Čínské míry

Čínské váhy

Tradiční čínské míry (čínsky pchin-jinem shìzhì, znaky 市制, doslova „tržní systém“) jsou obvyklé a tradiční jednotky měr a vah používané v Číně. V Čínské lidové republice byly koncem 20. století upraveny a začleněny do metrického systému.

Pro pojmenování většiny jednotek soustavy SI byla použita jména blízkých tradičních čínských jednotek. Proto je-li nutné vyjasnit, o které jednotce se mluví, použije se označení „tržní“ (š’, shì, 市) pro tradiční jednotku a „standardní“ (kung, gōng, 公) pro jednotky SI. SI je oficiální měrný systém, ale tradiční jednotky jsou v každodenním životě stále používány.

Tradiční čínské jednotky

Délka

Základní jednotkou byla čch’ (stopa). Cchun vzdáleně odpovídá evropskému palci či coulu, původně byl definován jako šířka palce, pu byl původně dvojkrok.[1]

Jednotky délky od 4. století př. n. l. do 7. století n. l.[2]
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnota v období
Český přepisPchin-jinZnakyČchin, Západní Chan (349 př. n. l. – 9 n. l.)Sin, Východní Chan (9–220)Wej, Západní Ťin (220–273)Západní Ťin (273–316)Východní Ťin (317–430)Raná Čou (318–329)Severní Wej, Západní Wej (386–556)Východní Wej, Severní Čchi (495–577)Sung, Jižní Čchi, Liang, Čchen (420–589)Severní Čou (557–566)Severní Čou (566–581)Suej (581–606)Suej (607–618)
Pro obchod a řemesla
chaoháo毫––0,024 mm0,023 mm0,024 mm0,024 mm0,028 mm0,03 mm0,024 mm0,029 mm0,027 mm0,029 mm0,024 mm
lilí釐 (厘)10 chao––0,241 mm0,23 mm0,244 mm0,242 mm0,278 mm0,3 mm0,245 mm0,295 mm0,267 mm0,295 mm0,236 mm
fenfēn分10 li2,765 mm2,304 mm2,412 mm2,304 mm2,445 mm2,419 mm2,781 mm2,997 mm2,451 mm2,951 mm2,668 mm2,951 mm2,355 mm
cchuncùn寸10 fen2,765 cm2,304 cm2,412 cm2,304 cm2,445 cm2,419 cm2,781 cm2,997 cm2,451 cm2,951 cm2,668 cm2,951 cm2,355 cm
čch’chǐ尺10 cchun27,65 cm23,04 cm24,12 cm23,04 cm24,45 cm24,19 cm27,81 cm29,97 cm24,51 cm29,51 cm26,68 cm29,51 cm23,55 cm
čangzhàng丈10 čch’2,765 m2,304 m2,412 m2,304 m2,445 m2,419 m2,781 m2,997 m2,451 m2,951 m2,668 m2,951 m2,355 m
jinyǐn引10 čangů27,65 m23,04 m24,12 m23,04 m24,45 m24,19 m27,81 m29,97 m24,51 m29,51 m26,68 m29,51 m23,55 m
Pro měření cest a pozemků
pubù步6 čch’1,659 m1,3824 m1,4472 m1,3824 m1,467 m1,4514 m1,6686 m1,7982 m1,4706 m1,7706 m
lilǐ里300 pu497,7 m414,72 m434,16 m414,72 m440,1 m435,42 m500,58 m539,46 m441,18 m531,18 m
Jednotky délky od 7. do 20. století[3]
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnota v období
Český přepisPchin-jinZnakyTchang, Pět dynastií (618–959)Sung, Jüan (960–1367)Ming (1368–1644)Čching, Čínská republika (1644–1949)
chaoháo毫0,0311 mm0,0307 mm0,0311 mm0,032 mm
lilí釐 (厘)10 chao0,311 mm0,307 mm0,311 mm0,32 mm
fenfēn分10 li3,11 mm3,072 mm3,11 mm3,2 mm
cchuncùn寸10 fen3,11 cm3,072 cm3,11 cm3,2 cm
čch’chǐ尺10 cchun31,1 cm30,72 cm31,1 cm32 cm
pubù步5 čch’1,555 m1,536 m1,555 m1,160 m
čangzhàng丈10 čch’3,11 m3,072 m3,11 m3,2 m
jinyǐn引10 čangů31,1 m30,72 m31,1 m32 m
lilǐ里18 jinů (= 360 pu)559,8 m552,96 m559,8 m576 m
Jednotky délky[4]
DynastieDélka v metrech
čch’ (chǐ, 尺)pu (bù, 步)li (lǐ, 里)
= 5 čch’= 6 čch’= 300 pu= 360 pu
Šang0,16751,0050301,50
0,16901,0140304,20
Čou0,19901,1940358,20
Východní Čou0,22001,3200396,00
0,22701,3620408,60
0,23101,3860415,80
Čchin0,22601,3560406,80
Chan0,23101,3860415,80[5]
Suej0,25501,5300459,00
Tchang0,24651,2325369,75443,70
0,29551,4775443,25531,90
Sung0,27001,3500405,00486,00
Severní Sung0,30801,5400462,00554,40
Ming0,3008–0,31901,5040–1,5950451,20–478,50541,44–574,20
Čching0,3080–0,33521,5400–1,6760462,00–503,89554,40–603,46

