Územní řízení

Územní řízení je v českém právu procesní postup, který rozhoduje o umisťování staveb, ochraně zájmů území, využití území a dělení a scelování pozemků. Územní řízení vede stavební úřad a koná se jen v případech s významným vlivem na okolí a životní prostředí. K územnímu řízení má každý možnost se vyjádřit. Zákon umožňuje:

• Zkrácené řízení ve stanovených případech staveb, stavebních zařízení a stavebních změn (dle stavebního zákona není nutné územní rozhodnutí, dostačující je územní souhlas stavebního úřadu, zákon ve stanovených případech umožňuje nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou uzavřenou mezi stavebním úřadem a žadatelem o územní rozhodnutí např. umístění stavby rodinných domů, garáží, chat apod.
• Klasické územní řízení

Klasické územní řízení

Stavební úřad v územním stavebním řízení:

• provede zahájení územního řízení písemně nebo oznámením veřejnou vyhláškou na podkladě písemného návrhu účastníka nebo z podnětu stavebního úřadu
• posoudí návrh ÚPD včetně podkladů
• soustředí stanoviska a vyjádření dotčených orgánů a osob, orgánů státní správy, zemědělského půdního fondu, podklady k posouzení vlivu stavby na okolní prostředí a způsoby odstranění negativních vlivů dopravních, bezpečnostních atd.
• provede vymezení stavebního území
• stanoví podmínky a účel stavby
• projedná rozhodnutí s účastníky řízení
• vydá rozhodnutí, které je výsledkem územního řízení a toto rozhodnutí zveřejní písemně nebo veřejnou vyhláškou

Účastníci územního řízení

• navrhovatel (předkládá návrh na zahájení ÚŘ, který obsahuje dokumentaci - písemnou žádost účastníka, situační plán s uvedením druhu a čísla parcel, seznam evidovaných osob majících vlastnická práva k nemovitostem)
• osoby mající vlastnická práva k pozemkům a stavbám
• osoby sousedních pozemků a staveb (mohou-li být rozhodnutím jejich práva dotčena)
• obec