Čáslavský kraj

Čáslavský kraj;
Území
Sídlo kraje	Čáslav
Historická země	Čechy
Vznik	2. polovina 13. století
Zánik	1862
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počátky existence Čáslavského kraje nebo také jen Čáslavska^[1] spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Centrem původního hradského zřízení byl až do zavedení krajského zřízení Čáslavský hrádek (dnes návrší nad atletickým stadionem ve Vodrantech), poté krajské město Čáslav, podle kterého se Čáslavský kraj nazývá.

Historie

Čáslavským krajem protékala takřka celým svým tokem řeka Sázava, za vysokého stavu hladiny se dříve plavilo dříví. Pruh lesů v Posázaví se do dnešní doby moc nezměnil a jeho zemědělské obhospodařování zůstalo stejné. Na území kraje se ve 12. a 13. století rozkládalo údělné knížectví Děpolticů a krátce poté se stalo světově známým krajem díky těžbě stříbra v Kutné Hoře. První zmínka o kraji je ve 12. století a od té doby se jeho územní vymezení příliš neměnilo. Poprávci kraje pocházeli často z rodu Lichtenburků nebo pánů z Chlumu.^[1]

Roku 1331 Chotěboř získala status královského města zásluhou krále Jana Lucemburského. Císař a král Karel IV. roku 1356 dovolil město opevnit hradbami, ale již v roce 1499 Chotěboř klesla mezi města poddanská jako majetek Trčků z Lípy.^[3]

V 15. století se stal bojištěm velkých bojů husitů Jana Žižky, Prokopa Holého a Sirotčího svazu. Ve dnech 3.–7. června 1421 proběhl v čáslavském kostele sv. Petra a Pavla sněm, kde bylo jednohlasně přijato hájení Čtyř artikul pražských, a to i katolíky, Zikmund byl sesazen z trůnu a Pražské artikuly byli povýšeny na zemský zákon. Dále byla zvolena prozatímní dvacetičlenná zemská vláda. Kraj se stal v roce 1440 členem spolku spolupracujících landfrýdů nejvýznamnějšího a nejmocnějšího Východočeského landfrýdu.

V únoru 1469 vojsko krále Jiřího z Poděbrad obklíčilo v bitvě u Vilémova křížovou výpravu uherského krále Matyáše Korvína. Ten v zajetí slíbil, že se bude snažit o smíření Jiřího s papežem. Dne 27. května 1471 na českém sjezdu ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře zvolili stavové podobojí i menší část katolické strany českým králem Vladislava Jagellonského. V březnu roku 1485 na českém zemském sněmu v Kutné Hoře byl mezi kališníky a katolíky uzavřen kutnohorský náboženský mír.

V září 1618 došlo k prvnímu střetu třicetileté války mezi vojsky císařskými a stavovskými v šestidenní bitvě. Císařští, vedení Dampierrem, měli ležení severovýchodně od Bratčic, naproti tomu stavovská armáda se položila u Čáslavi a Horek. Císařští byli po šesti dnech nuceni ustupovat směrem na Pelhřimov.

Kaňk bylo původně kutnohorské předměstí, které Ferdinand II. roku 1621 povýšil na královské horní město se stejnými právy jako měla Kutná Hora. Dne 17. května 1742 proběhla bitva u Chotusic a Čáslavi. V důsledku prohrané bitvy přišlo české království o většinu Slezska.

Poddanské městečko Humpolec bylo povýšeno roku 1807 na svobodné město. Humpolečtí zaplatili 8 000 zlatých Františku hraběti Wolkenstein-Trostburg za poskytnutou svobodu jako výkupné z dosavadních povinností a robot. „Porovnání" mezi vrchností a městem bylo sepsáno podrobně 3. července v Herálci na zámku. Významné události byl přítomen i guberniální rada a hejtman čáslavského kraje Norbet Fridrich ze Schmelzeru, který také podepsal vyhotovené Porovnání. Smlouvu podepsali jak zástupci města tak i vrchnosti.^[4]

Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Čáslavském kraji 58 388 křesťanů a 543 židů, dohromady 58 931 obyvatel nad 10 let. V roce 1857 čítala výměra kraje 3948 km², počet obyvatelstva přítomného byl 354 677, což na 1 km² činilo 86 obyvatel, smíšených okresních úřadů bylo 14, dále 794 katastrálních-místních obcí, 19 měst, 35 městysů a 1015 vesnic.

Kraj se také stal světově známý výrobou skla ve Světlé nad Sázavou, kde počátky výroby sahají až do 17. století. Na Světelsku bylo mnoho drobných skláren, z nichž největší josefodolská byla přestavěna v roce 1861 z bývalé papírny.

Kraj vydržel v původním uspořádání až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou). Kraj byl obnoven v pozměněných hranicích roku 1855 a vydržel až do 23. října 1862, kdy bylo krajské zřízení zrušeno.^[5] Po zrušení se země členily již jen na okresy. Od roku 1850 se stala Čáslav sídlem okresního hejtmanství, které jako okres vydrželo do roku 1960 jako součást Pardubického kraje.

V roce 1868 byly zrušeny krajské úřady a kraje jako administrativní jednotky. Nadále však zůstala zachována krajská organizace u soudů. Krajský soud sídlil v Kutné Hoře. Čáslavský kraj pro soudní účely s krajským soudem v Kutné Hoře vydržel až do roku 1948.