Plocha

Jednotky plochy od 4. století př. n. l. do 8. století n. l.[6]
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnota v období
Český přepisPchin-jinZnakyČchin, Západní Chan (349 př. n. l. – 9 n. l.)Sin, Východní Chan (9–220)Wej, Západní Ťin (220–273)Západní Ťin (273–316)Východní Ťin (317–430)Raná Čou (318–329)Severní Wej, Západní Wej (386–556)Východní Wej (495–550)Severní Čchi (550–577)Sung, Jižní Čchi, Liang, Čchen (420–589)Severní Čou, Suej (557–618)Tchang (618–780)
fang čch’,
čch’²		fāng chǐ方尺764,44 cm²530,842 cm²581,77 cm²530,842 cm²597,802 cm²585,156 cm²773,396 cm²898,201 cm²778,4 cm²600,74 cm²870,84 cm²967,21 cm²
fang pu,
pu²		fāng bù方步36 čch’²2,752 m²1,911 m²2,094 m²1,911 m²2,152 m²2,1066 m²2,784 m²3,233 m²2,802 m²2,166 m²3,135 m²3,482 m²
mumǔ畝240 pu²661 m²458,65 m²502,565 m²458,65 m²516,501 m²505,574 m²668,214 m²776,046 m²1008,8 m²519,745 m²752,4 m²835,68 m²
čchingqǐng顷100 mu6,61 ha4,586 ha5,027 ha4,586 ha5,165 ha5,055 ha6,682 ha7,76 ha10,088 ha5,197 ha7,524 ha8,357 ha
fang li,
li²		fāng lǐ方里375 mu24,75 ha17,199 ha18,85 ha17,199 ha19,369 ha18,959 ha25,058 ha29,102 ha37,85 ha19,49 ha28,215 ha31,3387 ha
Jednotky plochy v 8. – 20. století[7]
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnota v období
Český přepisPchin-jinZnakyTchang, pět dynastií (780–959)Sung, Jüan (960–1367)Ming (1368–1644)Čching, Čínská republika (1644–1949)
fang cchun,
cchun²		fāng cùn方寸9,672 cm²9,437 cm²9,672 cm²10,24 cm²
fang čch’,
čch’²		fāng chǐ方尺100 cchun²967,21 cm²943,72 cm²967,21 cm²1024 cm²
fang pu,
pu²		fāng bù方步25 čch’²2,418 m²2,3593 m²2,418 m²2,56 m²
mumǔ畝240 pu²580,32 m²566,132 m²580,32 m²614,4 m²
čchingqǐng顷100 mu5,803 ha5,661 ha5,803 ha6,144 ha
fang li,
li²		fāng lǐ方里540 mu31,3373 ha30,5711 ha31,3373 ha33,1776 ha

