Čáslav (nádraží)
Čáslav | |
---|---|
Výpravní budova nádraží v Čáslavi | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Město | Čáslav |
Souřadnice | 49°54′56,16″ s. š., 15°23′39,12″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Čáslav | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 540443 |
Tratě | Kolín – Havlíčkův Brod, Čáslav–Třemošnice |
Nadmořská výška | 245 m n. m. |
V provozu od | 6. prosince 1869 |
Zabezpečovací zařízení | RZZ AŽD 71 + mechanické (místní n.) |
Dopravní koleje | 5 + 2 (místní n.) |
Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (4) + 2 (2) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čáslav je železniční stanice ve východní části stejnojmenného města v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Skládá se ze dvou obvodů – hlavního nádraží (na železniční trati Kolín – Havlíčkův Brod elektrizované soustavou 25 kV, 50 Hz AC) a místního nádraží (leží na neelektrizované železniční trati Čáslav–Třemošnice).
Historie
Stanice byla vybudována jakožto součást Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) spojující Vídeň a Berlín, autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 1. prosince 1869 byl s čáslavským nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Golčova Jeníkova do stanice Kolín. Roku 1881 naproti výpravní budově vystavěla Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) budovu stanice Čáslav místní nádraží sloužící k pravidelnému provozu do Žleb, v následujících letech prodloužené až do Třemošnice. Po zestátnění železničního provozu (ÖLEG roku 1894, ÖNWB roku 1908)[1] obsluhu trati přebrala větší výpravní budova, odkud ovšem musí vlaky do samostatného kolejiště trati zajíždět přes dvojitou úvrať, nebo „spojkou“ ze 6. staniční koleje. Začátkem grafikonu 2021/2022 byla budova místního nádraží opuštěna výpravčí se přesunul do budovy hlavního nádraží.[zdroj?]
Roku 1909 byl zdvoukolejněn úsek Čáslav – Velký Osek, kompletní druhá kolej byla pak mezi Kolínem a Děčínem dokončena během první světové války, zejména s pracovním nasazením ruských válečných zajatců. Elektrický provoz na hlavní trati procházející stanicí byl zahájen v roce 1965.
Popis
V obvodu hlavní nádraží se nacházejí čtyři nekrytá úrovňová jednostranná nástupiště, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje. V obvodu místní nádraží jsou dvě jednostranná úrovňová nástupiště. Přechod mezi nástupišti hlavního a místního nádraží je umožněn pomocí lávky nad kolejemi. V letech 2023–2025 by mělo dojít k rekonstrukci stanice a s tím souvisí i vybudování nové koleje, která přivede trať 236 přímo do obvodu stanice.
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čáslav na Wikimedia Commons
- Článek o plánované rekonstrukci nádraží (2017)
- Historie Rakouské severozápadní dráhy
- Profil stanice na stránkách Českých drah
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Everaldo Coelho and YellowIcon;, Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
Symbol der Währung Euro: auf blauem Grund ein gelbes €-Symbol.
RWBA symbol: toilet
suitcase icon
Autor: Rolf-Dresden, Licence: CC BY 3.0
stanice Čáslav, cs:Železniční trať Čáslav - Třemošnice