Významní hejtmané

? – 1240 Jindřich ze Žitavy
1240 – ? Smil z Lichtenburka^[6]
1403 – ? Smil Flaška z Pardubic
1423 – ? Jan Roháč z Dubé
1440 – 1452 Jan Hertvík z Rušinova
1467 – ? Burian Trčka z Lípy
1621 Diviš Lacembok Slavata z Chlumu a Košumberka
1622 Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka
1622 Vilém Vřesovec z Vřesovic
1626 Rudolf z Valdštejna
1628 Heralt Václav Libštejnský z Kolovrat
1631–1632 Zbyněk Leopold Libštejnský z Kolovrat
1634–1636 Petr Vok Švihovský z Rýzmberka
1638–1639 Václav Lokšan z Lokšan
1639 Ladislav Burian z Valdštejna
1639 Vilém Václav František z Talmberka
1641–1642 Rudolf Václav Střela z Rokyc
1643 Vilém Václav František z Talmberka
1644 Jindřich Kustoš ze Zubří a Lipky
1644 Rudolf Václav Střela z Rokyc
1644–1650 Ferdinand František Robmháp ze Suché
1650–1651 Rudolf Karel Rašín z Rýzmburka
1652–1656 Ferdinand František Robmháp ze Suché
1657 Rudolf Karel Rašín z Rýzmburka
1658 Václav Rudolf Věžník z Věžník
1659 Ferdinand František Robmhám ze Suché
1660 Maxmilián Adam z Valdštejna
1661–1663 Ferdinand František Robmháp ze Suché
1664 Václav Rudolf Věžník z Věžník
1665–1674 Ferdinand František Robmháp ze Suché
1674–1679 Karel Leopold hrabě Caretto-Millesimo
1680–1711 Bernard František hrabě Věžník z Věžník
1712–1713 František Bechyně z Lažan
1713–1719 Josef Gastheimb z Gastheimbu
1720–1724 František Arnošt hrabě z Thürheimu
1725–1729 Václav Ignác Bechyně z Lažan
1729–1733 František Bernard Vernier z Rougemontu
1734–1738 Ferdinand Adam hrabě Kustoš ze Zubří a Lipky
1738–1740 Josef Jaroslav hrabě Věžník z Věžník
1740–1750 Jan Pertold Záruba z Hustířan
1750–1763 Václav Petr Dobřenský z Dobřenic
1764–1784 Jan Josef Jeřábek z Jeřabiny a Berglerbergu
1785–1801 Ferdinand Pacovský z Libína
1802–1809 Norbert Friedrich von Schmelzern
1809 Josef Procházka
1809–1824 Johann von Beierweck
1825–1836 Ignác Hawle
1836 Josef Kletzansky
1836–1842 Vincenc Breisky
1842–1846 Karel hrabě Rothkirch-Panthen
1846–1849 Johann Nepomuk David

Hrady v kraji

Místa v kraji Čáslavském v letech 1375 až 1525, označená jako hrady.

jméno hradu	držitelé roku 1375^[7]	držitelé roku 1420	držitelé roku 1475	držitelé roku 1525
1. Borovsko	vladykové z Volfemberka	vladykové ze Soutic	páni z Valdeka	součástí panství Zruč nad Sázavou pánů Kolovratů ze Zruče a z Chřenovic
2. Hrádek (Kutná Hora)	před přestavbou veden jako Tvrz	páni z Donína	měšťan Ambrož Zlatník z Hrádku (zvaný Krtek)	pání z Vrchovišť
3. Chlum	páni z Chlumu a Košumberka	páni z Chlumu a Košumberka	páni z Chlumu a Košumberka	páni z Chlumu a Košumberka
4. Chřenovice	páni Kolovratové z Chřenovic	měšťané Názové z Chřenovic	součástí panství Ledeč nad Sázavou pánů Ledečských z Říčan	zánik 1545
5. Křivsoudov	pražské arcibiskupství	pražské arcibiskupství	součástí panství Vlašim vladyků Trčků z Lípy	jako pustý se uvádí poprvé r. 1550
6. Lacembok (Zíkev)	vladykové z Lacemboku	vladykové z Kutrovic	součástí panství Ledeč nad Sázavou pánů Ledečských z Říčan	kolem roku 1420 je hrad zničen
7. Ledeč nad Sázavou	páni Ledečtí z Říčan	páni Ledečtí z Říčan	páni Ledečtí z Říčan	páni Ledečtí z Říčan
8. Lichnice	panovník	panovník	královna Johana	vladykové Trčkové z Lípy
9. Lipnice nad Sázavou	panovník	páni z Vartenberka	vladykové Trčkové z Lípy	vladykové Trčkové z Lípy
10. Odranec^[8]	vladykové z Volfemberka	vladykové z Volfemberka	součástí panství Vlašim vladyků Trčků z Lípy	zánik v čtvrtině 16. století
11. Orlík	páni z Dubé	rytíři z Leskovce	rytíři z Leskovce	součástí panství Lipnice vladyků Trčků z Lípy, 1560 uváděn jako pustý
12. Polná	páni z Pirkštejna	páni z Pirkštejna	páni ze Šternberka	vladykové Trčkové z Lípy
13. Přibyslav	páni z Ronova	páni z Ronova	součástí panství Polná pánů ze Šternberka	V roce 1547 je označen jako pustý.
14. Ronov nad Sázavou	páni z Ronova	páni z Ronova	součástí panství Polná pánů ze Šternberka	V roce 1538 je označen jako pustý.
15. Ronovec	vladykové Andělové z Ronovce	vladykové Andělové z Ronovce	vladykové z Libice	rytíři Haugvicové z Biskupic
16. Smrdov	benediktinské opatství Vilémov	benediktinské opatství Vilémov	součástí panství Lipnice vladyků Trčků z Lípy	zanikl za husitských válek
17. Sokolohrady	?	rytíř z Chotělic; vladyka ze Zíšova	vladyka z Malče	vladykové z Otaslavic
18. Vlašský dvůr	panovník	panovník	panovník	panovník
19. Zahrádka	vyšehradská kapitula	vyšehradská kapitula	součástí panství Lipnice vladyků Trčků z Lípy	Od 15. století je pustý.
20. Zruč nad Sázavou	páni Kolovratové ze Zruče	páni Kolovratové ze Zruče a z Chřenovic	páni Kolovratové ze Zruče a z Chřenovic	páni Kolovratové ze Zruče a z Chřenovic
21. Želiv	kanonie premonstrátů Želiv	kanonie premonstrátů Želiv	vladykové Trčkové z Lípy	vladykové Trčkové z Lípy (hrad postaven po roce 1468)
22. Žleby	panovník	panovník	páni z Janovic	rytíři Bohdanečtí z Hodkova
23. Sion		vystavěn Janem Roháčem z Dubé v letech 1426–1427	vypálen královským vojskem roku 1437	od roku 1581 součástí malešovského panství
	opevnění s nejasným statutem
24. Kácov	Nejasné, jestli se jedná o hrad nebo o pouhou tvrz.	?	?	?
25. Čáslavský hrádek^[9]	Nelze doložit, jestli se jednalo o kamenný hrad nebo o palisádové hradiště.	?	?	okolo roku 1544 měšťan Ondřej Hradišťský z Hradiště

Sídla v kraji roku 1654

Místa v kraji Čáslavském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka.