Mu se dělila na 4 ťüe. Od dynastie Sung byly zavedeny menší míry: fen (fēn, 分; = 1/10 mu), li (lí, 厘; = 1/100 mu), chao (háo, 毫; = 1/1000 mu), s’ (sī, 丝; = 1/10 000 mu) a chu (hū, 忽; = 1/100 000 mu).[7]

Váha

Jednotky váhy v 5. – 10. století[8]
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnota v období
Český přepisPchin-jinZnakyČchin, Západní Chan (349 př. n. l. – 9 n. l.)Sin, Východní Chan (9–220)Jižní Čchi (479–502)Východní Wej, Severní Čchi (534–581)Severní Čou (566–581)Suej (581–606)Suej (607–618)Tchang, pět dynastií (618–959)
šushu6,72 mg5,8 mg8,7 mg11,6 mg6,52 mg17,4 mg5,8 mg15,54 mg
lejlei10 šu67,25 mg58 mg87 mg116 mg65,2 mg174 mg58 mg155,42 mg
čuzhū銖10 lej0,6725 g0,58 g0,87 g1,16 g0,652 g1,74 g0,58 g1,554 g
liangliǎng两24 ču16,1398 g13,9206 g20,8812 g27,841 g15,66 g41,762 g13,9206 g37,301 g
ťinjīn斤16 liangů258,24 g222,73 g334,1 g445,46 g250,56 g668,19 g222,73 g596,82 g
ťünjūn鈞30 ťinů7,49 kg6,6819 kg10,023 kg13,3638 kg7,5168 kg20,0457 kg6,6819 kg17,9045 kg
tan (nebo š’)dàn (nebo shí)石4 ťüny29,96 kg26,7276 kg40,093 kg53,4552 kg30,0672 kg80,1828 kg26,7276 kg71,618 kg

Podle jiných údajů se za dynastie Sin ťin rovnal 218,79 gramům.[9] Velikost ťinu 222,73 gramu zavedená dynastií Východní Chan roku 9 n. l. se nezměnila za následujících dynastií Wej (220–265), Ťin (265–420), Severní Wej (386–534), Liang (502—557) a Čchen (557–589).[9]

Jednotky váhy v 10. – 20. století (959–1949)[10]
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnota
Český přepisPchin-jinZnaky
chuhū忽0,037301 mg
s’sī絲10 chu0,37301 mg
chaoháo毫10 s’3,7301 mg
lilí厘10 chao37,301 mg
fenfēn分10 li0,37301 g
čchienqián钱10 fenů3,7301 g
liangliǎng两10 čchienů37,301 g
ťinjīn斤16 liangů596,816 g
tan (nebo š’)dàn (nebo shí)石100 ťinů59,6816 kg
jinyǐn引2 tany119,3632 kg

Váha předmětů se obvykle uváděla v ťinech; váha cenných předmětů a drahých kovů se počítala v lianzích, i kdyby jich měly být tisíce.[10]

