Útok na velitelství Hizballáhu

Útok na velitelství Hizballáhu
(operace Nový řád)
konflikt: Izraelské letecké útoky na Libanon (září 2024)
Stíhací letoun přistává po bombardování velitelství
Trvání
MístoDahíja, Bejrút, Libanon
Souřadnice33°51′5″ s. š., 35°30′14″ v. d.
Cílevysocí představitelé Hizballáhu
Metodynálet, bombardování
Strany
IzraelHizballáh
Oběti
Mrtví33+ (včetně Hasana Nasralláha a Alího Karakího)
Zranění195+
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dne 27. září 2024 byl při izraelském náletu v Bejrútu zabit generální tajemník Hizballáhu Hasan Nasralláh.[1][2] K útoku došlo v době, kdy se vysocí představitelé Hizballáhu scházeli v sídle pod obytnými budovami ve čtvrti Harát Hurajk na předměstí Dahíja.[2] Operaci provedla 69. peruť Izraelského vojenského letectva za použití stíhacích letounů F-15I,[3] které byly vybaveny bombami americké výroby schopnými ničit podzemní bunkry, jelikož ústředí se nacházelo v podzemí.[4][5] Izraelské obranné síly přiřadily útoku kódové označení Nový řád (hebrejsky סדר חדש‎, Seder chadaš).[6]

Zpočátku byl Nasralláhův stav nejistý,[7] avšak 28. září potvrdily jeho smrt jak Izraelské obranné síly, tak Hizballáh.[8] Jeho tělo bylo nalezeno dva dny po náletu.[9] Zahynulo nejméně 33 lidí a více než 195 osob bylo zraněno.[10] Při náletu bylo zabito několik vysokých představitelů Hizballáhu, včetně Alího Karakího, velitele jižní fronty.[2] Íránské zdroje uvádějí, že byl rovněž zabit Abbás Nílforúšán, zástupce velitele Islámských revolučních gard a velitel jednotek Quds v Libanonu.[11]

K útoku došlo několik minut po projevu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v OSN, ve kterém znovu potvrdil odhodlání Izraele bojovat proti Hizballáhu.[12] Před tímto útokem došlo k dalším dvěma incidentům; výbuchům komunikačních zařízení a atentátu na Ibráhíma Aqíla, velitele jednotek Radwán;[13] jež jsou považovány za jedny z největších neúspěchů Hizballáhu.[14][15][16]

Pozadí

Podrobnější informace naleznete v článku Výbuchy komunikačních zařízení Hizballáhu.

Dne 8. října 2023, den po vypuknutí války Izraele s Hamásem, se do války zapojil Hizballáh,[17] který tak učinil ze „solidarity s Palestinci“.[18][19] Hizballáh zpočátku ostřeloval izraelské vojenské základny na farmách Šibáa a na Golanských výšinách (obě území jsou pod izraelskou okupací).[20] Od té doby se obě strany navzájem ostřelují, což vedlo k vysídlení tisíci obyvatel v Izraeli a Libanonu a ke značným škodám na budovách a pozemcích. V období mezi 8. říjnem 2023 a 20. zářím 2024 došlo k 10 200 přeshraničním raketovým útokům, přičemž Izrael podnikl 8 300.[21] V důsledku ostřelování bylo vysídleno více než 96 000 osob v Izraeli[22] a více než milion osob v Libanonu.[23] K 24. srpnu 2024 zemřelo v Libanonu 564 lidí, z toho 133 civilistů.[24]

Hizballáh prohlásil, že bude pokračovat v útocích na Izrael, dokud Izrael nezastaví své operace v Pásmu Gazy.[21] Izrael požadoval, aby Hizballáh stáhl své síly severně od řeky Lítání.[25][26]