Města

jméno města	stav	obyvatel roku 1702*^[10]	obyvatel roku 1830^[11]	obyvatel roku 1843^[12]	obyvatel roku 1850^[13]^[14]	obyvatel k 31. 10. 1857^[15]
Kutná Hora	královské horní město	2700	8460	8777	8624	12727
Polná	poddanské, panské město, panství Polná	1474	4225	5859	5971	5143
Havlíčkův Brod	královské město	1219	3938	4101	4082	3966
Čáslav	královské krajské město	902	3316	3714	3554	5396
Chotěboř	poddanské, panské město, panství Chotěboř	468	3144	3686	3916	3735
Přibyslav	poddanské, panské město, panství Polná	540	1732	2088	2116	2330
Ledeč nad Sázavou	poddanské, panské město, panství Ledeč	423	1535	2174	1927	2093
Ronov nad Doubravou	poddanské, rytířské město, statek Ronov	418	1278	1606	1613	1684
	místa s nejasným statutem
Lipnice nad Sázavou	poddanské, panské město, panství Lipnice (V berní rule „Původně napsáno asi >>Městečko<<, potom vyškrábáno a upraveno na >>Město<<; na dalším foliu jako údaj, že pokračuji záznamy o Lipnici, je uvedeno >>Continuatio městečka Lipnice<<“).	rok 1651 = 174 obyv.	1236	1385	1454	1289
Kaňk	královské horní město (V berní rule napsáno „Bergkwerk, slove na Kanku při Horách Kutnách“ Důl se stejnýma městskýma právy jako Kutná Hora a s vlastní radnicí^[16])	190	940	1120	1183	1255

(* roku 1702 jsou obyvatelé nad 10 let)

Městečka

jméno městečka	soudní okres	panství, statek	obyvatel v roce 1830	obyvatel v roce 1843	obyvatel v roce 1850	obyvatel k 31. 10. 1857
Humpolec* (887 obyvatel roku 1702)	Humpolec	Humpolec (p.)	3512	4139	4589	4506
Habry (Habr)	Habry	Habry (p.)	1889	1992	2136	2279
Golčův Jeníkov (Jeníkov)	Habry	Golčův Jeníkov (p.)	1843	2070	2420	2529
Světlá nad Sázavou** (Světlá)	Ledeč nad Sázavou	Světlá (p.)	1344	1626	1709	1610
Krucemburk (Krucumburg)	Chotěboř	Krucemburk (st - p)	1183	1405	1500	1393
Štoky	Štoky	Střítež a Úsobí (p.)	1177	1544	1553	1485
Havlíčkova Borová (Borová)	Přibyslav	Polná (p.)	1164	1348	1781	1486
Chotusice	Čáslav	Žehušice (p.)	1089	1260	1237	1364
Žleby	Čáslav	Žleby (p.)	1010	1130	1143	1634
Zbraslavice	Kutná Hora	Zbraslavice (st. - r)	1010	1271	1582	1296
Česká Bělá (Bělá)	Havlíčkův Brod	vesnice m. Havlíčkův Brod	981	1137	1174	1133
Vojnův Městec	Přibyslav	Vojnův Městec (st. - d)	985	1265	1338	1275
Lukavec	Pacov	Lukavec (p.)	949	1137	1344	1131
Vilémov (Vilímov)	Habry	Vilémov, klašt. Vilémov, Jitkov (st. - r)	910	1068	1156	1163
Zahrádka (Trhová Zahrádka, 363 obyvatel roku 1702)	Ledeč nad Sázavou	Světlá (p.)	929	1030	1357	1009
Větrný Jeníkov	Humpolec	Větrný Jeníkov (st - p)	857	989	955
Kácov (201 obyvatel roku 1702)	Uhlířské Janovice	Kácov (p.)	843	213	1164	802
Senožaty	Humpolec	Želiv (p. - d)	809	925	1062	923
Červené Janovice (Janovičky)	Kutná Hora	Janovice a Soutice (st. - r.)	764	917	974	881
Malešov	Kutná Hora	Malešov (p.)	722	932	1125	1016
Čechtice	Dolní Kralovice	Čechtice (p.)	708	844	940	988
Dolní Kralovice	Dolní Kralovice	Zbyslav a Dolní Kralovice (st. - r)		803	1176	843
Křivsoudov	Dolní Kralovice	Křivsoudov (p.)	709	780	1020	903
Malín	Kutná Hora	Sedlec (st - d)		767	789	951
Uhelná Příbram (Příbram)	Chotěboř	Žleby (p.)	649	723	939	736
Zruč nad Sázavou (Zrutče)	Dolní Kralovice	Zruč (st. - r)	674	798	1130	824
Čestín	Uhlířské Janovice	Čestín a Úmonín (st. - r.)	550	611	1115	640
Sázavka (Smrdov)	Habry	Třebešice, Vrbice a Modletín (st. - r)		555	500	590
Suchdol (Sukdol)	Kutná Hora	Malešov (p.)	340	411	583	484
Hněvkovice	Dolní Kralovice	Vlastějovice (Hamry) (p.)		392	373	383
Vlastějovice (Dolenní Hamry)	Dolní Kralovice	Hamry (Vlastějovice) (p.)	301	309	520	822
Chlum	Čáslav	Chlum (st. - r.)		244	268	205
Borovsko	Dolní Kralovice	Borovsko a Nesmiřice (st. - r.)		232	240	234
Stříbrné Hory	Přibyslav	Polná (p.)		173	264	134
Podhradí (Předhradí)	Čáslav	Třemošnice (p.)		99	994	199

(v závorkách jsou uvedeny staré názvy městeček) (p.) = panství, (st.) = statek, (st. - d) = duchovní, (st. - r) = rytířský, (st. - p) = panský.

