Útvar (chronostratigrafie)
Útvar (mezinárodně system) je v historii Země jednotkou chronostratigrafie. V geochronologii mu odpovídá jednotka perioda, která obvykle představuje časové období několika desítek miliónů let, během nichž horniny útvaru vznikaly.
| geochronologické a chronostratigrafické jednotky česká[1] a (mezinárodní)[2] terminologie | ||
| geochronologické j. vyjadřují absolutní čas | chronostratigrafické j. odpovídají horninovým vrstvám | příklad |
| eon (eon) | eonotém (eonothem) | fanerozoikum |
| éra (era) | eratém (erathem) | mezozoikum |
| perioda (period) | útvar (system) | jura |
| epocha (epoch) | oddělení (series) | malm |
| věk (age) | stupeň (stage) | oxford |
| chron[3]/období (chron) | chronozóna (chronozone)[pozn. 1] | Cardioceras cordatum |
Definice
Útvar je prostřední z celkem pěti chronostratigrafických jednotek. V geochronologii odpovídá toto období jednotce perioda. Termíny útvar a perioda se často používají v literatuře jako synonyma, ale není to zcela správné. Hranice útvaru jsou ohraničeny izochronními stratigrafickými polohami (vzniklými ve stejné době), definovanými biostratigrafickými znaky nebo jinými událostmi. Útvar je definován relativně a to hranicemi mezi dvěma po sobě následujícími jednotkami a také jejich pořadím v čase. Absolutní stáří hranic a absolutní časový úsek periody nejsou do definice zahrnuty, protože absolutní stáří hranic se může změnit při použití jiných nebo novějších metod určování. Definice hranic se stanovují v reálných podmínkách na určitém místě a v určitém bodě profilu (GSSP). Od hranice s ediakarou jsou však i hranice útvaru definovány absolutně, geochronologicky. Starší hranice útvaru je tedy shodná s hranicí příslušné geochronologické jednotky. Existují však snahy definovat i tyto hranice chronostratigraficky a určit GSSP. Absolutní stáří útvaru (respektive trvání periody) bývá podmíněno historicky a v proterozoiku se výrazně liší, od několika milionů let až po několik set milionů let.
Rozdělení
V hierarchii chronostratigrafických jednotek je útvar podřízená jednotka eratému, to znamená, že v jednom eratému je sloučeno několik útvarů. V geochronologii jsou příslušné periody seskupeny do éry. Na druhé straně může být útvar sám rozdělen do několika oddělení a perioda do několika epoch.
Pojmenování
Názvy jednotek chronostratigrafie nebo jejich ekvivalentů v geochronologii, které jsou nyní mezinárodně uznávané, byly ustanoveny v 19. století. Jejich pojmenování bylo provedeno podle historických krajin (kambrium), starých kmenů (silur), zvláštností horninové formace (křída), nerostného bohatství (karbon), trojice facií v Německu (trias). Útvary byly nejstaršími stratigrafickými jednotkami a vznikaly spontánně na základě aktuálních potřeb. Jejich názvy však nebyly po dlouhou dobu jednotné (například dyas versus perm). Některé starší útvary byly rozděleny do dvou útvarů, například starší silur do dnešního siluru a ordoviku a terciér do paleogénu a neogénu.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Chronozóna byla dříve chápána jako nejnižší chronostratigrafická jednotka. V současnosti spadá do kategorie nehierarchických chronostratigrafických jednotek. Je to soubor hornin vzniklý kdekoliv na světě v daném časovém intervalu, který odpovídá jiné formální stratigrafické jednotce.[3] V poslední době je tendence užívat jako nejnižší chronostratigrafickou jednotku podstupeň (např. v triasu).[1]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku System (Geologie) na německé Wikipedii.
- ↑ a b SKUPIEN, Petr; MĚCHOVÁ, Lucie. Základy stratigrafie a paleontologie [online]. VŠB–TUO, HGF, Institut geologického inženýrství [cit. 2018-12-08]. Kapitola Stratigrafické stupnice a jednotky. Dostupné online.
- ↑ INTERNATIONAL CHRONOSTRATIGRAPHIC CHART v 2018/08 [online]. International Commission on Stratigraphy [cit. 2019-02-06]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠTORCH, Petr. Principy a metody stratigrafického výzkumu [online]. Geologický ústav AV ČR, v. v. i. [cit. 2018-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-13.
Literatura
- Felix Gradstein, Jim Ogg, Jim & Alan Smith: A Geologic timescale. Cambridge University Press 2005 ISBN 978-0-521-78673-7
- North American Commission on Stratigraphic Nomenclature (NACSN): North American stratigraphic code. American Association of Petroleum Geologists Bulletin, 89: 1547–1591, Tulsa, Oklahoma 1983 ISSN 0149-1423 PDF; 1,04 MB
- F.F. Steininger & W.E. Piller: Empfehlungen (Richtlinien) zur Handhabung der stratigraphischen Nomenklatur. Courier Forschungsinstitut Senckenberg, 209: 1–19, Frankfurt am Main 1999.