Ve dnech 17. a 18. září 2024 došlo k výbuchům tisíce komunikačních zařízení Hizballáhu.[27] Výbuchy zabily 42 lidí a zranily nejméně 3 500 osob, včetně mnoha civilistů.[28][29] Nejmenovaný představitel Hizballáhu sdělil agentuře Reuters, že 1 500 bojovníků organizace je z důvodů zranění neschopno boje.[30] Podle Hizballáhu, Íránu a libanonské vlády za útokem stojí Izrael.[31] Vysoce postavený zdroj libanonských bezpečnostních složek agentuře Reuters řekl, že za explozemi stála izraelská tajná služba Mosad a armáda.[32] Prezident Izraele Jicchak Herzog popřel jakoukoli izraelskou účast na výbuších,[33] zatímco předseda vlády Benjamin Netanjahu řekl: „Pokud Hizballáh nepochopil zprávu, slibuji vám, že ji pochopí“.[34] O několik dní později zahájil Hizballáh v reakci na výbuchy raketový útok na severní Izrael.[35]

Dne 20. září 2024 eskalovalo napětí poté, co Izrael zabil Ibráhíma Aqíla a další vysoce postavené představitele Hizballáhu.[36][37]

Spojené státy americké a Evropská unie vydaly 25. září prohlášení, v němž vyzvaly k 21dennímu příměří.[38] Prohlášení podepsaly také Austrálie, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Spojené království a Katar.[39] Zpočátku Netanjahu s plánem souhlasil, avšak následující den jakýkoli souhlas popřel.[40] Později však opět změnil názor a uvedl, že sdílí cíle uvedené v plánu.[40]

Hasan Nasralláh (2019)

Hasan Nasralláh

Hasan Nasralláh zahájil svou politickou kariéru v roce 1978 vstupem do hnutí Amal. Z hnutí vystoupil v roce 1982 poté, co začala první libanonská válka. Ještě téhož roku vstoupil do Hizballáhu a v roce 1992 byl zvolen jeho generálním tajemníkem.[41][42] Ihned po svém zvolení se začal věnovat boji proti Izraeli. Po masakru v Qáně v roce 1996 jeho popularita v Libanonu vysoce vzrostla.[43] Za jeho vedení se z Hizballáhu stala největší nestátní armáda na světě, která svou silou předčila Libanonské ozbrojené síly.[44][45] Jeho projevy byly často protiizraelské a protizápadní.[46] Nasralláh také úzce spolupracoval s Íránem.[47]

V 90. letech byl Nasralláh nejvíce podporován libanonskými ší'ity a do jisté míry i arabským a muslimským světem.[48] V téže době byly jeho největšími oponenty Izrael a Spojené státy americké.[49] Hizballáh se zúčastnil druhé libanonské války, během níž jeho vojáci přepadli izraelskou pohraniční jednotku, za což byl mnohými kritizován.[50] Během syrské občanské války bojoval Hizballáh na straně Bašára al-Asada. Z důvodu podpory Bašára al-Asada klesla Hizballáhu popularita, jelikož byl mezinárodním společenstvím ostrakizován.[51]

Popularita Hizballáhu opět vzrostla v říjnu 2023 po vypuknutí války Izraele s Hamásem.[51] Pod jeho vedením čelil Hizballáh kritice za svou údajnou účast na atentátu na libanonského premiéra Rafíka Harírího v roce 2005 a na výbuchu v bejrútském přístavu v roce 2020.[52][53] Důsledně propaguje Osu odporu, vojenskou koalici podporovanou Íránem, která bojuje proti Izraeli a USA.[46]

V říjnu 1992 se Izrael pokusil Nasralláha zavraždit.[49] V květnu 2004 libanonští představitelé uvedli, že se jim podařilo zmařit izraelský útok na Nasralláha.[49][54] V roce 2006 shodil Izrael několik bomb na budovy, ve kterých se měl nacházet Nasralláh.[49]

Podle The New York Times jej izraelští vůdci sledovali několik měsíců před vraždou. O útoku byl rozhodnuto tak rychle kvůli obávám z možného Nasralláhova přesunutí na jiné místo.[55]