(* roku 1807 se Humpolec vykoupil z poddanství a byl povýšen na svobodné město,** roku 1855 Světlá povýšena na město)

Panství v kraji roku 1654

Místa v kraji Čáslavském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako panství a statky^[17]

pořadí	stav	majitel	seznam měst, městysů a vsí	osedlost
1	Panský	Polenské panství Maxmiliána knížete z Dytrychštejna	Město Polná, Město Přibyslav, Městys Havlíčkova Borová, Stříbrné Hory, Janovice, Skrýšov, Dobroutov, Věžnička, Německý Šicndorf, Dobronín, Kamenná, Horní Věžnice, Dolní Věžnice, Šachotín, Hrbov, Záborná, Sirákov, Poděšín, Nížkov, Rosička, Sázava, Buková, Špinov, Olešenka, Dolní Jablonná, Česká Jablonná, Nové Dvory, Pořežín, Hřiště, Malá Losenice, Vepřová, Račín, Velká Losenice, Modlíkov, Dobrá, Poříčí, Žižkovo Pole, Střelcová (Stříbrné Hory), Utín, Krátká Ves, Peršíkov, Střížov, Hájek(Střížov), Sobíňov, Ždírec, Pohled, Dlouhá Ves 1. díl, Simtany, Ždírec, Jilemník, Peršíkov, Cibotín, Macourov, Dlouhá Ves, 2. díl, Brzkov,	480,5
2	Městský	Havlíčkův Brod a vsi, královské město	město Havlíčkův Brod, Městys Česká Bělá, Kojetín, Utín, Dlouhá Ves, Šlapanov, Suchá, Kněžská, Svatý Kříž, Perknov, Knyk, Zbožice, Český Dvůr(Knyk). Kotlasův Dvůr samota u Perknova	217,25
3	Duchovní	ŽELIV, panství opatství kláštera premonstrátů v Želivi	Městys Senožaty, Bolechov, Brtná, Bystrá, Číhovice, Hladov, Hojanovice, Holušice, Jiřice, Kletečná, Koberovice, Komorovice, Krasoňov, Lískovice, Lísky, Lohenice, Mladé Bříště, Nečice, Petrovice, Podolí, Poříčí, Sedlice,Staré Bříště, Tukleky, Vlčí Hory, Vojslavice, Vřesník, Vystrkov, Záhoří, Želiv.	203,75
4	Panský	Ledečské panství Adriana z Engelffurtu	Město Ledeč nad Sázavou, Kožlí, Ostrov, Sechov, Bohumilice, Mstislavice, Chřenovice, Obrvaň, Jedlá, Pavlovice, Bělá, Sychrov, Volavá Lhota, Machovice, Milanovice, Kozlov, Olešná, Souboř, Habrek, Číhošť, Kynice, Hroznětín, Tunochody, Leština, Zdeslavice, Vrbka, Bohdaneč, Třebětín, Víckovice, Kotoučov, Prostřední Ves.	201
5	Panský	Herálec a Humpolec, panství Evy Tallmberkové	Městys Humpolec, Herálec, na samotě, Slavníč, Koječín, Radňov, Skorkov, Kamenice, Pavlov, Mikulášov, Dubí, Plačkov, Bransoudov (Humpolec), Čejov, Světlice, Hněvkovice,	147
6	Městský	Kutná Hora a vsi, královské horní město	Kutná Hora, Poličany, Přítoky, Hořany, Lomec, Dědice, Vilémovice, Veletov	144,25
7	Panský	Chotěbořské panství Rudolfa Rašína	Město Chotěboř, Kejžlice, Řečice, Bystrá, Záběhlice, Suchdol samota u dobré vody, Pusté Lhotsko, Křepiny, Meziklasí, Loukov, Dobrá Voda Lipnická, Rejčkov, Budíkov, Jilem, Sedletín, Veselá, Vepříkov, Petrovice u Uhelné Příbramě, Rankov, Svinný.	144
8	Panský	STŘÍTEŽ A ÚSOBÍ, panství Ferdinanda Ernesta z Bukové	Městys Štoky, Střítež (okres Jihlava), Dobronín, Heroltice, Nové Dvory (okres Žďár nad Sázavou), Hybrálec, Ždírec (okres Jihlava), Smrčná, Petrovice (Štoky), Pozovice, Smilov (Štoky), Studénka (Štoky), Úsobí, Chválkov (Lípa), Dobrohostov, Kochánov (okres Havlíčkův Brod), Okrouhlička, Ústí (okres Jihlava), Mysletín, Šimanov, Buková samota u Ústí, Orlov samota u Mysletína, Branišov (Ústí),"	137,5
9	Panský	NOVÉ DVORY, panství Frydrycha Eusebia Švihovského z Rysumburku a Švihova	Tvrz Ovčáry (Nové Dvory), Nové Dvory (okres Kutná Hora), Církvice, Jakub (Církvice), Svatá Kateřina (Svatý Mikuláš), Záboří nad Labem, Kobylnice (okres Kutná Hora), Lišice (Svatý Mikuláš), Morašice (okres Pardubice), Svatý Mikuláš (okres Kutná Hora),	110
10	Panský	ŽEHUŠICE, pasntví Marie hraběnky z Valdštejna	Městys Chotusice, Žehušice, Rohozec (okres Kutná Hora), Sulovice, Horušice, Horka I, Bojmany, Výčapy (Vlačice), Vlačice, Horní Bučice, Dolní Bučice, Zaříčany, Lovčice (Bílé Podolí), Semtěš, Sovolusky (okres Pardubice), Sovoluská Lhota, Litošice, Seník (Jankovice), Brloh (okres Pardubice), Krasnice, Lipnička, Radkovec Dvůr u Kochánova, Kochánov (Světlá nad Sázavou), Koňkovice, Trpišovice, Dobrovítova Lhota, Smrčná (Trpišovice), Závidkovice, Radostovice (Světlá nad Sázavou), Broumová Lhota (Krásná Hora), Nová Ves u Světlé	101,5
11	Panský	GOLČŮV JENÍKOV, panství Marie Magdaleny Goltschové	Městys Golčův Jeníkov, Stupárovice, Skryje (okres Havlíčkův Brod), Podmoky (okres Havlíčkův Brod), Přibyslavice (Vlkaneč), Kozohlody, Vlkaneč, Klucké Chvalovice, Frýdnava, Leškovice, Rybníček (okres Havlíčkův Brod), Kobylí Hlava, Římovice, Mnichov, Žandov (Chlístovice), Rašovice (okres Kutná Hora)	101
