Čížov (Horní Břečkov)

Čížov
	centrum vsi s kaplí
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Horní Břečkov
Okres	Znojmo
Kraj	Jihomoravský kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°52′33″ s. š., 15°52′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	50 (2021)
Katastrální území	Čížov (14,69 km²)
PSČ	671 02
Počet domů	35 (2011)
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Čížov
Další údaje
Kód části obce	42609
Kód k. ú.	642606
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čížov (německy Zaisa)^[3] je vesnice, místní část obce Horní Břečkov v Jihomoravském kraji. Čížov se nachází v Národním parku Podyjí nedaleko česko-rakouské státní hranice a slouží jako východisko pro návštěvu národního parku nebo města Hardegg na rakouské straně hranice (hraniční přechod Čížov–Hardegg).

Historie

První zmínka o vsi pochází z roku 1323.

Boje o Hardeggskou celnici

Most přes Dyji u hraničního přechodu Čížov–Hardegg byl po vyhlášení všeobecné mobilizace dne 23. září podminován a připraven k odstřelu, přičemž došlo k částečné demontáži mostovky. V těsné blízkosti mostu, zajištěného závorou Ippen, byla v roce 1937 postavena budova celního úřadu, jejíž součástí byla jedna bastionová pevnůstka, maskovaná pod vrstvou omítky jako balkon. Obranu přechodu podporovala také linie tzv. „řopíků“, objektů lehkého opevnění nového typu (vzor 37). Před celnicí byla vybudována souvislá protitanková překážka ze dvou řad ocelových rozsocháčů, doplněná překážkou z ostnatého drátu. Ozbrojené střety zde trvaly s přestávkami od 25. září do 5. října 1938. Celní úřad bránilo družstvo SOS pod velením Karla Tojšla, které při jeho obraně mostu podporovala palba z linie lehkého opevnění. Útoky Freikorpsu byly zpočátku podporovány kulometnou palbou jednotek německé armády, které se později podle svědectví Karla Tojšla přímo zapojily do probíhajících bojů. Navzdory mnoha pokusům o překročení Dyje se československým obráncům podařilo ubránit hraniční přechod až do vydání této oblasti v rámci posledního pásma záboru. Němci zaplatili svůj pokus o dobytí hraničního přechodu až 22 mrtvými, zatímco obránci měli 4 lehce zraněné.^[4]

Říšská župa Dolní Podunají

Po odstoupení pohraničního území byla obec jako nové území Třetí říše přiřazena Říšské župě Dolní Podunají. Na jaře 1940 byla celní budova stavebně upravena pro tábor Říšské pracovní služby ženské mládeže (Reichsarbeitsdienst der weiblichen Jugend, RADwJ) s kapacitou pro 54 dívek. Stavební práce (příčky, dveře, omítka) po dobu tří měsíců prováděla četa vojáků ze Znojma, došlo k výměně podlah a interiéry byly následně vymalovány. Nábytek, nádobí, ložní prádlo a erární RAD-oblečení bylo transportováno vlakem do Šumné. Od nádraží na místo pak veškeré vybavení dopravili místní zemědělci svými povozy. Ti také zajistili slámu pro slamníky. Vojáci pak pomáhali s rozmístěním, nacpáním slamníků a složením paliva do bunkru. Tábor vedly tři vedoucí. Dívky se střídaly po půlročních turnusech (jaro-podzim, podzim-jaro). Vedle RAD uniforem a pracovního oblečení obdržely všechny účastnice i jízdní kola.^[5]

Po roce 1989

Po roce 1989 byla za vsí zachována část hraničních zátarasů tvořící železnou oponu na hranicích s Rakouskem. Z původního zabezpečení je zachována obslužná komunikace, ježkové a jehlanové zátarasy, oplocení z ostnatého drátu a strážní věž. Je to jediná zachovalá část železné opony v Česku.

Pamětihodnosti

kaple Panny Marie Bolestné a Čtrnácti sv. Pomocníků - pozdně barokní stavba z roku 1787
Hardeggská vyhlídka - vyhlídka s dřevěným altánem jižně od vesnice
hraniční zátarasy z doby studené války
lovecký letohrádek Lusthaus v bývalé oboře
obelisk hraběnky Mniszkové z roku 1860, na ostrohu nad zákrutem Dyje poblíž ledových slují

Galerie

návštěvnické centrum NP Podyjí
hospoda a zastávka
dochované hraniční zátarasy
Hardeggská vyhlídka
obelisk u ledových slují

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 180.
↑ LAKOSIL, Jan; SVOBODA, Tomáš; ČERMÁK, Ladislav. Souboj bez vítěze. Praha: Mladá fronta, 2011. 312 s. ISBN 978-80-204-2201-9. Kapitola 3.2 Ze cvičiště na bojiště - Boje o Hardeggskou celnici, s. 65–79.
↑ Antonia Zöllner: Mädchen in RAD-Uniform: Erinnerungen einer Österreicherin an den Reichsarbeitsdienst und die Zeit danach, Frieling, 2000.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čížov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Čížov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
http://cizov.ceskehory.cz/
http://www.hrady.cz/index.php?OID=2426
http://www.hornibreckov.cz

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[3] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 180.

[4] LAKOSIL, Jan; SVOBODA, Tomáš; ČERMÁK, Ladislav. Souboj bez vítěze. Praha: Mladá fronta, 2011. 312 s. ISBN 978-80-204-2201-9. Kapitola 3.2 Ze cvičiště na bojiště - Boje o Hardeggskou celnici, s. 65–79.

[5] Antonia Zöllner: Mädchen in RAD-Uniform: Erinnerungen einer Österreicherin an den Reichsarbeitsdienst und die Zeit danach, Frieling, 2000.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Navigation

Navigace

Tématické portály