Plánování

Podle informací nejmenovaných izraelských představitelů věděl Izrael o poloze Nasralláha měsíce předem. Plánování operace probíhalo i v době, kdy Izrael jednal s USA o možné přestávce v bojích. Spojené státy přitom o plánované akci nebyly informovány, neboť existovala obava, že čekáním na souhlas by mohlo dojít k promarnění příležitosti. O útoku byly USA informovány až v okamžiku, kdy se bombardéry nacházely ve vzduchu. Samotný plán útoku byl sestaven 23. září, první diskuse na vládní úrovni proběhly 25. září. Diskusí se kromě členů izraelské vlády účastnili i náčelník generálního štábu IOS Herci Halevi, šéf Mosadu David Barnea a šéf Šin bet Ronen Bar. Definitivní rozhodnutí o zahájení operace padlo 26. září na jednání izraelské vlády.[56]

Podle později zveřejněného prohlášení velitele letky, která útok provedla, piloti nevěděli, co či kdo je cílem útoku, na který se připravovali. Podrobnosti o cíli se dozvěděli krátce před startem.[57]

Útok

Dne 27. září 2024 v 18:20[58] provedlo Izraelské vojenské letectvo nálet na hlavní ústředí Hizballáhu ve čtvrti Harát Hurajk na předměstí Dahíja.[5] Podle deníku Le Parisien, jenž se odvolává na libanonský zdroj, informoval Izrael o Nasralláhově poloze íránský špión.[59][60] V době útoku se Nasralláh a další vysocí představitelé Hizballáhu nacházeli v bunkru více než 18 metrů pod zemí.[61]

Útok provedla 69. peruť[62] Izraelského vojenského letectva za použití minimálně 8 stíhacích letounů F-15I Ra'am,[63] jež vzlétly ze základny Chacerim[64] a společně svrhly 83 bomb.[65] Podle The New York Times se jednalo o bomby BLU-109 vybavené naváděcí soupravou JDAM.[66] Informace o použití těžkých bomb americké výroby Mark 84 odmítly IOS komentovat.[57]

Mluvčí Izraelských obranných sil Daniel Hagari uvedl, že cílem útoku bylo hlavní ústředí Hizballáhu, které se nacházelo v podzemí pod obytnými budovami.[67] Kromě samotného bunkru bylo zničeno několik okolních budov.

Oběti

Při útoku zahynulo nejméně 33 lidí a více než 195 osob bylo zraněno. Zabito bylo podle IOS více jak 20 vysokých představitelů Hizballáhu , včetně jeho generálního tajemníka Hasana Nasralláha a velitele jižní fronty Alího Karakího.[68] Při útoku zahynul také Abbás Nílforúšán, zástupce velitele Islámských revolučních gard a velitel jednotek Quds v Libanonu.[11] K dalším významným obětem z řad Hizballáhu patřili Ibrahím Hussejn Džazíni, šéf Nasralláhovy osobní stráže, Samír Tawfiq Deeb, Nasralláhův poradce, Abd al-Amír Muhammad Sablíni či Alí Najíf Ajúb.[69]

