Územní limity těžby hnědého uhlí na Sokolovsku

Územní limity těžby hnědého uhlí na Sokolovsku jsou závazným usnesením vlády České republiky č. 490 z roku 1991, které bylo přijato na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala. Definuje dobývací prostory a oblasti, kde jsou zásoby uhlí odepsané.[1]

Hlavním důvodem jejich stanovení byla ochrana životního prostředí a krajiny v oblasti Sokolovska a lázní Karlovy Vary. Limity slouží jako vládní záruka obcím na Sokolovsku, že se nadále nebude zhoršovat jejich prostředí a že mají dlouhodobou perspektivu své existence (tj. že má cenu zde kupovat nemovitosti, stavět a opravovat domy, rekonstruovat silnice, zakládat podniky aj.).

Tyto limity blokují v sokolovské pánvi 217 mil. tun geologických zásob hnědého uhlí.

Příčiny limitů

Během 20. století se v oblasti od Habartova až po Nové Sedlo vytěžila území o rozloze mnoha km2. Příčinou bylo dobývání hnědého uhlí, jež bylo spáleno v mnohých tepelných elektrárnách a továrnách. V 70. a 80. letech nabyla těžba masových měřítek – kvůli rozšiřování dolů byly bourány rychle celé vesnice; jejich obyvatelé získali nové bydlení v tehdy masivně budovaných panelových sídlištích.[2]

Prolomení limitů

Na rozdíl od severních Čech zde nebyla zatím snaha o prolomení limitů. Jediná potenciální možnost snahy o prolomení by bylo odkoupení podílu Sokolovské uhelné známým uhlobaronem Pavlem Tykačem, který vlastní polovinu Czech Coal a tlačí na prolomení limitů v severních Čechách.[3]

Související články

Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách

Reference

  1. ↑ Hnědouhelné pánve severozápadních Čech a vývoj těžby v územních ekologických limitech
  2. ↑ Těžba hnědého uhlí - Sokolov (zanikleobce.cz)
  3. ↑ Soud zastavil dražbu části Sokolovské uhelné