12	Panský	HABRY, panství Jana z Walmerode	Městys Habry, Nová Ves u Leštiny, Štěpánov (Leština u Světlé), Kysíbl dvůr a mlýn u Habrů, Lubno (Habry), Kámen (okres Havlíčkův Brod), Tis (okres Havlíčkův Brod), Kněž (Tis), Jiříkov (Kámen), Proseč (Kámen), Miřátky, Lučice (okres Havlíčkův Brod), Komárov dvůr u Malčina, Olešnice (Okrouhlice), Soud Velkovolešnicky Valečov dvůr u Olešnice, Pohleď, Malčín, Skuhrov (okres Havlíčkův Brod), Radostín (okres Havlíčkův Brod)	98
13	Panský	LUKAVEC, panství Alžběty hraběnky z Opprstorffu	Městys Lukavec (okres Pelhřimov), Týmova Ves, Mezilesí (okres Pelhřimov), Salačova Lhota, Velká Ves (Lukavec), Křešín (okres Pelhřimov), Mohelnice (Křešín), Štědrovice, Blažnov, Čeněnice, Malá Paseka, Starý Smrdov, Kramolín (Křešín), Chyšná, Skoranovice, Všebořice (Loket), Radíkovice (Loket), Bernartice (okres Benešov), Tisek	94,5
14	Panský	Lipnické panství Matyáše Vernýra	Město Lipnice nad Sázavou, Dolní Město, Kojkovice, Kojkovičky, Vilémovec, Volichov, Vítonín, Věž (okres Havlíčkův Brod), Lípa (okres Havlíčkův Brod), Petrkov (Lípa), Šebestěnice, Okrouhličtí Dvořáci na samotách	94,25
15	Rytířský	Třebešice, Vrbice a Modletín. Václava Rudolfa st. Věžníka z Věžník	městys Smrdov, Třebešice, Vrbice, Kunemil, Horní Dlužiny, Ovesná Lhota, Vlkanov, Stříbrné Hory, Bohušice, Druhanov, Služátky, Mrzkovice, Benetice, Žebrákov, Horní Březinka, Hudice u Modletína, Maslovanky u Modletína, Vrátkov, Rušínov, Klokočov, Klokočovská Lhotka, Hoješín, Leškova Hůrka, Hostětínky	88
16	Duchovní	Vojnův Městec, statek cisterciáckého kláštera u města Ždáru	Městys Vojnův Městec, Radostín, Škrdlovice, Světnov, Stržanov, Polnička, Počátky	82
17	Panský	KÁCOV, panství Vilém Popel z Lobkovic	Městys Kácov, Zliv, Holšice, Čížov (Chabeřice), Řendějov, Chabeřice, Jiřice (Řendějov), Starý Samechov, Polipsy, Kněž (Čestín), Čenovice, Losiny, Petrovice II, Vlková (Zbizuby), Hroznice, Zbizuby, Koblasko, Zderadiny, Vranice (Zbizuby), Psáře, Soušice	76
18	Panský	KŘIVSOUDOV panství Jakuba Leopolda z Halvejlu	Městys Křivsoudov, Mnichovice (okres Benešov) (2 díl), Děkanovice, Dunice, Strojetice, Černičí, Jenišovice (Křivsoudov), Němčice (Loket), Kačerov (Loket), Lhota Bubeneč, Nová Ves u Dolních Kralovic,	74
19	Panský	NOVÝ STUDENEC, panství Jindřicha Kustoše ze Zubřího a z Lípy	Nový Studenec, Podmoklany, Odraneč (Podmoklany), Branišov (Podmoklany), Sychrov, samota u Podmoklan v okrese Havlíčkův Brod, Hudeč, Sloupno (okres Havlíčkův Brod), Štikov (Slavíkov), Horní Vestec a Dolní Vestec, Libice nad Doubravou, Libická Lhotka, Dolní Sokolovec, Kladruby (Libice nad Doubravou), Lhůta (Libice nad Doubravou), Lány (okres Havlíčkův Brod), Předboř (Maleč), Hranice (Maleč), Rovný, Kocourov (Slavíkov), Údavy, Dlouhý (Slavíkov), Stružinec (Ždírec nad Doubravou),	69,25
20	Panský	TUPADLY, panství Ernestina hraběnka de Suis	"Tupadly (okres Kutná Hora), Potěhy, Vrdy, Močovice, Drobovice, Březí (Zbýšov), Zbudovice, Horky (okres Kutná Hora),	67
21	Panský	MALEŠOV, panství sirotků hraběte Volfa Hendrycha Berky	"Městys Malešov, Městys Suchdol (okres Kutná Hora), Bykáň, Týniště (Malešov), Polánka (Malešov), Chlístovice, Chroustkov, Všesoky, Miletice (Nepoměřice), Košice (okres Kutná Hora), Vidice (okres Kutná Hora), Tuchotice, Stará Lhota, Albrechtice (Malešov), Útěšenovice, Hranice (Slavošov), Slavošov, Hodkov (Zbraslavice), Dobřeň (Suchdol), Malenovice (Suchdol), Bořetice (Červené Pečky), Miskovice, Březová (Úmonín), Mezholezy (Miskovice), Sedlov,"	63,75
22	Panský	ŽLEBY, panství Frydricha, hrabě z Cavriani	Městys Žleby, Městys Uhelná Příbram, Hostovlice, Horky (okres Kutná Hora), Mlýn na samotě Vinaře, Vinice (Vinaře), Licoměřice, Bousov, Tuchov, Žlebská Lhotka, Žlebské Chvalovice, Zehuby, Střítež Samota u Nejepína, Nejepín, Tři Dvory samota u Jarošova,	61,5
23	Panský	ČECHTICE, panství Jana Šebestýna z Hallweylu	"Městys Čechtice, Jeníkov (Čechtice), Nekvasovice (Čechtice), Palčice, Dobříkovice, Kuňovice, Borovnice (okres Benešov), Otročice, Malá Paseka, Sudislavice, Jizbice samota z Zhoře	60
24	Panský	OKROUHLICE, panství Filipa Adama hraběte ze Sulmus	"Zdislavice (Herálec), Boňkov, Skála (Věž), Leština (Věž), Jedouchov, Bratroňov (Krásná Hora), Čekanov, Krásná Hora, Bezděkov (Krásná Hora), Březinka (Havlíčkův Brod), Mozolov (Krásná Hora), Vadín, Babice (Okrouhlice), Klanečná,	58,75
25	Městský	Čáslav, královské krajské město	Čáslav a předměstí	58,5
