Čadca

Čadca
Centrum města
znak
Poloha
Souřadnice	49°26′19″ s. š., 18°47′18″ v. d.
Nadmořská výška	420 m n. m.
Časové pásmo	+1 +2 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Žilinský
Okres	Čadca
Tradiční region	Kysuce
Administrativní dělení	10 místních částí
Čadca
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	56,79 km²[1]
Počet obyvatel	23 328 (2021)
Hustota zalidnění	410,8 obyv./km²
Etnické složení	Slováci 96,14 %, Češi 1,07 %, Romové 0,13 %, Maďaři 0,05 %, Ukrajinci 0,02 %, Němci 0,01 %
Náboženské složení	Katolíci 91,58 %, Ateisté 3,99 %, Evangelíci 0,46 %, Pravoslaví 0,04 %
Správa
Status	město
Starosta	Matej Šimášek
Vznik	1565 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.mestocadca.sk
E-mail	sekretariat@mestocadca.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Čadca,Námestie slobody,022 01 Čadca
Telefonní předvolba	041
PSČ	022 01
Označení vozidel (do r. 2022)	CA
NUTS	519132
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čadca (polsky Czadca, německy Tschadsa, maďarsky Csaca) je okresní město na severu Slovenska, u hranic s Českou republikou a Polskem, přesněji v Žilinském kraji na řece Kysuci. Žije zde přibližně 25 000 obyvatel. Kromě Slováků v okresu Čadca žijí také Poláci – goralské obyvatelstvo přesahující sem z Polska a z Těšínska.

Čadca je okresním městem. Jsou zde textilní, strojírenské a potravinářské závody. Také se zde nachází Kysucké vlastivedené múzeum. Město ma rozvinutou síť středních škol.

Město vznikalo z malých osad valašského osidlování v 16. století, které bylo vyvoláno nedostatkem orné půdy, ale bohatstvím okolních lesů a množstvím pastvin. Dobré podmínky pro chov dobytka a ovcí, ale i množství kvalitního dřeva na stavbu obydlí i obchod podnítil rychlé osidlování do té doby řídce osídlených horských oblastí. Okolí Čadce patřilo do katastru Krásna nad Kysucou, které podléhalo Strečianskemu panství, které však vedlo o tuto oblast časté spory s Budatínským panstvím.

V 16. století ještě nebyla ustálená hranice mezi Uherskem a Slezskem a proto docházelo ke sporům i mezi tamními osadníky, kterým se nelíbilo pronikání Valachů na sever. Jedna z nejstarších písemných zmínek o osadě dorf Tzaczka pochází z roku 1565 a vzpomíná právě územní spor. Název zřejmě pochází od činnosti místních osadníků, kteří vypalováním získávali pastviny a ornou půdu, při čemž se "Čadil". Tento názor potvrzuje i existence názvů okolních osad Žarec, Čadečka a Horelica. Lety se používaly názvy Chatcha, Czacza, Szattcza, Chatcza, Čatca, Czača a od roku 1918 již dnešní podoba Čadca.

Počet obyvatel Čadce rychle rostl a již v roce 1676 zde vznikla římskokatolická farnost a byl postaven dřevěný kostel. Obec se stala centrem oblasti. Od 17. století vzniká mnoho kopaničářského usedlostí, dodnes typických pro celé Kysuce, ale rozvíjely se i obce a městečka, centra obchodu a řemesel. V městečku počátkem 18. století vznikla pobočka žilinské poštovní stanice, byl vybudován nový kostel sv. Bartoloměje (1734 - 35) a v roce 1751 se už vzpomíná místní škola. Vzestup významu Čadce nastal po roce 1773, kdy se stanovila hranice a tehdy ještě obec se stala centrem Kysuckého distriktu Strečianskeho panství. Změna výsad nastala 9. ledna 1778, kdy královna Marie Terezie udělila obci "Csatza" městské výsady s Jarmočná právem.

Během neklidných revolučních let obsadili město 4. prosince 1848 císařská vojska a Slovenské dobrovolníci a zdržovali se zde Ľudovít Štúr, Jozef Miloslav Hurban a vojenští velitelé povstalců F. Zach a B. Bloudek. Právě v Čadci vydala Slovenská národní rada 6. prosince 1848 výzvu s cíli a požadavky, namířenými proti maďarskému útlaku. Kysucké město se tímto stalo na pár dní fakticky hlavním městem Slovenska. Této události je dnes věnován památník na náměstí Svobody. Později zde v letech 1854-58 jako soudní úředník působil i významný štúrovský básník Janko Kráľ.