Reakce

Státy

  • Argentina Argentina: Prezident Javier Milei sdílel na síti X příspěvek svého poradce Davida Epsteina, který vraždu oslavoval.[57]
  • Česko Česko: Prezident Petr Pavel řekl: „Věřím, že všichni účastníci, ať už je to Írán, nebo Libanon, nechtějí velký konflikt, stejně tak jako Izrael nemá určitě zájem o to, aby se na Blízkém východě rozhořel velký konflikt“.[70] V důsledku náletu zvýšila Policie ČR ochranu židovských objektů.[71]
  • Irák Irák: Předseda vlády Muhammad Šijá as-Súdání a duchovní Muqtadá as-Sadr vyhlásili v celé zemi třídenní smutek.[74]
  • Izrael Izrael: Náčelník generálního štábu Izraelských obranných sil Herci Halevi prohlásil: „Tím nástroje v našem arzenálu nekončí. Vzkaz všem, kdo ohrožují občany Státu Izrael, je prostý: budeme vědět, jak je dostat“.[75] Předseda vlády Benjamin Netanjahu se den po útoku předčasně vrátil z cesty do Spojených států amerických.[76] Kancelář předsedy vlády uvedla, že útok schválil z New Yorku.[77]
  • Írán Írán: Nejvyšší vůdce Alí Chameneí svolal mimořádné zasedání Nejvyšší rady národní bezpečnosti.[78] Po tomto zasedání byl za zvýšených bezpečnostních opatření převezen na bezpečné místo v Íránu.[79] Chameneí vyzval muslimy k podpoře Hizballáhu a libanonského lidu a řekl, „ať pomohou všemi prostředky v boji proti ničemnému režimu (Izraeli)“.[80] Prezident Masúd Pezeškján prohlásil, že útok jen „posílí odpor“ a dodal, že mezinárodní společenství na tento „teroristický útok“ nezapomene.[81]
  • Jemen Jemen: Hútiové ve svém prohlášení uvedli, že zabití Nasralláha posílí jejich odhodlání postavit se izraelskému nepříteli.[82]
  • Jižní Afrika Jihoafrická republika: Ministerstvo zahraničních věcí útok odsoudilo jako „mimosoudní popravy“ a vyjádřilo solidaritu s libanonskými úřady.[83]
  • Kanada Kanada: Premiér Justin Trudeau popsal Nasralláha jako „vůdce teroristické organizace, která útočila a zabíjela nevinné civilisty, což způsobilo obrovské utrpení v celém regionu“.[57]
  • Kuba Kuba: Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil Nasralláhovo zabití za zbabělý atentát, ohrožující regionální a globální mír a bezpečnost, za kterou Izrael nese plnou odpovědnost spolu se Spojenými státy.[82]
  • Libanon Libanon: Předseda vlády Nadžíb Míkátí označil tento i předchozí izraelské útoky na Libanon za „vyhlazovací válku“.[84][85]
  • Německo Německo: Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že se jedná o „vysoce nebezpečný útok“, který může způsobit „destabilizaci celého Libanonu“. Dodala také, že možná destabilizace není v „bezpečnostním zájmu Izraele“.[86]
  • Rusko Rusko: Ministerstvo zahraničních věcí útok odsoudilo a varovalo, že by mohl vést k eskalaci násilí v Libanonu a na Blízkém východě. Dále také vyzvalo k okamžitému zastavení bojů.[87] Ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov uvedl, že země je znepokojena izraelským náletem, který zabil Hasana Nasralláha.[88]
  • Sýrie Sýrie: Ministerstvo zahraničních věcí útok odsoudilo.[89] V povstalci kontrolovaném Idlibu oslavovali místní obyvatelé Nasralláhovu smrt, jelikož ho považovali za „řezníka“, který je zodpovědný za utrpení a smrt mnoha Syřanů během syrské občanské války.[90][91] Syrská sociálně nacionální strana vydala prohlášení, v němž truchlí nad Nasralláhovou smrtí.[92]
  • Saúdská Arábie Saúdská Arábie: Ministr zahraničních věcí Fajsal bin Farhán as-Saúd uvedl: „Tato eskalace bude mít negativní dopady na celý region“.[57]
  • USA Spojené státy americké: Ministr obrany Lloyd Austin řekl, že je odhodlán zabránit Íránu v rozšíření konfliktu, a prohlásil: „Vyjádřil jsem plnou podporu Izraeli bránit své území a lid proti teroristickým skupinám podporovaným Íránem“.[93] Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, vůdce sněmovní většiny Steve Scalise a předsedkyně republikánské sněmovní konference Elise Stefaniková vydali společné prohlášení, v němž uvedli: „Krveprolití, útlak a teror Hasana Nasralláha byly ukončeny. Světu je bez něj líp“.[93] Prezident Joe Biden prohlásil: „Nasralláhova smrt v důsledku izraelského náletu je mírou spravedlnosti pro mnoho jeho obětí, včetně tisíců Američanů, Izraelců a libanonských civilistů. Spojené státy plně podporují právo Izraele bránit se proti Hizballáhu, Hamásu, Hútíům a všem dalším teroristickým skupinám podporovaným Íránem“. Mimo jiné uvedl, že nařídil ministru obrany, aby navýšil počet amerických vojáků na Blízkém východě s cílem odradit od možné agrese a regionální války. Vyzval také k deeskalaci konfliktů v Pásmu Gazy a Libanonu prostřednictvím diplomacie.[94][95] Viceprezidentka Kamala Harrisová označila Nasralláha za „teroristu s americkou krví na rukou“.[96]
  • Spojené království Spojené království: Ministr zahraničních věcí David Lammy v příspěvku na síti X napsal, že mluvil s libanonským premiérem: „Shodli jsme se na potřebě okamžitého příměří, abychom ukončili krveprolití. Diplomatické řešení je jediným způsobem, jak obnovit bezpečnost a stabilitu pro libanonský a izraelský lid“.[97]
  • Turecko Turecko: Ministr zahraničních věcí Hakan Fidan prohlásil, že Nasralláh byl pro Libanon a Blízký východ důležitou osobností, kterou bude těžké nahradit.[98]
  • Venezuela Venezuela: Prezident Nicolás Maduro řekl: „Izrael zaútočil na obytné domy a zároveň zabil stovky lidí. Existuje pro to slovo: zločin“.[82]