26	Rytířský	Vilémov, Jitkov, Klášter Vilemovský, Mariji Alžbetě Věžníkové z Nemyšle	městys Vilémov, Klášter, Bučovice, Heřmanice, Ždánice, Hostovlice, Jakubovice, Zhoř, Nasavrky, Vrtěšice, Jitkov, Oudoleň, Slavětín	52
27	Panský	Světlá nad Sázavou, panství Gebharta Taxise	Městys Světlá nad Sázavou, Městys Zahrádka (Horní Paseka), Kamenná Lhota, Kouty (okres Havlíčkův Brod), Dolní Březinka, Horní Paseka, Dolní Paseka,	50,625
28	Rytířský	Košetice a Buřenice, statek Johanny Eusebii z Svárova	Kosětice, Buřenice, Babice, Martinice u Onšova, Chýstovice	48,5
29	Rytířský	Ronov nad Doubravou, statek Ferdinandovi Antonínu Chiesovi	Město Ronov nad Doubravou, Zbyslavec, Rudov, Jetonice, Biskupice, Mladotice, Pařížov, Spytice, Zvěstovice, Sirákovice, Úhrov, Kraborovice, Spačice, Zehuby	42,875
30	Městský	Vesnice kralovského města Jihlavy	Výskytná nad Jihlavou, Hlávkov, Jiřín, Ježená, Dvorce, Rounek, 1 papírna Staré Hory, Hubenov	42
31	Panský	VĚTRNÝ JENÍKOV, statek Frydrycha z Trautmanssdorffu	Městys Větrný Jeníkov, Kalhov, Zbinohy, Úhořilka, Chyška, Zbilidy, Dušejov, Opatov (okres Jihlava), Dudín, Jankov (okres Pelhřimov),	41,5
32	Rytířský	Frýdnava, statek Augustyna Ernesta Šenovce	Bartoušov, Vysoká, Květnov, Hurtova Lhota, Michalovice, Kvasetice, Květinov	37,875
33	Rytířský	Červené Janovice a Soutice, statek Litmírovi Obiteckýmu	městys Červené Janovice, Zhoř, Bludov, Zdeslavice, Chvalov, Plhov, Soutice, Černýš, Kalná, Horka, Proseč, Podivice, Horní Rapotice, Vilémovice, Čejtice, Kaliště, Újezdec, Senetín	37,5
34	Duchovní	KŘESETICE, statek jezuitské koleje v Kutné Hoře	Bahno, Bylany, Černíny, Chrást, Krasoňovice, Krupá, Křesetice, Neškaredice, Paběnice, Perštejnec, Předbořice, Šetějovice, Pucheř,	37
35	Panský	TŘEMOŠNICE, panství Ferdinanda Rabenhaupta ze Suché.	Městys Podhradí (Třemošnice), Míčov, Skoranov, Kraskov, Žďárec u Seče, Závratec, Skalka dvůr u Kubikových dubů, Lhotka samota u Kubikových dubů, Moravany (Ronov nad Doubravou), Kněžice (okres Chrudim), Moravany, Pařížov (Běstvina), Počátky (Seč), Krchleby (okres Kutná Hora), Dobrovítov, Hlohov (Číhošť), Hostkovice (Třebětín), Dědice, Damírov, Les Svárov u Dobrovítova (zaniklá), Čejkovice (okres Kutná Hora), Krchlebská Lhota, Opatovice (Zbýšov)	36
36	Rytířský	Zbyslav a Dolní Kralovice, statek Jaroslava Šoffmana	městys Dolní Kralovice, Střítež, Příseka, Budeč, Zbyslav, Bílé Podolí, Starkoč, Lovčice, Horušice, Lipovec,	35,25
37	Rytířský	Onšov, statek Salomeny Karlový z Svárova	Onšov, Těškovice, Chlovy, Hořice, Děkančice, Hroznětice, Syrov	33,375
38	Rytířský	Horní a Dolní Krupá, statek Jana Mencle	Dolní Krupá, Horní Krupá, Olešná	28,25
39	Rytířský	Maleč, statek Adama Chuchelskýho	Maleč, Víska, Horní a Dolní Lhotka, Jeníkovice, Blatnice, Předboř, Horní Sokolovec	28
40	Rytířský	Čáslavsko, statek. V zástavě drží p. Kateřina Skuhrovská	Čáslavsko, Horní Lhota, Velká Ves	24,125
41	Rytířský	Martinice, statek Václava staršího Vraždy z Kulvaldu	Martinice u Dolních Kralovic, Balžejovice, Vranice, Píšť, Ježov, Vraždovy Lhotice, Tomice, Zahradčice, Budeč, Dolní Rapotice	23,125
42	Rytířský	Zbraslavice, statek sirotků po Bohuslavovi Horňateckým	městys Zbraslavice, Chotěměřice, Velká Skalice, Rápošov, Hetlín, Štipoklasy, Černíny	22,125
43	Rytířský	Bratčice a Nová Ves, statek Bernrta Šmerhovskýho	Bratčice, Nová Ves u Chotěboře, Skuhrovec dvůr u Zástraní	21,5
44	Panský	HAMRY (VLASTĚJOVICE), panství Jana Antonína Losy z Losinthalu	Městys Vlastějovice (Dolení Hamry), Městys Hněvkovice (okres Havlíčkův Brod), Kounice (Vlastějovice), Skala (Vlastějovice), Budčice, Velká Paseka, Nová Ves u Dolních Kralovic, Laziště (Pertoltice), Mnichovice (okres Benešov) 1.díl, Březina (Vlastějovice), Pertoltice (okres Kutná Hora), Zahájí (Hněvkovice)-Štičí, Habrovčice, Čejtice,	21
45	Rytířský	Pravonín, statek Pukharta Kekule	Pravonín	21
46	Rytířský	Zruč nad Sázavou, statek Markétě Mečerodové	městys Zruč nad Sázavou, Pohleď, Lipína, Debř samota z Zruče	20
47	Panský	BEZDĚKOV, statek Evy Kustošové	Bezděkov (okres Havlíčkův Brod), Hařilova Lhotka, Malochyně, Křívý Dvůr u Malochyně, Horní Studenec,	19
48	Panský	KRUCEMBURK, statek Marie Alžběty Berkové ze Vchynic a Tetova	Městys Krucemburk, Hluboká (Krucemburk), Kohoutov (Ždírec nad Doubravou) Benátky (Ždírec nad Doubravou),	17
49	Panský	HORNÍ KRALOVICE, statek Ludvíka z Herberštejna	Horní Kralovice, Bezděkov (Loket), Loket (okres Benešov), Libčice (Dolní Kralovice)	17
