Úvaly (Valtice)

Úvaly
Pohled na Úvaly od Valtic (s kostelíkem sv. Stanislava Kostky)
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Valtice
Okres	Břeclav
Kraj	Jihomoravský kraj
Historická země	Morava (do r. 1920 Dolní Rakousy)
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°44′36″ s. š., 16°42′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	172 (2021)[1]
Katastrální území	Úvaly u Valtic (9,65 km²)
Nadmořská výška	206 m n. m.
PSČ	691 42
Počet domů	72 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Úvaly
Další údaje
Kód části obce	176681
Kód k. ú.	776688
Zaniklé obce.cz	17119
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úvaly (německy Garschönthal)^[3] jsou malá vesnice, část města Valtice v okrese Břeclav, v oblasti Valticka. Ves leží v údolí Úvalského potoka na konci slepé silnice, zástavba se nachází ani ne 500 m od hranice s Rakouskem.

Původ vesnice je pravděpodobně v kolonizační činnosti pasovského biskupství z poloviny 11. století (byla vybrána poloha kolem potoka a ne kolem komunikace, jak tomu bývalo zvykem v kolonizaci pozdější). První písemná zmínka je z roku 1269. Od roku 1466 až do zániku patrimoniální správy náležely Úvaly k valtickému panství Lichtenštejnů.

Původně dolnorakouská obec osídlená převážně Němci (86 % v roce 1930) byla roku 1920 jakožto součást Valticka odstoupena Československu. V meziválečném období zde byla v provozu cihelna a mlýn, působil zde spolek dobrovolných hasičů.

V roce 1945 bylo majitelům německé národnosti konfiskován majetek (šlo o více než 75 % půdy a 83 % domů v obci) a byli vysídleni. Nově příchozí obyvatelé (převážně z okolí Břeclavi) osídlili pouze necelou polovinu domů, zbytek byl posléze odstraněn. Obec, která se v období existence Železné opony nacházela v hraničním pásmu, byla určena k vysídlení, které nakonec nebylo realizováno; počet obyvatel zde nicméně klesal i přirozeně (–60 % mezi lety 1950 a 1991).

Roku 1964 byly Úvaly připojeny k sousedním Valticím.

Po zrušení hraničního pásma roku 1990 a otevření hranic se odliv obyvatel zastavil a populace stagnuje, po roce 2000 zde výrazněji přibylo i nových domů. Rozvíjí se služby (restaurace, ubytování) využívající vinařskou turistiku a blízkost Lednicko-valtického areálu a Pálavy.

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[4]

• filiální kostel sv. Stanislava Kostky – klasicistní stavba s věží; původní kaple z 40. let 19. století rozšířena v kostel (vysvěcen roku 1883); zchátralá stavba obnovena a znovuvysvěcena roku 1993
• socha sv. Kryštofa – u kostela, z 2. poloviny 19. století
• zaniklý hřbitov s litinovým křížem a jedním náhrobkem
• pomník obětem první světové války
• kaple Matky Boží
• PP Úvalský rybník
• PP Kameníky

• NEKUDA, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 627.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Úvaly na Wikimedia Commons
• Úvaly v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Katastrální mapa Úval na webu ČÚZK
• http://uvaly.webnode.cz/historie/