Čačalaka venezuelská

Jak číst taxoboxČačalaka venezuelská
alternativní popis obrázku chybí
(c) Fernando Flores, CC BY-SA 2.0
Čačalaka ve venezuelském národním parku El Ávila
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádhrabaví (Galliformes)
Čeleďhokovití (Cracidae)
Rodčačalaka (Ortalis)
Binomické jméno
Ortalis ruficauda
Jardine, 1847
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čačalaka venezuelská, dříve čačalaka rudořitá (Ortalis ruficauda), je pták z čeledi hokovitých, který žije na pobřeží Karibského moře v Kolumbii a Venezuele a na ostrovech Tobago a Grenadiny.

Systematika

Druh poprvé popsal William Jardine v roce 1847. Tvoří 2 poddruhy:[2]

  • O. r. ruficrissa Sclater, PL & Salvin, 1870 – severní Kolumbie, severozápadní Venezuela
  • O. r. ruficauda Jardine, 1847 – od severovýchodní Kolumbie po severní Venezuelu, Tobago a Isla de Margarita

Popis

Stavbou těla připomíná krocana, má dlouhé nohy a ocas a poměrně malou hlavu. Délka těla dosahuje 53–58 cm, samec váží kolem 640 g, samice kolem 540 g. Základní zbarvení je šedohnědé, na hřbetě tmavší a na břiše světlejší, na hrdle a konci ocasu má čačalaka jasně červené peří.[3][4]

Biologie

Hlas čačalaky venezuelské

Obývá převážně suchou buš a galeriové lesy v blízkosti moře nebo vodních toků, hnízdí na stromech a živí se ovocem a květy. Hnízdo má tvar široké mělké misky z větví, vystláno je listy. Samice snáší 3–4 vejce. Dokáže vzletět přímo do výšky a obratně se vyhýbá větvím, nelétá však na dlouhé vzdálenosti. Vytváří hejna, která mají okolo dvaceti jedinců. V ranních hodinách se ozývá pronikavým křikem, který dal tomuto rodu jméno.[4][3]

Jedná se o velmi sociálního ptáka, který se v době hnízdění vyskytuje v páru, mimo hnízdní období tvoří menší skupinky do cca 12 jedinců.[3]

Trinidad a Tobago ho pod názvem cocrico považuje za národního ptáka, spolu s ibisem rudým je vyobrazen ve státním znaku.[5]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Megapodes, guans, guineafowl, New World quail [online]. IOC World Bird List v12.1 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Hilty 2003, s. 262.
  4. a b Rufous-vented Chachalaca [online]. Oiseaux-birds.com [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. What is the National Bird of Trinidad and Tobago? – 10,000 Birds [online]. [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • HILTY, Steven L., 2003. Birds of Venezuela. 2. vyd. Princeton: Princeton University Press. ISBN 978-1-4008-3409-9. OCLC 649913131 (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Guacharaca.ogg
Autor: AVM, Licence: CC BY-SA 3.0
Noisy call of a pair of Guacharacas (male and female), recorded using a Samsung Galaxy S III smartphone before dawn, in Caraballeda, Venezuela.
Rufous-vented Chachalaca - Guacharaca del Norte (Ortalis ruficauda) (8629080871).jpg
(c) Fernando Flores, CC BY-SA 2.0
Rufous-vented Chachalaca (Ortalis ruficauda) in El Ávila National Park in northern Venezuela
Ortalis ruficauda map.svg
Autor: Cephas, Licence: CC BY-SA 4.0
Range map of Rufous-vented Chachalaca (Ortalis ruficauda)