Důležitou událostí v dějinách města byla výstavba Košicko-bohumínské dráhy, která v roce 1871 dopravně spojila Čadca s průmyslovým Slezskem i Povážím. V roce 1884 byla vybudována železniční trať Čadca–Zwardoń, spojující Kysuce s Polskem. Zlepšení dopravy podnítilo hospodářský rozvoj a ve městě a okolí vzniklo několik parních pil a v roce 1903 i hornouhorských textilní továrna. Od roku 1912 byly ulice osvětlené elektrickým osvětlením a 9. července 1914 byla otevřena i železniční trať Čadca - Makov.

V těžkých meziválečných časech byl zásluhou místního odboru Matice slovenské v letech 1926-28 vybudován ze sbírky obyvatel Palárik dům, který se stal místem kulturně výchovné činnosti. Výrazně se realizovalo i místní ochotnické divadlo, které ve městě vzniklo již v roce 1898. V letech 1932-35 v centru města přibyly i budovy dnešního městského a okresního úřadu.

Zlepšení ekonomické a sociální situace obyvatel nastal až po osvobození 1. května 1945 a konci druhé světové války. V roce 1946 byla obnovena výroba v místní textilce, která se stala závodem podniku Slovena. V 40. letech se rozběhla i výroba hasicích zařízení, která se později změnila a ve vniknutí závodě Tatra byly vyráběny komponenty pro tuto automobilku. Specifickým a světoznámým podnikům se stalo družstvo Okrasa, které desetiletí vyrábí skleněné vánoční ozdoby.

• Horelica
• U Hluška
• Podzávoz
• Čadečka
• Milošová
• Vojty
• Rieka
• U Sihelníka
• Drahošanka
• Kýčerka - najväčšie sídlisko v meste (15 000 obyvateľov)
• Žarec (druhé najväčšie sídlisko v meste (5 000 obyvateľov)

• František Jurga (1909–1963), matematik
• Karol Kállay (1926–2012), fotograf a dokumentarista
• Jaroslav Klemeš (1922–2017), veterán československého zahraničního odboje za druhé světové války
• Ľubomír Michalík (* 1983), fotbalista

• Karol Kállay (1926–2012), fotograf a dokumentarista
• Carlo Vender (1927–2019), italský občan, čestné občanství mu bylo uděleno trvalou podporu míchání pěveckého sboru Kysuca a folklorního souboru Kelčovan a za šíření kysucké a slovenské kultury v zahraničí.
• Ján Chryzostom Korec (1924–2015), nitranský biskup
• Jaroslav Klemeš (1922–2017), veterán československého zahraničního odboje za druhé světové války
• Vojtěch Didi (* 1940), hudební skladatel, dirigent
• Anton Blaha (* 1934)), advokát, správce Kysucké kulturní nadace, čadčanský rodák
• Michał Zaleski (* 1952), prezident města Toruň

Ve městě je římskokatolický kostel sv. Bartoloměje apoštola z roku 1734 a na sídlišti Kýčerka je kostel sv. Josefa dělníka dokončen v roce 2002, také římskokatolické církve a také přírodní památka Megonky.

V kulturním domě na Matičním náměstí se nachází kino, které bylo v roce 2012 modernizováno. Promítá se v 2D digitální podobě, plánuje se i rozšíření pro 3D promítání.

• Kysucký maratón - druhý nejstarší maraton na Slovensku.
• FK Čadca – fotbalový klub
• HBK Čadca Lions - hokejbalový klub
• MHK Čadca - házená ženy

• Gymnázium Jozefa Miloslava Hurbana
• Obchodní akademie Dušana Metoda Janoty
• Pedagogická a Sociální akademie sv. Márie Goretti
• Střední zdravotnická škola sv. Františka z Assisi
• Střední odborná škola technická
• Střední odborná škola obchodu a služeb

Dopravní spojení zajišťuje mezinárodní silnice E75. Na území města je na trase slovenské dálnice D3 tunel Horelica.

Čadca leží na někdejší Košicko-bohumínské dráze, dodnes magistrální trati spojující severní Moravu a Slezsko se Slovenskem (současný stav je popsán v článku železniční trať Bohumín–Čadca).

• 
  Vlakové nádraží
• 
  Železniční zastávka Mesto
• 
  Městský úřad v Čadci
• 
  Náměstí v Čadci
• 
  Centrum města
• 
  Nákupní středisko v Čadci

• Valašské Meziříčí, Česko
• Toruň, Polsko
• Żywiec, Polsko

• Seznam slovenských měst

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čadca na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města
• Stránky o městě Archivováno 18. 5. 2021 na Wayback Machine.