Ćuprija

Ćuprija
znak
Poloha
Souřadnice	43°55′23″ s. š., 21°22′7″ v. d.
Nadmořská výška	116 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00
Stát	Srbsko Srbsko
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Ćuprija
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	287 km²
Počet obyvatel	19 471 (2011)[1]
Hustota zalidnění	67,8 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.cuprija.rs
Telefonní předvolba	035
PSČ	35230
Označení vozidel	ĆU
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ćuprija (v srbské cyrilici Ћуприја) je město v centrálním Srbsku, 150 km jižně od Bělehradu a 90 km severně od Niše. Rozkládá se na ústí říčky Ravanica do Velké Moravy. Administrativně je součástí Pomoravského okruhu. V roce 2011 mělo podle sčítání lidu 22 302 obyvatel. Je sídlem stejnojmenné opštiny.

Název města znamená v srbštině lávku; přestože v předtureckých dobách zde existovala již osada s názvem Ravno, v dlouhém období osmanské nadvlády se nakonec ujal název tureckého původu.^[2] Původní slovanský název se nakonec uplatnil u kláštera Ravanica a místní říčky.

V dobách Římské říše se zde nacházela osada s názvem Horeum Margi.

V roce 1805 se v blízkosti města odehrála jedna z klíčových bitev prvního srbského povstání, Bitva o Ivankovac. O několik let později, během druhého srbského povstání, se zde sešel Milan Obrenović se zástupci Osmanské říše a vyjednal autonomii Srbsku v oblasti výběru daní a samosprávy. V roce 1834 z Ćuprije odešli poslední Turci. Od roku 1899 má Ćuprija také vlastní školu. Dalšímu rozvoji města přispělo také zavedení železnice v 70. letech 19. století (z Bělehradu do Niše) a výstavba dálnice ve stejném směru o téměř sto let později.

Město bylo osvbozeno v druhé světové válce od fašismu dne 13. října 1944.

Na počátku 20. století založili Češi ve městě cukrovar, který byl později znárodněn a nějakou dobu po rozpadu Jugoslávie zanikl. Jeho areál byl v roce 2022 opuštěný.^[zdroj?]. V roce 2016 město Ćuprija iniciovalo výstavbu nové průmyslové zóny na východním okraji města, blízko k dálničnímu výjezdu.

V blízkosti Ćuprije se nachází Klášter Ravanica a památník bitvy o Ivankovac.

V samotném středu Ćuprije stojí kostel sv. velkomučedníka Jiřího.

Město má rovněž i své kulturní centrum – srbsky Центар за културу Ћуприја. V Ćupriji také existuje muzeum, které je věnované antické osadě Horeum Margi. Založeno bylo roku 1954 a v současné budově je od roku 1993.

Město východním směrem obchází hlavní srbská dálnice – dálnice A1 z Bělehradu do Niše. Vede tudy také i železniční trať ve stejném směru, není zde však nádraží, které by město obsluhovalo; při přesunu trati do nové stopy zůstalo původní zcela mimo trať.

V Ćupriji se nachází zemědělská vysoká škola. Kromě toho zde existuje také i gymnázium a technická škola.

Z Ćuprije pocházely následující slavné osobnosti:

• Vera Nikolićová, atletka
• Aleksandar Petrović, sportovní trenér
• Dragan Zdravković, atlet
• Zora Tomecić, atlet
• Vladan Đorđević, atlet
• Miroslav Pavlović, atlet
• Dragoljub - Dragan Nikitović, sportovní komentátor
• Snežana Pajkićová, atletka
• Dušan Matić, básník
• Dragoslav Mihailović, spisovatel
• Filip Stojković, fotbalista

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ćuprija na Wikimedia Commons