Nestátní organizace

  • Hamás Hamás: Organizace ve svém prohlášení nazvala Nasralláhovu smrt mučednickou a dále uvedla: „Co nejdůrazněji odsuzujeme tuto barbarskou sionistickou agresi a útoky na obytné budovy“.[82]
  • Organizace spojených národů Organizace spojených národů: Generální tajemník OSN Antonio Guterres řekl, že je „hluboce znepokojen dramatickou eskalací událostí v Bejrútu za posledních 24 hodin“.[57]
  • Palestina Palestinská autonomie: Prezident Státu Palestina Mahmúd Abbás vyjádřil svou hlubokou soustrast Libanonu za smrt Nasralláha a civilistů, kteří „padli v důsledku brutální izraelské agrese“.[82]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 2024 Hezbollah headquarters strike na anglické Wikipedii a תקיפת מפקדת חזבאללה בביירות‎ na hebrejské Wikipedii.

  1. ↑ Agence France-Presse. Hezbollah Confirms Leader Nasrallah's Death. Barron's [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Hezbollah confirms its leader Hassan Nasrallah was killed in an Israeli airstrike. Associated Press [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ Senior IAF officials say strike that killed Nasrallah pulled off flawlessly. The Times of Israel [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ Israeli airstrikes rock Beirut, target Hezbollah command. Reuters [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Israel strikes Hezbollah in a huge blast targeting the militant group’s leader. Associated Press [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ IDF says operation to kill Nasrallah was code named ‘New Order’. The Times of Israel [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ Nasrallah’s fate may remain unknown for days after powerful bombings. Ynetnews [online]. 2024-09-27 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ Israel killed Hezbollah leader Hassan Nasrallah in Beirut strike, group confirms [online]. CNN [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Nasrallah's body recovered from rubble two days after assassination. Ynetnews [online]. 2024-09-29 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ At least 33 killed and 195 injured by Israeli strikes Saturday, Lebanese health ministry says. CNN [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b IRGC deputy commander killed in Israeli strikes on Beirut - Iranian media. The Jerusalem Post [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ Izrael hájí svou existenci, Íránu úder vrátíme kdekoli, řekl Netanjahu v OSN. IDNES.cz [online]. 2024-09-27 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ Israeli strikes kill 492 in Lebanon’s deadliest day of conflict since 2006. Associated Press [online]. 2024-09-24 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ The Beeper Balance Sheet. Foreign Policy [online]. 2024-09-19 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ Arab states watch Hezbollah deterrence weakened, Israeli deterrence restored - analysis. The Jerusalem Post [online]. 2024-09-20 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  16. ↑ Cold military logic takes over in Israel-Hezbollah conflict. BBC [online]. 2024-09-23 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ Israel and Hezbollah Are Escalating Toward Catastrophe. Foreign Affairs [online]. 2024-09-23 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  18. ↑ Hezbollah bombards Israeli positions in disputed area along border with Syria’s Golan Heights. Associated Press [online]. 2023-09-08 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  19. ↑ Izraelci zaútočili na hlavní ústředí Hizballáhu. Česká televize [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  20. ↑ Hezbollah fires on Israel after several members killed in shelling. Al-Džazíra [online]. 2023-09-09 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b Mapping 10,000 cross-border attacks between Israel and Lebanon. Al-Džazíra [online]. 2024-09-25 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  22. ↑ Dangerous stasis on Israel's northern border leaves evacuees in limbo. Reuters [online]. 2024-01-12 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  23. ↑ Reuters. Around one million Lebanese displaced by Israeli attacks, official says. Ynetnews [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ Lebanon: Flash Update #25 - Escalation of hostilities in South Lebanon, as of 23 August 2024. ReliefWeb [online]. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí, 2024-08-27 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  25. ↑ 'Flagrant violation': Danny Danon demands UNSC condemn Hezbollah, enforce resolution 1701. The Jerusalem Post [online]. 2024-08-26 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  26. ↑ Netanyahu on Hezbollah: We’re not waiting for threats, we’re pre-empting them. The Jerusalem Post [online]. 2024-09-23 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  27. ↑ Israel behind deadly pager explosions that targeted Hezbollah and injured thousands in Lebanon. CNN [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  28. ↑ ‘We are isolated, tired, scared’: pager attack leaves Lebanon in shock. The Guardian [online]. 2024-09-20 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  29. ↑ 20 more dead, 450 injured as new round of explosions rocks Lebanon: Health officials. ABC News [online]. 2024-09-19 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  30. ↑ Hezbollah's tunnels and flexible command weather Israel's deadly blows. Reuters [online]. 2024-09-27 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  31. ↑ Pagery obsahovaly 20 gramů trhaviny, neodhalil by ji ani skener, tvrdí Libanonci. iDNES.cz [online]. 2024-09-18. Dostupné online. 
  32. ↑ Exloze pagerů v Libanonu mají 12 obětí včetně dvou dětí a 300 vážně zraněných. České noviny [online]. 2024-09-18. Dostupné online. 
  33. ↑ Israel had ‘no connection’ with exploding pager attack, president claims. The Independent [online]. 2024-09-22 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  34. ↑ Why has Israel’s president denied the pager attack on Hezbollah?. The Independent [online]. 2024-09-22 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  35. ↑ Israel-Hamas War Day 349 | Israel Strikes 100 Rocket Launchers in Lebanon; Hezbollah Fire Kills Two IDF Soldiers. Ha'arec [online]. 2024-09-19 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  36. ↑ Who was Ibrahim Aqil, the Hezbollah leader killed in Israeli strike?. The Washington Post [online]. 2024-09-20 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  37. ↑ Israel kills elite Hizbollah commanders in Beirut strike. Financial Times [online]. 2024-09-21 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  38. ↑ Netanyahu dismisses Hezbollah cease-fire push, confounding White House. The Washington Post [online]. 2024-09-26 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  39. ↑ Joint Statement by the United States, Australia, Canada, European Union, France, Germany, Italy, Japan, Saudi Arabia, United Arab Emirates, the United Kingdom, Qatar. Bílý dům [online]. 2024-09-25 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  40. ↑ a b Israel conducts massive strike in Beirut targeting Hezbollah leader Hassan Nasrallah. Axios [online]. 2024-09-27 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  41. ↑ Who is Hassan Nasrallah? The leader of Hezbollah and his impact on Lebanon and Israel. The Jerusalem Post [online]. 2024-09-27 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  42. ↑ DAHER, Aurélie. Hezbollah: Mobilization and Power. Překlad Henry W. Randolph. New York: Oxford University Press, 2019. ISBN 9780190092634. S. 156–158. Dále jen „Daher“. 
  43. ↑ Daher, s. 159
  44. ↑ Hezbollah’s Role in Syria War Shakes the Lebanese. The New York Times [online]. 2013-05-30 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  45. ↑ For Lebanon’s Sunnis, growing rage at Hezbollah over role in Syria. The Washington Post [online]. 2013-06-12 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b Hassan Nasrallah, leader of Hizbullah. The Economist [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  47. ↑ Did Israel succeed in eliminating its number one enemy? - analysis. The Jerusalem Post [online]. 2024-09-27 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  48. ↑ Daher, s. 165
  49. ↑ a b c d Daher, s. 169
  50. ↑ NORTON, Augustus R. Hezbollah: a short history. [s.l.]: Princeton University Press, 2018. ISBN 978-0-691-18088-5. S. 69. 
  51. ↑ a b Hezbollah leader Hassan Nasrallah transformed the militant group into a potent regional force. Associated Press [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  52. ↑ KHATIB, Lina; MATAR, Dina; ALSHAER, Atef. The Hizbullah phenomenon: politics and communication. Londýn: Hurst & Company, 2014. ISBN 978-1-84904-335-9. S. 79. 