Objem

Jednotky objemu (349 př. n. l. – 1262)[11]
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnota v období
Český přepisPchin-jinZnakyČchin, Západní Chan (349 př. n. l. – 8 n. l.)Sin, Východní Chan (9–220)Wej, Ťin (220–430)Jižní Čchi (479–502)Liang, Čchen (502–589)Severní Wej, Severní Čchi (495–577)Severní Čou (557–566)Severní Čou (566–581)Suej (581–606)Suej (607–618)Tchang, pět dynastií (618–959)Sung (960–1262)
cchuocuō撮0,03425 ml0,01981 ml0,02023 ml0,02972 ml0,01981 ml0,03963 ml0,01572 ml0,02105 ml0,05944 ml0,01981 ml0,05944 ml0,0664 ml
čchaochāo抄10 cchuo0,3425 ml0,1981 ml0,2023 ml0,2972 ml0,1981 ml0,3963 ml0,1572 ml0,2105 ml0,5944 ml0,1981 ml0,5944 ml0,664 ml
šaosháo勺10 čchao3,425 ml1,981 ml2,023 ml2,972 ml1,981 ml3,963 ml1,572 ml2,105 ml5,944 ml1,981 ml5,944 ml6,64 ml
jüeyuè龠5 šao17,125 ml9,905 ml
kegě合2 jüe34,25 ml19,81 ml20,23 ml29,72 ml19,81 ml39,63 ml15,72 ml21,05 ml59,44 ml19,81 ml59,44 ml66,41 ml
šengshēng升10 ke0,3425 l0,1981 l0,2023 l0,2972 l0,1981 l0,3963 l0,1572 l0,2105 l0,5944 l0,1981 l0,5944 l0,6641 l
toudǒu斗10 šeng3,425 l1,981 l2,023 l2,972 l1,981 l3,963 l1,572 l2,105 l5,944 l1,981 l5,944 l6,641 l
chuhú斛10 tou34,25 l19,81 l20,23 l29,72 l19,81 l39,63 l15,72 l21,05 l59,44 l19,81 l59,44 l66,41 l
Jednotky objemu (1262–1949)[12]
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnota v období
Český přepisPchin-jinZnakySung (1262–1279)Jüan (1280–1367)Ming (1368–1644)Čching, Čínská republika (1644–1949)
cchuocuō撮0,0664 ml0,0949 ml0,1074 ml0,10355 ml
čchaochāo抄10 cchuo0,664 ml0,949 ml1,074 ml1,0355 ml
šaosháo勺10 čchao6,64 ml9,49 ml10,74 ml10,355 ml
kegě合10 šao66,4 ml94,9 ml107,4 ml103,547 ml
šengshēng升10 ke0,664 l0,949 l1,074 l1,035469 l
toudǒu斗10 šeng6,641 l9,49 l10,74 l10,3547 l
chuhú斛5 tou33,2 l47,45 l53,7 l51,77344 l
tandàn石10 tou66,41 l94,9 l107,4 l103,5469 l
jinyǐn引2 tany132,82 l189,8 l214,8 l207,0937 l

Moderní čínské jednotky

Délka

Moderní čínské jednotky délky
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnota
Český přepisPchin-jinZnaky
chuhū忽1/1 000 0001⁄3 µm
s’sī丝1/100 0003+1⁄3 µm
chaoháo毫1/10 00033+1⁄3 µm
lilí厘1/10001⁄3 mm
fenfēn分1/1003+1⁄3 mm
cchuncùn寸1/103+1⁄3 cm
čch’chǐ尺133+1⁄3 cm
pubù步51+2⁄3 m
čangzhàng丈103+1⁄3 ;m
jinyǐn引10033+1⁄3 m
lilǐ里1 500500 m

V Hongkongu je používána také hongkongská stopa dlouhá přesně 0,371475 metru a odvozené jednotky:

Jednotky délky používané v Hongkongu[13]
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnota
Český přepisPřepis jyutpingZnaky
fenfen分1/100~3.715 mm
cchuntsun寸1/10~3.715 cm
čch’chek尺1~37.15 cm

Plocha

Moderní čínské jednotky plochy
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnotaPoznámka
Český přepisPchin-jinZnaky
lilí厘16+2⁄3 m²
fenfēn分1066+2⁄3 m²
mumǔ亩,
畝		100666+2⁄3 m²60 čang²
š’shí石1 0006 666+2⁄3 m² = 2⁄3 ha
čchingqǐng顷10 0006+2⁄3 ha
Moderní čínské jednotky plochy
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnotaPoznámka
Český přepisPchin-jinZnaky
fang cchunfāng cùn方寸1⁄10011+1⁄9 cm²100 fen²
fang čch’fāng chǐ方尺11⁄9 m²100 cchun²
fang čangfāng zhang方丈10011+1⁄9 m²100 čch'²

Objem

Moderní čínské jednotky objemu
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnota
Český přepisPchin-jinZnaky
cchuocuō撮1/10001 ml
šaosháo勺1/10010 ml
kegě合1/10100 ml
šengshēng升11 l (litr)
toudǒu斗1010 l
tandàn石100100 l