50	Duchovní	SEDLEC, statek opatství cisterciáckého kláštera Matky Boží v Sedlci	Městys Malín, Habrkovice, Horušice,	15,5
51	Rytířský	Čestín a Úmonín, statek Kateřiny Skuhrovský	Městys Čestín, Zichovice samota u Kasanic, Kasanice, Staré Nespeřice, Milotice, Tlučeň, Úmonín, Boštice	14,25
52	Rytířský	Bačkov a Zboží, statek sirotků Klusákovských	Bačkov, Zboží	14
53	Rytířský	Veselý Ždár, statek Jana Hendricha z Levenfelzu	Veselý Ždár	14
54	Duchovní	TERMESHOFY, statek cisterciáckého panenského klaštera v Pohledu	Termesivy	13,5
55	Rytířský	Tvrz Šadova Lhotice. Alžbětě Tenoklový	Šadová Lhotice, Špeřice, Holušice, Vitice, Miletín, Lhotka	13
56	Panský	SNĚŤ, statek Lidmily Sydonie, slečny ze Vchynic a z Tetova	Snět, Dolní Rapotice	12
57	Rytířský	Chuchel, statek Mikuláše Lažanského z Bukové	Chuchel, Drhotín, Rostejn, Jeřišno, Čečkovice	12
58	Panský	ČERVENÉ PEČKY, statek Justa z Gebhartu	Červené Pečky, Opatovice (Červené Pečky), Nepoměřice, Kralice (Chlístovice), Mančice (Rašovice), Onomyšl, Křečovice (Onomyšl), Nebovidy (okres Kolín), Vernýřov,	11,5
59	Městský	Vesnice města Ledče nad Sázavou	Prosička, Chlistovice, Měchovice, Kamenná Lhota	11
60	Rytířský	Borovsko a Nesmiřice, statek Bohuslava Michala Zňovskýho, Johanny Veroniky Zňovský, Jakuba Paravičína	městys Borovsko, Brzotice, Bernartice, Čejtice, Onšovec, Nesměřice, Hulice,	10
61	Rytířský	Lipka, statek sirotkům po Karlovi Kustošovi	Lipka, Horní Bradlo, Dolní Bradlo, Velká Střítež, Malá Střítež, Hluboká, Možděnice, Polom, Jančour, Javorné	10
62	Rytířský	Podhořany, statek Radslava Kostomlatského z Vřešovic	Podhořany, Turkovice, Bukovina, Březinka, Hoštálovice, Rašovy	10
63	Rytířský	Příseka a Opatovice, statek Jindřicha Velvarskýho	Příseka, Opatovice	10
64	Rytířský	Kaliště, statek Alšovi Přibkovi	Kaliště	9
65	Rytířský	Rosochatec, statek Mikuláše Bechyně	Rosochatec, Čachotín, Skořetín dvůr u Rosochatce, Břevnice, Kyjov	8,375
66	Duchovní	KRASEŃOVICE A ŽELIVEC, statek Patres Soc. Jesu v Kutné Hoře	Želivec, Krasoňovice,	8
67	Panský	PETROVICE A PAVLOV, statek Anny Isabelly z Kolovratové	Pavlov (okres Havlíčkův Brod), Petrovice I,	8
68	Rytířský	Dobrnice, statek Jana Arnošta z Erhenprechthaussu	Dobrnice, Leština	8
69	Rytířský	Vestec, statek Antonína Augustyna Bynaka (Binago)	Ostružno, Borek, Přísečno, Pukšice, Vestecká Lhota, Podhořice,	8
70	Rytířský	Tvrz Korotice Viléma Hrobčickýho	Korotice, Vilémovice u Ledče n. Saz., Vilémovice u Červ. Janovic	7
71	Rytířský	Hlízov, statek. Prve v sequestru J. M. Císařské, nyní p. Čejky	Hlízov	6,625
72	Rytířský	Opatovice a Slavíkov, statek Jana Dobřenskýho	Slavíkov, Opatovice I., Černíny, Zálesí, Rovný	6
73	Rytířský	Slavětín, statek Evy Měděncové	Slavětín	5,625
74	Městský	Bergverk Kaňkovskej, královské horní město	Kaňk	5
75	Rytířský	Nová Lhota, statek Jindřicha Haugvice	Nová Lhota, Olšany,	4,625
76	Duchovní	MEZILESY, ves stateček jezuitské koleje v Kutné Hoře	Mezholezy (Miskovice)	4
77	Rytířský	Hraběšín, statek Salomeny Lukavecký	Hraběšín	4
78	Rytířský	Pavlíkov, statek Janovi z Vejtmíle	Pavlíkov samota u Leštínky, Leštinka	4
79	Rytířský	Švábinov, statek Jana Kamberskýho	Zdeslavice u Malešova, Venýřov, Švabinov,	4
80	Rytířský	Běstvina, statek Kryštofa Kordule	Běstvina, Drhotice dvůr u Rostejnu, Horní Počátky	3
81	Rytířský	Chyšná, statek Bohuslava Lukaveckýho	Chyšná	3
82	Rytířský	RADBOŘ, statek Jindřicha Graffta	Kořenice, Sedlov	2,625
83	Rytířský	Keblov, statek Humprechta Račína	Keblov	2,5
84	Rytířský	Vyklanice, statek, díl druhý, sirotkům po Zdeňkovi Košetickým z Horky	Vyklantice 2 díl	2,25
85	Rytířský	Dřevíkov, stateček Marty Metychové	Dřevíkov, V Tobolkách samota u Dřevíkova, Veselý Kopec, Jančour	2
86	Rytířský	Nejepín, statek Jindřicha Sudka	Nejepín, v Sucholepech na samotách, Muhudy	2
87	Rytířský	Doubkov, statek Alině Bošinské	Dobkov	1,5
88	Rytířský	Vyklanice, statek, díl první, Václava Košetického z Horek	Vyklantice 1 díl, Radějov, Petrovsko	1,25
89	Rytířský	Koštišťany, statek Jindřicha Sevkovskýho (Slavkovský)	Koštišťany	1
90	Rytířský	Mezilesí, statek Jindřicha Jeníka	Mezilesí u Týmové Vsi	1
91	Rytířský	Nemojov, stateček Anny Mariji Horňátecký	Nemojov	1
92	Rytířský	Souňov, statek Jiřího Skřižovskýho	Souňov	1
93	Rytířský	Žibřichovice, statek Elišče Rašínový	Žibřidovice	0,75
94	Rytířský	Sedlice, statek Humprechta Račína	Sedlice, Dubějovice	0,25
95	Rytířský	Zámek Chlum, statek Viléma Mladoty z Solopisk	městys Chlum	0