  53. ↑ Lebanon’s powerhouse Hezbollah hit by backlash after blast. Associated Press [online]. 2020-08-30 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  54. ↑ Nasr Allah murder plot: five charged. Al-Džazíra [online]. 2004-06-15 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  55. ↑ Israel Tracked Nasrallah for Months Before Assassination, Officials Say. The New York Times [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  56. ↑ Israel knew of Nasrallah’s location for months, some ministers opposed hit — reports [online]. The Times of Israel [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ a b c d e f Israel had real-time intelligence Nasrallah would be at meeting: Military. Al-Arabíja [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. 
  58. ↑ מערכת הביטחון לחצה, נתניהו אישר את התקיפה מניו יורק | מאחורי הקלעים של חיסול נסראללה. Mako [online]. 2024-08-29 [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  59. ↑ Iranian mole helped Israel kill Hezbollah leader – Le Parisien. Iran International [online]. 2024-09-29 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  60. ↑ How an Iranian spy’s intel uncovered Hezbollah leader’s location just before Israel’s strategic airstrike. The Economic Times [online]. 2024-09-29 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  61. ↑ How Israel Killed Hezbollah’s Leader in Underground Bunker. The Wall Street Journal [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  62. ↑ A Close-Up Look at the Smoldering Site of Nasrallah's Assassination [online]. Military.com [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ קולות הקשר ותיעוד מהמראות ה-F15i. Izraelské obranné síly [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  64. ↑ מההכנות ועד לחיבוק שאחרי. הטייסים שעשו 'סדר חדש' משחזרים. Izraelské obranné síly [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  65. ↑ יותר מ-80 טונות של פצצות הוטלו על הבונקר של נסראללה. Ynet [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  66. ↑ 2,000-Pound Bombs Likely Used in Attack That Killed Nasrallah, Video Shows. The New York Times [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  67. ↑ צפו בעדכון דובר צה"ל. Izraelské obranné síly [online]. 2024-09-27 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  68. ↑ צה"ל מאשר רשמית: מזכ"ל חיזבאללה חסן נסראללה - חוסל. Mako [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  69. ↑ Nasrallah’s body retrieved from ruins as IDF names 20 more terrorists killed in blast [online]. The Times of Israel [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ Pavel: Pokud se smrt šéfa Hizballáhu potvrdí, je to potenciál k eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Deník N [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  71. ↑ Policie v Česku kvůli smrti vůdce Hizballáhu zvýšila ochranu židovských objektů. Deník [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  72. ↑ ‘Tension between Lebanon and Israel is a spillover of the Gaza conflict’: China. Al-Džazíra [online]. 2024-09-29 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  73. ↑ France says working to prevent ‘destabilisation’ following Nasrallah’s killing. Al-Džazíra [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  74. ↑ Iraq declares three days of mourning after Nasrallah killing. Al-Džazíra [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  75. ↑ Zabili jsme šéfa hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha, oznámila izraelská armáda. iDNES.cz [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  76. ↑ PM returns early from trip to US after Nasrallah killing. The Times of Israel [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  77. ↑ PM’s office says Netanyahu approved Beirut airstrike from his hotel room. The Times of Israel [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-27]. Dostupné online. 
  78. ↑ Israel Strikes Hezbollah Stronghold in Attempt to Kill Leader. The New York Times [online]. 2024-09-27 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  79. ↑ Iran's Supreme Leader moved to secure location under heightened security, sources say. Reuters [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  80. ↑ Iran's supreme leader calls on Muslims to assist Lebanon in confronting Israel. The Jerusalem Post [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  81. ↑ Iranian president says Nasrallah killing to ‘strengthen resistance’. Al-Džazíra [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  82. ↑ a b c d e Russia, Turkey, Hamas and others blast Israel’s killing of terror chief Nasrallah [online]. The Times of Israel [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ South Africa denounces Israel’s ‘indiscriminate’ attacks on Lebanon. Al-Džazíra [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  84. ↑ Lebanese Prime Minister says Israel's attack on southern Beirut proves it 'does not care' about international calls for a cease-fire. NBC News [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  85. ↑ Lebanese PM calls on international community to stop Israeli "tyranny," state news agency reports. CNN [online]. 