Čadca

Čadca
Centrum města
Centrum města
Čadca – znak
znak
Čadca – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška420 m n. m.
Časové pásmo+1
+2 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajŽilinský
OkresČadca
Tradiční regionKysuce
Administrativní dělení10 místních částí
Čadca
Čadca
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha56,79 km²[1]
Počet obyvatel22 580 (2023)
Hustota zalidnění397,6 obyv./km²
Etnické složeníSlováci 96,14 %, Češi 1,07 %, Romové 0,13 %, Maďaři 0,05 %, Ukrajinci 0,02 %, Němci 0,01 %
Náboženské složeníKatolíci 91,58 %, Ateisté 3,99 %, Evangelíci 0,46 %, Pravoslaví 0,04 %
Správa
Statusměsto
PrimátorMatej Šimášek
(Hlas - sociálna demokracia)[2] [3]
Vznik1565 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.mestocadca.sk
E-mailsekretariat@mestocadca.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Čadca
Námestie Slobody 30
022 01 Čadca
Telefonní předvolba041
PSČ022 01
Označení vozidel (do r. 2022)CA
NUTS519132
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čadca (polsky Czadca, německy Tschadsa, maďarsky Csaca) je okresní město na severu Slovenska, u hranic s Českou republikou a Polskem, v Žilinském kraji na řece Kysuci. Žije v něm přibližně 23 tisíc obyvatel. Kromě Slováků v okresu Čadca žijí také Polácigoralské obyvatelstvo přesahující sem z Polska a z Těšínska.

Čadca je okresním městem. Jsou v něm textilní, strojírenské a potravinářské závody nebo Kysucké múzeum.

Historie

Město vznikalo z malých osad valašského osidlování v 16. století, které bylo vyvoláno nedostatkem orné půdy a bohatstvím okolních lesů a množstvím pastvin. Dobré podmínky pro chov dobytka a ovcí, ale i množství kvalitního dřeva na stavbu obydlí i obchod podnítil rychlé osidlování do té doby řídce osídlených horských oblastí. Okolí Čadce patřilo do katastru Krásna nad Kysucou, které podléhalo Strečnianskému panství, které však vedlo o tuto oblast časté spory s Budatínským panstvím.

V 16. století ještě nebyla ustálená hranice mezi Uherskem a Slezskem a proto docházelo ke sporům i mezi tamními osadníky, kterým se nelíbilo pronikání Valachů na sever. Jedna z nejstarších písemných zmínek o osadě dorf Tzaczka pochází z roku 1565 a vzpomíná právě územní spor. Název zřejmě pochází od činnosti místních osadníků, kteří vypalováním získávali pastviny a ornou půdu, při čemž se "Čadil". Tento názor potvrzuje i existence názvů okolních osad Žarec, Čadečka a Horelica. Lety se používaly názvy Chatcha, Czacza, Szattcza, Chatcza, Čatca, Czača a od roku 1918 již dnešní podoba Čadca.

Počet obyvatel Čadce rychle rostl a již v roce 1676 zde vznikla římskokatolická farnost a byl postaven dřevěný kostel. Obec se stala centrem oblasti. Od 17. století vzniká mnoho kopaničářského usedlostí, dodnes typických pro celé Kysuce, ale rozvíjely se i obce a městečka, centra obchodu a řemesel. V městečku počátkem 18. století vznikla pobočka žilinské poštovní stanice, byl vybudován nový kostel sv. Bartoloměje (1734 - 35) a v roce 1751 se už vzpomíná místní škola. Vzestup významu Čadce nastal po roce 1773, kdy se stanovila hranice a tehdy ještě obec se stala centrem Kysuckého distriktu Strečnianského panství. Změna výsad nastala 9. ledna 1778, kdy královna Marie Terezie udělila obci "Csatza" městské výsady s Jarmočná právem.

Během neklidných revolučních let, 4. prosince 1848, obsadila město císařská vojska. Spolu se slovenskými dobrovolníky se zde zdržovali Ľudovít Štúr, Jozef Miloslav Hurban a vojenští velitelé povstalců F. Zach a B. Bloudek. Právě v Čadci vydala Slovenská národní rada 6. prosince 1848 výzvu s cíli a požadavky, namířenými proti maďarskému útlaku. Kysucké město se tímto stalo na pár dní fakticky hlavním městem Slovenska. Této události je dnes věnován památník na náměstí Svobody. Později zde v letech 1854-58 jako soudní úředník působil i významný štúrovský básník Janko Kráľ.

Důležitou událostí v dějinách města byla výstavba Košicko-bohumínské dráhy, která v roce 1871 dopravně spojila Čadca s průmyslovým Slezskem i Povážím. V roce 1884 byla vybudována železniční trať Čadca–Zwardoń, spojující Kysuce s Polskem. Zlepšení dopravy podnítilo hospodářský rozvoj a ve městě a okolí vzniklo několik parních pil a v roce 1903 i hornouhorských textilní továrna. Od roku 1912 byly ulice osvětlené elektrickým osvětlením a 9. července 1914 byla otevřena i železniční trať Čadca - Makov.

