Čakov (okres České Budějovice)

Čakov
	Čakov s kostelem sv. Linharta
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	České Budějovice
Obec s rozšířenou působností	České Budějovice; (správní obvod)
Okres	České Budějovice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°58′50″ s. š., 14°18′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	302 (2024)
Rozloha	9,02 km²
Katastrální území	Čakov u Českých Budějovic
Nadmořská výška	450 m n. m.
PSČ	373 84
Počet domů	129 (2021)
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Obecní úřad Čakov; Čakov 19; 373 84 Dubné ; obec@cakov.cz
Starostka	Ing. Lenka Šišpelová
	Oficiální web: www.cakov.cz
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Čakov
Další údaje
Kód obce	535541
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čakov je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 12 km západně od Českých Budějovic. Žije zde 302^[1] obyvatel.

Části obce

Obec sestává ze tří částí: První je vesnice Čakov, druhou představuje o něco menší víska Čakovec, vzdálené přibližně 1¾ km jihovýchodním směrem, třetí pak osada Holubovská Bašta, ležící při jižním břehu rybníka Dehtář asi 1¾ km ssz. od Čakova.

(údaje ze sčítání lidu, celkem 95 domů a 201 obyvatel k 1. březnu 2001)

Čakov; katastrální území Čakov u Českých Budějovic, 5,92 km², 53 domů, 131 obyvatel
Čakovec; k. ú. Čakovec, 3,10 km², 29 domů, 40 obyvatel
Holubovská Bašta; k. ú. Čakov u Českých Budějovic, 13 domů, 30 obyvatel

Název

První zmínka o vsi uvádí název Čekov. Později byl užíván i název Velký Čakov, německy Gross Tschekau nebo Gross Czekau.^[4]

Historie

V jižní části vesnice se na vrcholu táhlého hřbetu nad Jankovským potokem v době halštatské nacházelo drobné sídliště odkryté při archeologických výzkumech v letech 2001 a 2003. Pravděpodobně je tvořila samostatně stojící usedlost, ve které probíhalo hutnění železné rudy doložené velkým množstvím nalezené strusky. Prostor sídliště je zastavěn rodinným domy.^[5]

První písemná zmínka o vsi (Schecow, tj. Čekov) pochází z roku 1262. Ve starších dobách náležel Čakov Rožmberkům; zprvu býval spravován z hradu Poděhusy, později v rámci panství Český Krumlov. Rožmberský urbář z roku 1379 udává pro Čakov 8 lánů obhospodařovaných pozemků, jiný urbář k roku 1510 zde jmenuje 10 hospodářů (4 celoláníky a 6 půlláníků); 10 hospodářství bývalo v Čakově i kolem roku 1601, kdy poslední z Rožmberků Petr Vok ve finanční tísni prodal krumlovské panství císaři Rudolfu II., z jehož následovníků Ferdinand II. v roce 1622 udělil panství Český Krumlov včetně Čakova Janu Oldřichovi z Eggenberku. Vnuk onoho Jan Kristián z Eggenberku v roce 1710 bezdětný zemřel, čímž panství přešlo na vdovu Marii Ernestinu rozenou ze Schwarzenbergu, po její smrti roku 1719 pak na jejího synovce Adama Františka ze Schwarzenbergu. Schwarzenbergové pak zůstali čakovskou vrchností až do zrušení poddanství. K roku 1756 se v Čakově poprvé připomíná škola. Dne 8. února 1841 postihl vesnici silný požár, při němž pohořelo sedm usedlostí.

Od roku 1850 byl Čakov samostatnou obcí s částmi Čakovec, Dehtáře a Holubovská Bašta. V roce 1924 se osamostatnily Dehtáře. V období 14. června 1964 až 23. listopadu 1990 spadaly všechny tři vesnice pod obec Jankov.^[4]

Vývoj obyvatelstva

Vývoj Čakova (části obce) mezi lety 1840 a 2001^[6]
Rok	1840	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	241	287	246	231	244	252	233	220	160	164	152	146	125	131
Počet domů	29	33	34	34	36	36	36	39	47	42	43	44	50	53

Pamětihodnosti

Bývalý farní kostel svatého Linharta uprostřed návsi představuje díky své vyvýšené poloze zdaleka patrnou dominantu obce. Raně gotická stavba z doby kolem roku 1300 bývala obklopena hřbitovem, zrušeným 1961. Několik dřevěných gotických soch z výzdoby kostela je vystaveno v Alšově galerii na Hluboké. V kostele se též dochoval náhrobník Jiřího Čakovce z Bohušic a na Čakovci († 30. června 1529).^[7]
Fara, barokní z roku 1787; v roce 2019 byla zrestaurována pro potřeby obce.^[8]
Dva mohylníky
Tvrz
Kamenná čtverhranná kašna v parčíku před kostelem, datovaná 1869
Kaple sv. Václava z roku 1883, naproti faře
Ve vsi se dochoval asi tucet usedlostí ze druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Usedlost čp. 18 je památkově chráněná.
Podevrážský mlýn
Hasičská zbrojnice

Příroda

V katastrálním území Čakov u Českých Budějovic je ptačí oblast Dehtář (kód lokality CZ0311038).^[9]

Galerie

Křížek
Obecní úřad
Kašna
Stavení čp. 32
Fara
Kaplička

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ ^a ^b KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. 1. vyd. Svazek I. Levý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.
↑ CHVOJKA, Ondřej; CHRASTOVÁ, Dominika; MALÝ, Karel. Halštatské sídliště s doklady hutní výroby v Čakově (okr. České Budějovice). In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2014. ISSN 0231-8237. S. 113–149.
↑ RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 188–189. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
↑ kostel sv. Linharta - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.
↑ Barokní fara v Čakově byla zachráněna. www.npu.cz [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.
↑ 406/2009 Sb. Nařízení vlády o vymezení Ptačí oblasti Dehtář. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-07-05]. Dostupné online.

Související články

Římskokatolická farnost Čakov

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čakov na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Čakov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Čakov na stránkách mikroregionu Blanský les – podhůří Archivováno 8. 5. 2008 na Wayback Machine.
Čakov na webu Selské baroko

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[kovář-4] KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. 1. vyd. Svazek I. Levý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.

[chvojka-5] CHVOJKA, Ondřej; CHRASTOVÁ, Dominika; MALÝ, Karel. Halštatské sídliště s doklady hutní výroby v Čakově (okr. České Budějovice). In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2014. ISSN 0231-8237. S. 113–149.

[sldb2001-6] RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 188–189. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.

[7] stel sv. Linharta - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.

[8] Barokní fara v Čakově byla zachráněna. www.npu.cz [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.

[9] 406/2009 Sb. Nařízení vlády o vymezení Ptačí oblasti Dehtář. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-07-05]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Navigation

Navigace

Tématické portály