve mlýně stojícím o samotě u alsaských hranic.
1. dějství
Majitel mlýna z titulu opery a starosta vesnice Devrieux zasnubuje svou dceru Françoise s Frédéricem. Slavnost přeruší pochod útočících německých vojsk. Frédéric vystřelí naslepo několik ran do vojska a stává se tím nepřítelem, mlýn je obklíčen.
2. dějství
Ve mlýně panuje napjatý klid. Frédéric by měl být postaven na smrt, pruský setník mu však slibuje milost, pokud německé vojsko provede lesem; na rozhodnutí má lhůtu do rána. V noci se k Frédéricovi připlíží jeho snoubenka a přemluví jej k tomu, aby uprchnul. Frédéric na útěku zraní stráž.
3. dějství
Odplatou za Frédéricův zločin má být popraven mlynář. Frédéric se však vrací. Přípravy k jeho popravě jsou přerušeny příchodem francouzského vojska. Frédéric se přidává k Francouzům, v následující šarvátce však zahyne.
Reference
- ↑ PETRÁNĚK, Pavel. Karel Weis (1862-1944): Polský žid (Der polnische Jude). Program Státní opery Praha pro sezonu 2000/2001. Praha: Státní opera Praha, 2000. 144 s. S. 23. (česky)
- ↑ JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 283.
- ↑ Petráněk, c. d., s. 34.
- ↑ Soupis premiér brněnského českého divadla. www.ndbrno.cz [online]. [cit. 2010-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-09-23.
- ↑ Petráněk, c. d., s. 4-5 a 35.
- ↑ PALA, František. Karel Weis. In: Josef Hutter; Zdeněk Chalabala. České umění dramatické II - Zpěvohra. Praha: Šolc a Šimáček, společnost s r. o., 1941. S. 311, 313. (česky)
- ↑ a b Petráněk, c. d., s. 35.
- ↑ Archivní a programové fondy Českého rozhlasu [online]. Český rozhlas [cit. 2011-02-11]. Dostupné online.
Literatura
- PALA, František. Karel Weis. In: HUTTER, Josef; CHALABALA, Zdeněk. České umění dramatické II - Zpěvohra. Praha: Šolc a Šimáček, společnost s r. o., 1941. S. 309–314.
- JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 283.
- PETRÁNĚK, Pavel. Karel Weis (1862-1944): Polský žid (Der polnische Jude). Program Státní opery Praha pro sezonu 2000/2001. Praha: Státní opera Praha, 2000. 144 s.
Externí odkazy
Útok na mlýn v databázi Archivu Národního divadla