Čagosané

Čagosané
Populace
3000
Jazyk(y)
Čagoská kreolština • Seychelská kreolština • Angličtina
Náboženství
Křesťanství

Čagosané (jiný název Îlois) jsou původní obyvatelé Čagoských ostrovů v Britském indickoceánském teritoriu. Žili na ostrovech Diego García, Peros Banhos, Egmont a souostroví Salomon a Eagle. Většina Čagosanů nyní přebývá na Mauriciu a ve Spojeném království, jelikož byli ze své domoviny na přelomu 60. a 70. let 20. století deportováni britskou vládou. Bylo to z toho důvodu, aby na Diego García mohla být vybudována společná vojenská základna Velké Británie a USA. Dnes na Diegu Garcia nežije žádný Čagosan, zato zde stojí základna Camp Justice. Čagosané jsou původem většinou Afričané, pochází zejména z Madagaskaru, Mosambiku a Mauricia. Francouzi některé z nich přivezli roku 1786 z Mauricia jako otroky, ostatní příchozí byli rybáři, rolníci a dělníci na kokosových plantážích usídlivší se zde během 19. století. Hodně Čagosanů má také za předky Indy. Čagosané hovoří čagoskou kreolštinou, což je směs domorodých jazyků a kreolštiny vzniklé na bázi francouzštiny. Tento jazyk stále používají někteří lidé na Mauriciu a Seychelách. Čagosané žijící ve Spojeném království mluví anglicky.

Deportace z vlasti

V roce 1965 bylo součástí dohody, která zaručila Mauriciu nezávislost také to, že se Čagoské souostroví oddělilo od dřívější kolonie a vytvořilo Britské indickooceánské teritorium. Ústava nového teritoria zakazovala pobyt na ostrovech bez povolení, současně byla přijata bez referenda nebo konzultace s Čagosany. V následujících letech 1967–1973 byli Čagosané tehdy čítající na 2000 lidí vyháněni britskou vládou, nejdříve na ostrov Peros Banhos a poté roku 1973 na Mauricius. Jejich nucená deportace (a podle některých nelegální) byla vykonána za účelem vybudování americké letecké a námořní základny na Diego García, kde je také umístěn malý britský kontingent.

Boj za právo na návrat

Od 5. listopadu do 23. listopadu 2001 přes dvě stě Čagosanů hlídkovalo před britským Úřadem vysokého komisaře v Port Louis na Mauriciu. Později byly provedeny změny v sekci 6:Čagosané:Občanství britského zákona o Britských zámořských teritoriích.

Návrat zmařen

Navzdory rozhodnutí soudu, který uznal práva Čagosanů zůstaly ostrovy neobydlené a také s nimi neexistovalo žádné civilní dopravní spojení. Většina Čagosanů zůstávala v zubožených životních podmínkách, neschopna provést návrat. Sliby britské vlády o asistenci při přesídlení se neuskutečnily.

Případ u nejvyššího soudu

V dubnu 2006 bylo skupině sta Čagosanů povoleno poprvé za 30 let navštívit Britské indickooceánské teritorium. Výlet byl zorganizován a zaplacen Brity.^[1] 11. května 2006 Čagosané vyhráli svůj případ u nejvyššího soudu, který uznal jejich nárok na návrat.^[2] Britská vláda mezitím podala odvolání.

Rozhodnutí Lordů

22. října 2008 přijali lordi odvolání podané ministrem zahraničí Davidem Milibandem a zničili tak naděje ostrovanů na návrat.

Mořská přírodní rezervace a únik informací

V dubnu 2010 založila britská vláda mořskou rezervaci kolem Čagoských ostrovů.^[3] Tento akt se stal kontroverzním, jelikož byl učiněn během parlamentní recese.^[4] 1. prosince 2010 uniklá korespondence mezi Brity a Američany odhalila pravé záměry za účelem vzniku rezervace. Richard Mills, americký politický poradce v nich odpovídá Colinu Robertsi: Založení přírodní rezervace by, jak nastínil pan Roberts, byla nejefektivnějším, dlouhodobým způsobem jak zamezit dřívějším obyvatelům ostrova nebo jejich potomkům v přesídlení do Britského indickooceánského teritoria.^[5][6]

Uzavření případu

V roce 2016, po 45 letech soudních sporů, rozhodlo ministerstvo zahraničí Spojeného království, že Čagosané nemají právo se na ostrovy vrátit.^[7]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chagossians na anglické Wikipedii.

Externí odkazy