Čagatajský chanát

Čagatajův ulus  Цагаадайн Хаант Улс  Tsagadaina Khaanat Ulus ←  1226–1347 (1705)[p. 1]  →  →  → vlajka
Geografie Čagatajský chanát na začátku 14. století
Hlavní město	Almalik, Karši
Rozloha	3 500 000 km² (1310–1350)
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Mongolové (vládnoucí elita), vojenská síla: Ujgurové, Oguzové, Kypčakové, Dulatové
Jazyky	perština (úřední, lingua franca, literatura), čagatajština (jazyk dynastie, literatury), mongolština (jazyk dynastie), arabština (náboženský)
Náboženství	šamanisticko-tengristické, tibetský buddhismus (dříve), sunnitský islám (státní od 1326), křesťanské (okrajově)
Státní útvar
Státní zřízení	polo-volená monarchie, později dědičná monarchie
Mateřská země	Mongolská říše Mongolská říše (1227–1266)
Měna	dirhamy, kebek, pūl
Vznik	1227
Zánik	1347 nebo 1705 – zánik Jarkendského chanátu
Státní útvary a území
Předcházející Mongolská říše Následující Moghulistán Tímúrovská říše Džungarský chanát

Čagatajský chanát, přesněji Čagatajův ulus (lid), byl turko-mongolský stát ve Střední Asii, který existoval v letech 1227 až 1347. Vznikl jako administrativní celek obrovské říše Mongolů, později se na mongolské říši osamostatnil. Vládnoucí dynastií byli potomci Čagataje, druhého syna dobyvatele Čingischána. V roce 1340 se Čagatajův ulus rozpadl na dvě části. Západočagatajský chanát zanikl v důsledku ztráty svého území ve prospěch Tamerlánovy říše, avšak východní chanát zvaný Moghulistán přežil až do 18. století. Ovládnutí západní části Tamerlánovou říší moc Čagatajců v Máveránnahru padla. Východní část ulusu s hlavním městem Almalik pokračovala jako Východočagatajský chanát, resp. Moghulistán. Tento stát se také později rozdělil na dvě části, východní a západní. Za datum zániku Čagatajova chanátu je považován rok 1347, kdy se ulus rozpadl, nebo rok 1705, kdy zanikl Jarkendský chanát, západní část Moghulistánu.

Alguovi nástupci Mubarak a Borak vyhledávali užší vztahy s obyvateli oblastí přijetím islámu. Navzdory tomu, že od počátku Čagatajovy vlády byl islám bezmála po sto let zakazován, se roku 1326 stal oficiálním náboženstvím Čagatajova ulusu.

Současníci (jako cestovatelé a kartografové Giovanni di Marignolli, Ibn Battúta, Katalánský atlas) si byli vědomi zeměpisné polohy středoasijského chanátu, kterého obklopovaly velké celky Indie, Číny a Persie, a proto ho nazývali „Říší středu“ (Imperium Medium).

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Chagatai Khanate na anglické Wikipedii a Чагатайский улус na ruské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čagatajský chanát na Wikimedia Commons