Soudní okresy kraje od roku 1855

Okres chotěbořský
Okres čáslavský
Okres německobrodský
Okres haberský
Okres humpolecký
Okres kouřimský
Okres uhlířskojanovický
Okres kolínský
Okres kutnohorský
Okres ledečský
Okres poděbradský
Okres polenský
Okres přibyslavský
Okres dolnokralovický

Vymezení

Čáslavský kraj byl značně rozlehlý. Jeho hraniční čára procházela v blízkosti těchto obcí:^[18]

Na severu v dnešním okrese Kolín obcemi: Kořenice, Sedlov, Bořetice (Červené Pečky), Opatovice (Červené Pečky), Červené Pečky, Nebovidy a Veletov.

V okrese Kutná hora hraničními obcemi byly Chabeřice, Kácov, Vranice (Zbizuby), Zbizuby, Vlková (Zbizuby), Staré Nespeřice, Čestín, Velká Skalice, Vernýřov, Žandov (Chlístovice), Rašovice, Mančice (Rašovice), Křečovice (Onomyšl), Onomyšl, Rozkoš (Onomyšl), Dobřeň (Suchdol), Malenovice (Suchdol), Hořany (Miskovice), Kutná Hora, Kaňk, Hlízov, Svatá Kateřina (Svatý Mikuláš), Záboří nad Labem, Kobylnice, Lišice (Svatý Mikuláš), Sulovice a Horušice.

V okrese Pardubice: Morašice, Litošice, Seník (Jankovice), Brloh, Sovoluská Lhota, Sovolusky, Turkovice, Rašovy a Bukovina u Přelouče.

Na východě v dnešním okrese Chrudim: Hošťalovice, Březinka (Hošťalovice), Jetonice, Míčov, Skoranov, Kraskov, Žďárec u Seče, Javorka (Seč), Hoješín, Lipka (Horní Bradlo), Horní Bradlo, Velká Střítež, Hluboká, Možděnice, Svobodné Hamry a Dřevíkov.

V okrese Havlíčkův Brod: Jeřišno, Klokočov, Rušinov, Vratkov (Rušinov), Údavy, Stružinec (Ždírec nad Doubravou), Benátky (Ždírec nad Doubravou) a Krucemburk.

Na jihu v okrese Žďár nad Sázavou: Vojnův Městec, Karlov, Škrdlovice, Světnov, Stržanov, Polnička, Račín, Sázava, Rosička, Nížkov, Sirákov a Poděšín.

V okrese Jihlava: Janovice (Polná), Dobroutov, Věžnička, Ždírec, Střítež, Heroltice (Jihlava), Bedřichov u Jihlavy, Staré Hory, Plandry, Vyskytná nad Jihlavou, Rounek, Dvorce, Hubenov, Dušejov, Opatov a Dudín.

V okrese Pelhřimov: Jankov, Mysletín, Staré Bříště, Mladé Bříště, Záhoří (Mladé Bříště), Kletečná (Humpolec), Sedlice, Brtná, Želiv, Bolechov, Poříčí (Křelovice), Číhovice, Onšov, Košetice, Arneštovice, Radějov (Buřenice), Lesná, Buřenice, Vyklantice, Lukavec, Týmova Ves, Salačova Lhota a Mezilesí.

Na západě v okrese Benešov: Zdiměřice (Načeradec), Řísnice, Slavětín (Načeradec), Velká Ves (Lukavec), Horní Lhota (Načeradec), Tisek, Vračkovice, Pravonín, Chmelná, Miřetice, Kuňovice, Mnichovice, Sedmpány, Dubějovice, Soutice, Soušice a Psáře.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha: J. Otto, 1892, str. 868. Dostupné online.
↑ http://www.euro.cz/byznys/dane-podle-berni-ruly-901683
↑ Archivovaná kopie. www.chotebor.cz [online]. [cit. 2015-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-05.
↑ http://humpolecko.humpolak.cz/?t=150
↑ Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 275, 520, 521.
↑ http://macourov.cz/?page_id=2
↑ Majetkové proměny Čáslavského kraje v pozdním středověku a jeho územně správní struktura. Rekonstrukce - [1]
↑ http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=7483
↑ http://www.vcelacaslavska.eu/2017/03/10/caslavsky-hradek-4/
↑ Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [2]
↑ Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [3]
↑ Popis Králowstwí českého autor: František Palacký[4]
↑ Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850–1970
↑ Zevrubný popis rozdělení země království Českého - [5]
↑ Statistische übersichten über die bevölkerung und den viehstand von Österreich nach der zählung vom 31. october 1857 - [6]
↑ http://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0322768-Dum-cp-1-Kank-Kutna-Hora-cesko/
↑ Popis Čech r. 1654 - [7]
↑ Berní rula: kraj Čáslavský

Literatura

SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv, Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čáslavský kraj na Wikimedia Commons

[Otto-1] Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha: J. Otto, 1892, str. 868. Dostupné online.

[2] ttp://www.euro.cz/byznys/dane-podle-berni-ruly-901683

[3] Archivovaná kopie. www.chotebor.cz [online]. [cit. 2015-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-05.

[4] ttp://humpolecko.humpolak.cz/?t=150

[:0-5] Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 275, 520, 521.

[6] ttp://macourov.cz/?page_id=2

[7] Majetkové proměny Čáslavského kraje v pozdním středověku a jeho územně správní struktura. Rekonstrukce - [1]

[8] ttp://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=7483

[9] ttp://www.vcelacaslavska.eu/2017/03/10/caslavsky-hradek-4/

[10] Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [2]

[11] Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [3]

[12] Popis Králowstwí českého autor: František Palacký[4]

[13] Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850–1970

[14] Zevrubný popis rozdělení země království Českého - [5]

[15] Statistische übersichten über die bevölkerung und den viehstand von Österreich nach der zählung vom 31. october 1857 - [6]

[16] ttp://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0322768-Dum-cp-1-Kank-Kutna-Hora-cesko/

[17] Popis Čech r. 1654 - [7]

[18] Berní rula: kraj Čáslavský

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

Navigation

Navigace

Tématické portály