V těžkých meziválečných časech byl zásluhou místního odboru Matice slovenské v letech 1926-28 vybudován ze sbírky obyvatel Palárik dům, který se stal místem kulturně výchovné činnosti. Výrazně se realizovalo i místní ochotnické divadlo, které ve městě vzniklo již v roce 1898. V letech 1932-35 v centru města přibyly i budovy dnešního městského a okresního úřadu.

Zlepšení ekonomické a sociální situace obyvatel nastal až po osvobození 1. května 1945 a konci druhé světové války. V roce 1946 byla obnovena výroba v místní textilce, která se stala závodem podniku Slovena. V 40. letech se rozběhla i výroba hasicích zařízení. V závodě Tatra byly vyráběny komponenty pro tuto automobilku. Specifickým a světoznámým podnikům se stalo družstvo Okrasa, které desetiletí vyrábí skleněné vánoční ozdoby.

Části města

  • Horelica
  • U Hluška
  • Podzávoz
  • Čadečka
  • Milošová
  • Vojty
  • Rieka
  • U Sihelníka
  • Drahošanka
  • Kýčerka
  • Žarec

Doprava

Dopravní spojení zajišťuje mezinárodní silnice E75. Na území města je na trase slovenské dálnice D3 tunel Horelica. Čadca leží na někdejší Košicko-bohumínské dráze, dodnes magistrální trati spojující severní Moravu a Slezsko se Slovenskem (současný stav je popsán v článku železniční trať Bohumín–Čadca).

Osobnosti

Rodáci

  • František Jurga (1909–1963), matematik
  • Karol Kállay (1926–2012), fotograf a dokumentarista
  • Jaroslav Klemeš (1922–2017), veterán československého zahraničního odboje za druhé světové války
  • Ľubomír Michalík (* 1983), fotbalista

Čestní občané

  • Karol Kállay (1926–2012), fotograf a dokumentarista
  • Carlo Vender (1927–2019), italský občan, čestné občanství mu bylo uděleno trvalou podporu míchání pěveckého sboru Kysuca a folklorního souboru Kelčovan a za šíření kysucké a slovenské kultury v zahraničí.
  • Ján Chryzostom Korec (1924–2015), nitranský biskup
  • Jaroslav Klemeš (1922–2017), veterán československého zahraničního odboje za druhé světové války
  • Vojtěch Didi (* 1940), hudební skladatel, dirigent
  • Anton Blaha (* 1934), advokát, správce Kysucké kulturní nadace, čadčanský rodák
  • Michał Zaleski (* 1952), prezident města Toruň

Společnost

V kulturním domě na Matičním náměstí se nachází kino, které bylo v roce 2012 modernizováno. Promítá se v 2D digitální podobě, plánuje se i rozšíření pro 3D promítání.

Sport

  • Kysucký maratón - druhý nejstarší maraton na Slovensku.
  • FK Čadca – fotbalový klub
  • HBK Čadca Lions - hokejbalový klub
  • MHK Čadca - házená ženy

Školství

  • Gymnázium Jozefa Miloslava Hurbana
  • Obchodní akademie Dušana Metoda Janoty
  • Pedagogická a Sociální akademie sv. Márie Goretti
  • Střední zdravotnická škola sv. Františka z Assisi
  • Střední odborná škola technická
  • Střední odborná škola obchodu a služeb

Pamětihodnosti

Ve městě je římskokatolický kostel svatého Bartoloměje apoštola z roku 1734 a na sídlišti Kýčerka stojí kostel svatého Josefa Dělníka, dokončený v roce 2002. Ve správním území města se nachází přírodní památky Megonky, Bukovský a Vojtovský prameň.

Fotogalerie

Partnerská města

Reference

  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 835 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19 [cit. 2017-07-01]. S. 1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (slovensky) 
  2. Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 [online]. [cit. 2025-02-24]. Dostupné online. 
  3. Primátor mesta [online]. 2025-02-24 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online. (slovensky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zilinsky vlajka.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 2.5
Cadca-cadca-flag.svg
Flag of Čadca, Slovakia
Čadca, mestský úrad.jpg
Autor: Vojtěch Dočkal, Licence: CC BY-SA 4.0
Městský úřad v Čadci
Čadca - city center.jpg
Autor: Pudelek (Marcin Szala), Licence: CC BY-SA 3.0
Čadca - centrum města
Čadca Nákupné stredisko.JPG
Autor: Vojtěch Dočkal, Licence: CC BY-SA 4.0
Nákupní středisko v Čadci
Železničná stanica Čadca.JPG
Autor: Vojtěch Dočkal, Licence: CC BY-SA 4.0
Staniční budova v Čadci
Čadca náměstí.JPG
Autor: VojtěchDočkal, Licence: CC BY-SA 4.0
Náměstí v Čadci
Čadca mesto železniční zastávka.jpg
Autor: Vojtasekd, Licence: CC BY 4.0
Železniční zastávka Čadca mesto v březnu 2024