Částkov (zámek)

Částkov
Základní informace
Sloh	barokní
Výstavba	přelom 17. a 18. století
Stavebník	Brisigellové
Poloha
Adresa	Částkov, Česko Česko
Souřadnice	49°45′23,84″ s. š., 12°40′32,26″ v. d.
Částkov
Další informace
Rejstříkové číslo památky	11226/4-5066 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Částkov je zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Tachov. Postaven byl na místě starší tvrze po roce 1657. Od roku 1996 je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

První písemná zmínka o Částkově pochází z roku 1272 a uvádí vladyku Jakuba. Později se roku 1354 připomíná vladyka Sulek a v roce 1404 Nevlas. Zřejmě zde tedy stálo panské sídlo, ale tvrz je uvedena až v roce 1471, kdy vesnici získal tachovský purkrabí Bohuše z Otěšic. Nástupcem se stal syn Bohuslav z Otěšic připomínaný v letech 1493–1529 a po něm jeho syn Jiří z Otěšic, který si Částkov s tvrzí a dvorem nechal zapsat do desk zemských. Posledním majitelem z jejich rodu se stal Jiřího syn Vilém, který panství roku 1591 prodal Janu Vilémovi Kfelířovi ze Zakšova. Jan Vilém vesnici udělil městská práva a přikoupil její část, která do té doby patřila k Tachovu. Za účast na českém stavovském povstání byl v roce 1623 odsouzen ke ztrátě části majetku.^[2] Částkov poté koupil Jan Kryštof Kavka z Říčan, jehož dcery ho roku 1657 prodaly Marku Alexandrovi z Brisigellu^[2] a jeho bratrům Janu Florentinovi Matyášovi, Leopoldu Albertovi, Janu Tomášovi a Osvaldovi.^[3]

Páni z Brisigellu nechali na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století na místě původní tvrze postavit barokní zámek. Roku 1669 získal Částkov při dělení majetku Jan Tomáš Brisigell, který se oženil s Annou Markétou z Globen (1637–1702), vdovou po Erasmu Jaroslavovi Kagerovi ze Štampachu. Z manželství se narodil jediný syn Jan Albert (1679–1721). Krátce po svém sňatku s hraběnkou Charlottou Kateřinou Trautmansdorffovou upadl do dluhů a po smrti svého otce v roce 1708 byl nucen nabídnout Částkov k prodeji. Novým majitelem se na podzim 1710 stal strýc Jana Alberta, Osvald Brisigell, majitel sousedního Starého Sedliště. O tři roky později Osvald zemřel.^[3] Vdova Anna Barbora společně se svými syny v roce 1718 prodala Částkov hraběti Losymu z Losynthalu, který zámek vzápětí připojil k tachovskému panství. Od té doby na něm sídlil pouze správce statku, ale přesto byl v devatenáctém století za knížete Alfreda Windischgrätze několikrát přestavěn.^[4]

V budově má kanceláře zemědělský podnik.^[5]

Stavební podoba

Nejstarší částí gotické tvrze byla tříprostorová budova, jejíž 1,5 metru silné zdivo se dochovalo v severozápadním nároží zámku. Později byla tvrz rozšířena o jižní křídlo, které vyplnilo příkop. Z renesanční fáze stavby se dochovaly částečně zasypané sklepy s valenými klenbami, hřebínkové klenby v přízemí a osmidílná hvězdicová klenba v jihozápadním nároží.^[5]

Barokní zámek má téměř čtvercový půdorys a mansardovou střech krytou plechem. Vnější zdi jsou s výjimkou korunní římsy bez ozdob. Hlavní vchod na východní straně je zaklenutý půleliptickým pasem s odsazenými patkami.^[5]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam zámků v Plzeňském kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Částkov na Wikimedia Commons
• Částkov na webu Hrady.cz