Čakovec (Čakov)

Čakovec
Statek čp. 18
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Čakov
Okres	České Budějovice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°58′8″ s. š., 14°19′18″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	66 (2021)[1]
Katastrální území	Čakovec (3,10 km²)
Nadmořská výška	435 m n. m.
PSČ	373 84
Počet domů	28 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Čakovec
Další údaje
Kód části obce	56758
Kód k. ú.	656755
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čakovec (dříve^[kdy?] též Malý Čakov) je vesnice ležící v okrese České Budějovice, na samém západním okraji Českobudějovické pánve, zhruba 11 km západně od Českých Budějovic. Ves tvoří jednu ze tří částí obce Čakov. V roce 2011 zde trvale žilo 49 obyvatel.^[3]

Název

V počátcích mívala tato ves společné jméno s blízkým Čakovem a obě sídla je tak v písemných pramenech možno rozlišit jen s nesnázemi, např. pomocí údaje o jejich držitelích. K Čakovci, kde na rozdíl od Čakova stávala tvrz, se zřejmě vztahují zmínky o Ješkovi z Čakova (psáno Czeczow, Czecaw či Zcekow) na konci 30. a ve 40. letech 14. století.

Dříve byl užíván i název Malý Čakov, německy Klein Tschekau nebo Klein Czekau.^[4]

Historie

V roce 1407 se vesnice poprvé připomíná pod svébytným názvem jako Malý Čakovec. Jejími majiteli byli od 15. století příslušníci vladyckého rodu Čakovců z Bohušic, z nichž Jan z Bohušic, oddaný stoupenec rožmberského rodu, musel roku 1469 o svou tvrz svést boj s odbojným Jindřichem Roubíkem z Hlavatec, zapřisáhlým škůdcem Rožmberků. Čakovcové na Čakovci zdatně hospodařili až do roku 1620, kdy za stavovského povstání tvrz i ves se vším hospodářstvím padly v plen vojsku. Nedlouho poté, v roce 1630 prodal Jiří Jan Čakovec z Bohušic tento majetek vyšebrodskému klášteru cisterciáků. V rámci klášterního panství Komařice pak Čakovec setrval po následující dvě století až do zrušení poddanství. Poté od roku 1850 ves tvořila součást obce Kvítkovice, za nacistické okupace byla v letech 1943 až 1945 spolu s nimi připojena k obci Čakov, poté znovu součástí Kvítkovic až do 13. června 1964, kdy byly začleněny pod obec Jankov, zatímco Kvítkovice byly připojeny k Lipí . Ke dni 24. listopadu 1990 se Čakovec od Jankova oddělil v rámci obnovené obce Čakov.^[5][4]

Obyvatelstvo

Pamětihodnosti

• Panský dvůr čp. 6 v místech někdejší tvrze na jihozápadním okraji vsi, v nynější podobě klasicistní novostavba po požáru 1819. Na bráně monogram tehdejšího vyšebrodského opata Isidora Teutschmanna, ve štítě hlavní budovy opatský znak.
• Statek čp. 18 s bohatě zdobenými volutovými štíty ve stylu selského baroka (dat. 1848 a 1850); dobře dochovaná je i další původní zástavba vsi (např. čp. 1, 7 a 13)
• Kříž na památku padlých v první světové válce z roku 1918
• Pozůstatky mohylového pohřebiště z doby halštatské a laténské (6. až 4. století př. n. l.) v lese západně od Čakovce, směrem k Jankovu
• Vodní mlýn č.p. 9

Osobnosti

• V Čakovci se narodil Jaroslav Pouzar (1952), hokejista, dvojnásobný mistr světa a trojnásobný vítěz Stanleyova poháru.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čakovec na Wikimedia Commons
• Čakovec na webu Selské baroko