Čírka modrokřídlá

Čírka modrokřídlá
Samec
Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď	kachnovití (Anatidae)
Rod	čírka (Spatula)
Binomické jméno
Spatula discors (Linnaeus, 1766)
Hnízdiště      Výskyt během tahu      Celoroční výskyt      Zimoviště
Synonyma
Anas discors
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čírka modrokřídlá (Spatula discors) je malý druh kachny z rodu Spatula, která hnízdí v Severní Americe od Aljašky a Nového Skotska po Texas. Na zimu táhne podél pacifického a atlantského pobřeží do Karibiku, Střední a Jižní Ameriky. Pravidelně zalétá i do Evropy, jedinkrát (v roce 1996) byla pozorována i v Česku. Jedná se o malou kachnu, nápadný je hlavně samec ve svatebním šatu, který má mezi okem a zobákem bílou skvrnu srpovitého tvaru, světle modrou stranu loketních krovek a iridiscentní zelené zrcátko. Po kachně divoké se jedná o nejpočetnější severoamerickou kachnu s populací kolem 7,8 milionů dospělých jedinců.

První formální popis druhu zajistil švédský přírodovědec Carl Linné v roce 1766 ve 12. vydání Systema Naturae. Linné druh pojmenoval jako Anas discors.^[2] Druhové jméno discors pochází z latiny, ve které znamená „nejednotný“.^[3] Genetická studie z roku 2009 prokázala, že rod Anas ve své původní podobě nebyl monofyletický,^[4] načež byla čírka modrokřídlá přeřazena do rodu Spatula.^[5]

Hnízdí v Severní Americe od jižní Aljašky po Nové Skotsko a na jih až po severní Texas. Zimuje od jižní Kalifornie, jižního Texasu, amerického pobřeží Mexického zálivu a Atlantského oceánu po Karibik, Střední Ameriku a sever Jižní Ameriky.^[6] Každoročně zaletuje na Britské ostrovy a občas i do kontinentální Evropy, kde byla zaznamenána od severní (Finsko, Norsko, Švédsko) po jižní části evropského kontinentu (Itálie, Španělsko). Několik záznamů pochází i z Německa, Švýcarska aj.^[7]

Celková populace se odhaduje na 7,8 milionu dospělých jedinců a je na vzestupu.^[8] Jedná se o druhou nejpočetnější kachnu v Severní Americe hned po kachně divoké.^[9]

Na území Česka byla zaznamenána zatím jen jednou. Stalo se tak v roce 1996 na Hradeckém rybníku u Tovačova v okrese Přerov.^[10][7]

Jedná se o velmi malou kachnu dosahující délky těla 37−41 cm. Rozpětí křídel se pohybuje mezi 60−64 cm, váha v rozmezí 300−500 g.^[6] Duhovka je tmavě hnědá, nohy jsou oranžovožluté, zobák je načernalý.^[11]

Samec ve svatebním šatu má břidlicově šedomodrou hlavu a krk s nápadným bílým srpovitým útvarem táhnoucím se po stranách hlavy mezi očima a zobákem s vypouklou stranou u zobáku a špičatými konci nad okem a na straně hrdla. Korunka je do černa.^[11] Svrchní strana těla je světle hnědá, nápadné je hlavně zelené iridiscentní zrcátko a světle modré krovky na předloktí. Spodní strana křídel je převážné bílá. Hruď, břicho a boky jsou světle načervenalé s hnědočernými skvrnami či proužkováním.^[11] Po straně kostřce se nachází nápadná bílá skvrna. Spodní krovky ocasní jsou černé.^[6]

Samice je převážně hnědá s jemným bělavým a tmavým kropením. Korunka je černá, stejně jako proužek přes oko. Báze zobáku, brada a hrdlo jsou bílé. Tenký oční kroužek je také bílý. Křídla mají podobné vzory jako u samců, avšak modrá na krovkách a zelené zrcátko jsou mnohem bledší. Samec v prostém šatu se nápadně podobná samici, jeho vzory na křídlech jsou však nápadnější. Nedospělý jedinec je také podobný samici, avšak jeho spodina je nápadněji vzorkována a svrchní strana těla je bledší.^[11]

