Čakovice (zámek)

Zámek Čakovice
Čakovický zámek
Poloha
AdresaČakovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°9′7,26″ s. š., 14°31′17,8″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Čakovice leží v pražské městské části Čakovice, Cukrovarská 23, vedle budov Čakovického cukrovaru. Mezi cukrovarem a zámkem se rozprostírá anglický park, který byl využíván mimo jiné i jako ovocný sad.

Historie zámku

Dnešní zámeček byl původně tvrzí, jejíž starší verze byla za třicetileté války značně zpustošena. Hrabě Caretto-Millesino prodal v roce 1698 Čakovice prezidentovi dvorské komory Františkovi Josefu Šlikovi. Šlik však neměl děti, a tak v roce 1740 připadl čakovický statek podle jeho přání hrabatům Josefovi a Quidovi z Weissenwolfu, od nichž ho v roce 1760 koupila ovdovělá Šlikova manželka Antonie Josefa, rozená Krakovská z Kolovrat. Jedna z dalších majitelek, Antonie z Klebelsberku, dala zdejší tvrz pravděpodobně v letech 1773–1785 přestavět na zámek. V roce 1799 odkázala čakovický statek svému synovi Františkovi z Klebelsberku.

V druhé polovině 19. století proběhla ještě jedna stavební úprava zámku.[1] V roce 1849 koupil zámek i obec Čakovice vídeňský velkoobchodník a továrník Alexandr Schoeller. Ten zámek nechal zcela přestavět v klasicistním slohu, nechal upravit přilehlý park a také v Čakovicích vybudoval cukrovar.

Po roce 1948

V letech 1964–1973 v zámku sídlilo gymnázium založené roku 1953 ve staré čakovické škole, které se posléze přestěhovalo do nově postavené budovy v Litoměřické ulici na Proseku.[2]

Od roku 1988 je zámeček sídlem Lidové školy umění v Praze 9, roku 2005 byl opraven (podle některých názorů ne zcela šetrně).[1][3][4]

Zámecký park

V zámeckém parku rostou památkově chráněné stromy – jasan ztepilý a jinan dvoulaločný, oba nadprůměrného vzrůstu i věku.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b DVOŘÁK, Otomar; SNĚTIVÝ, Josef Pepson. Utajené hrady a zámky. I., Prahou po stopách panských sídel. Řitka: Čas, 2017. 244 s. ISBN 978-80-7475-196-7. Kapitola Nejsladší z pražských zámků, s. 176–178. 48 nečíslovaných stran obrazových příloh. 
  2. ↑ Jaroslav Svoboda: Jubileum, na které se zapomnělo, U nás v Čakovicích, prosinec 2013 Archivováno 18. 7. 2016 na Wayback Machine., s. 17.
  3. ↑ P. Vlček, Umělecké památky Prahy, Velká Praha A/L. S. 222n.
  4. ↑ ČR: Praha, čakovický zámek – ostrůvek zapomnění? (www.infoglobe.cz). www.infoglobe.cz [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 

Literatura

  • HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 24.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 258. Dostupné online.
  • VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Velká Praha A–L. 1. vyd. Praha: Academia, 212. 1080 s. ISBN 978-80-200-2107-6. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“