Váha

Moderní čínské jednotky váhy
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnotaPoznámka
Český přepisPchin-jinZnaky
chuhū忽1/10 000 00050 µg
s’sī絲1/1000 000500 µg
chaoháo毫1/100 0005 mg
lilí厘1/10 00050 mg
fenfēn分1/1000500 mgcandareen
čchienqián钱1/1005 gmace
liangliǎng两1/1050 gtael
ťinjīn斤1500 gcatty
tandàn担 / 擔10050 kgpicul
Jednotky váhy používané v Hongkongu[13]
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnotaPoznámka
AnglickyČínsky
Český přepisPřepis jyutpingZnaky
candareenfenfan分1/1600~378 mg
macečchientsin錢1/160~3,78 g
taelliangleung両1/16~37,8 gPřesně 37,79936375 g
cattyťinkan斤1~604,8 gPřesně 0,60478982 kg
picultantam担100~60,48 kg
Jednotky váhy používané v Hongkongu pro drahé kovy (zlato, stříbro)[13]
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnotaPoznámka
AnglickyČínsky
Český přepisPřepis jyutpingZnaky
candareen troyťin cheng fen金衡分1/100~374,3 mg
mace troyťin cheng čchien金衡錢1/10~3,743 g
tael troyťin cheng liang金衡両1~37,43 gPřesně 37,429 g

Čas

Moderní čínské jednotky času
Název jednotkyRelativní hodnotaMetrická hodnotaPoznámka
Český přepisPchin-jinZnaky
miaomiǎo秒1 sekunda
starý fenfēn分1/60 kche15 sVyšla z užívání
fenfēn分1 minuta
c’zi字5 minutPoužívána především v řeči, kde minuta implikuje větší přesnost a obvykle je o slabiku delší.
kchekè刻60 starých fenů15 minutHistoricky definován jako 1/96, 1/100, 1/108, nebo 1/120 dne. Moderní konvenční hodnota je 1/96 dne.
siao-š’xiǎoshí小时4 kche1 hodina
š’-čchenshíchén时辰8 kche2 hodinyVyšla z běžného užívání; zůstává pro náboženské a ceremoniální účely.
ž’,
nebo tchien		rì,
nebo tiān		日,
nebo 天		12 š'-čchen24 hodin

Do roku 1645 (kromě 1665–1669) platily výše uvedené vztahy. Předtím (tj. před čchingským obdobím) platilo následující:

  • 1 ž' = 12 š'-čchen = 100 kche,
  • 1 š'-čchen = 8 1/3 kche = 8 kche a 20 fenů.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chinese units of measurement na anglické Wikipedii.

  1. ↑ КРОЛЬ, Ю.Л.; РОМАНОВСКИЙ, Б. В. Метрология. In: ТИТАРЕНКО, М.Л., a kol. Духовная культура Китая: энциклопедия: в 5 т. Том 5. Наука, техническая и военная мысль, здравоохранение и образование. 1. vyd. Москва: Восточная литература, 2009. [dále jen Krol]. ISBN 978-5-02-036381-6. S. 326 a 328. (rusky)
  2. ↑ Krol, s. 329–330.
  3. ↑ Krol, s. 331.
  4. ↑ SCHINZ, Alfred. The magic square: cities in ancient China. Stuttgart; London: Axel Menges, 1996. 428 s. ISBN 3-930698-02-1. S. 421. (anglicky) 
  5. ↑ HILL, John E. Through the Jade Gate to Rome : A Study of the Silk Routes during the Later Han Dynasty 1st to 2nd Centuries CE. Charleston, South Carolina: BookSurge, 2009. 714 s. ISBN 1439221340, ISBN 978-1-4392-2134-1. S. xx-xxi. (anglicky) 
  6. ↑ Krol, s. 336–337.
  7. ↑ a b Krol, s. 337.
  8. ↑ Krol, s. 324–325.
  9. ↑ a b Krol, s. 324.
  10. ↑ a b Krol, s. 325.
  11. ↑ Krol, s. 334–335.
  12. ↑ Krol, s. 335.
  13. ↑ a b c Weights and Measures Ordinance [online]. Hongkong: The Government of the Hong Kong Special Administrative Region of the People's Republic of China. Department of Justice, rev. 1997-06-30 [cit. 2011-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Classicchineseinstrumentscale.jpg
Autor: cafecatKate from (optional), Licence: CC BY-SA 2.0
Traditional Chinese instrument scale
Traditional Chinese instrument scale