Typický hnízdní habitat druhu tvoří mělké močálovité oblasti na zatravněných prériích centrálních oblastí Severní Ameriky. Občas zahnízdí i na podmáčených loukách při oceánském pobřeží. Zimní habitat je velmi různorodý a zahrnuje různé tropické a subtropické habitaty od mangrovních močálů po sladkovodní a brakické laguny. Živí se semeny i vegetativními částmi vodních rostlin jako jsou rdesti (Potamogeton), řečanky (Najas), táhlice (Ruppia) nebo okřehkové rostliny (Lemnoideae). Potravu sbírá z vodní hladiny nebo těsně pod ní, k potápění dochází pouze velice výjimečně.^[11] Potravu doplňuje vodním hmyzem včetně larev, menších korýšů a měkkýů.^[9]

K tvorbě páru dochází již na zimovištích a pouto se prohlubuje během tahu. Samec se samici dvoří pomocí různých typů vizuálních póz, mezi něž patří ponoření přední části těla pod vodu s vystrčeným ocasem a nohama trčícími do vzduchu.^[12] Zahnizďuje většinou v těsné blízkosti vody, avšak může své hnízdo umístit až jeden či dva kilometry od vodní plochy.^[13] Výběr hnízdní lokace rozhoduje samice, která přelétává nad možnými lokacemi, zatímco samec vyčkává v blízkém okolí. Jakmile samice rozhodne o umístění hnízda, nejdříve nohama vyhrabe v zemi mělký důlek, který poté vystele okolní vegetací a vlastním peřím vytrhaným z hrudi. Hnízdo bývá umístěno alespoň 30 cm nad hladinou nejbližší vodní plochy.^[9] Samice klade 6−15 vajec v intervalu jedno vejce denně.^[13] Vejce mají rozměr kolem 45×34 mm, jejich barva je krémově bílá.^[9] Inkubační doba v průměru 24 dní a začíná těsně před nakladením posledního vejce.^[13] Inkubuje pouze samice, zatímco samec samici opouští. Následující rok se formují nové páry, které jsou si po dobu hnízdní sezóny věrné; jedná se tedy o sezónně monogamní druh. Vynucené kopulace jsou vzhledem k ostatním druhům kachen jen vzácné.^[9] Mláďata opouští hnízdo do 24 hodin od vyklubání. Dokáží si shánět potravu, avšak zdržují se v blízkosti samice po dalších několik týdnů. Osamostatňují se ještě před prvním letem, ke kterému dochází ve stáří 38−49 dní.^[12]

K hlavním hnízdním predátorům patří skunkové, veverky, lišky, kojoti, norci, lasičky, jezevci a mývali.^[13]

Vzhledem k extrémně velké početnosti, která vykazuje mírně stoupavý trend, a obrovskému geografickému výskytu se jedná o málo dotčený druh.^[8] Čírka modrokřídlá je v Severní Americe hojně lovena, jen ve Spojených státech amerických bylo v lovné sezóně 2019/2020 uloveno 830 000−1 400 000 čírek modrokřídlých.^[9]

• BELLROSE, Frank Chapman, et al. Ducks, geese & swans of North America. 3. vyd. Harrisburg, Pa: Stackpole Books, 1980. Dostupné online. ISBN 978-0-8117-0535-6. (anglicky) 
• JOHNSGARD, Paul A., 2010. Ducks, geese, and swans of the world. Lincoln, Nebraska, US: University of Nebraska Press. ISBN 9780803209534. (anglicky) 

• Taxon Spatula discors ve Wikidruzích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu čírka modrokřídlá na Wikimedia Commons
• Profil na All About Birds (anglicky)
• Profil na Audubon.org (anglicky)