2024-09-27 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  86. ↑ Lebanon destabilisation ‘not in Israel’s security interest’: Germany. Al-Džazíra [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  87. ↑ Israel attacks Lebanon updates: Hezbollah leader’s killing raises war fears. Al-Džazíra [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  88. ↑ Russia condemns ‘killing of Palestinian civilians by American weapons’. Al-Džazíra [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  89. ↑ Syria condemns ‘despicable’ Israeli killing of Nasrallah. Al-Džazíra [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  90. ↑ Hassan Nasrallah’s death will reshape Lebanon and the Middle East. The Economist [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  91. ↑ Hezbollah’s Victims Express Relief at Its Disarray. The New York Times [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  92. ↑ SSNP mourns Nasrallah, pledges to continue the march. www.nna-leb.gov.lb [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  93. ↑ a b Hezbollah leader Hassan Nasrallah killed by Israel in major escalation of conflict – Middle East live. The Guardian [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  94. ↑ Biden: Nasrallah's death was 'measure of justice' for his many victims. The Jerusalem Post [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  95. ↑ Statement from President Joe Biden on the Death of Hassan Nasrallah. Bílý dům [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  96. ↑ Kamala Harris: Nasrallah a ‘terrorist with American blood on his hands’. Al-Džazíra [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  97. ↑ How did world leaders react to Israel's killing of Nasrallah?. TRT World [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  98. ↑ Turkey says Israel won’t stop attacking Lebanon. Al-Džazíra [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the United Arab Republic.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the United Arab Republic (1958–1971), Flag of Syria (1980–2024).svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
IAF - Operation New Order - 01.webp
(c) IDF Spokesperson's Unit, CC BY-SA 3.0
Israeli Air Force 69th Squadron - Operation New Order: eliminating Hezbollah and Hassan Nasrallah
Sayyid Hassan Nasrallah 07 (1).jpg
(c) Khamenei.ir, CC BY 4.0
Hassan Nasrallah during a discussion with officials from supreme leader of Iran Ali Khamenei’s office.
Flag of al-Qassam Brigades.svg
The en:Shahada in white calligraphy on a green background. Reported as the "Flag of Hamas" in flaggenlexikon.de . Uploaded 2007.

The Flags of the World website discussed the validity of this flag after it was displayed as an alleged "flag of Hamas" by Wikipedia in 2007.

According to a 2006 comment:

"The military branch of Hamas has a different flag, green with Shahada on it. Maybe that's why there is a confusion about the Hamas flag. One is white with Hamas emblem on it, and the military branch's flag is green with a shahada? At least, the green flag is there at all protests and demonstrations." (Valentin Poposki, 03 Mar 2006)

Use of this flag was reported as early as 2001:

"Hamas' flag is green (Muslim colour) with Arabic words in white. I saw this flag several times at Hamas demonstrations and at generic anti-Israel events in Palestine. Hamas emblem is here." (Santiago Tazón, 20 Dec 2001)

While this flag has apparently been spotted in Hamas demonstrations since at least 2001, it cannot be identified as "the flag of Hamas". It has rather been carried by Hamas supporters as symbolizing Islam or Islamism, not as an emblem of Hamas as an organization.

"It would be wrong to name the flag as the Hamas flag. Such flags, with the Sha'ada in white on green or black, are used by other Islamic groups and are not unique to Hamas. Therefore it is not the 'Hamas flag' but rather a flag used also by the Hamas." (Dov Gutterman, 29 Mar 2003)