Čandraján-2

Čandraján-2
Start22. července 2019[1][2]
KosmodromŠríharikota
Nosná raketaLVM 3
Stav objektuúspěšně vynesl vesmírnou sondu
ProvozovatelISRO
VýrobceISRO
Druhkomplex pro výzkum Měsíce
Mateřské tělesoMěsíc
Programprogram Čandraján
HmotnostCelkem: 3890 kg
Orbiter: 2379 kg
Lander: 1471 kg
Rover: 27 kg
Odražeč: asi 13 kg
Orbiter
Druhumělá družice Měsíce
Cíloběžná dráha Měsíce
Doba letu1 rok
Stavna oběžné dráze kolem Měsíce
ProvozovatelISRO
VýrobceISRO
Hmotnost2349 kg
Parametry dráhy
Apoapsida100 km
Periapsida100 km
Oficiální webhttps://www.isro.gov.in/chandrayaan2-home-0
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čandraján-2 (Sanskrt: चन्द्रयान-२, anglicky: Chandrayaan-2) je druhá měsíční průzkumná mise Indie po Čandraján-1.[3] Vyvinutá je Indickou kosmickou agenturou. Pro start ze Země použila novou indickou nosnou raketu LVM 3 .[4] Náklad se skládá z lunárního orbiteru (umělá družice Měsíce), landeru a roveru, vyvinutých Indií a z laserového odrážeče NASA.[5]

Start Čandrajánu-2 úspěšně proběhl 22. července 2019[6]. Následně se pokusí o měkké přistání pozemní sondy s vozítkem, mezi dvěma krátery Manzinus C a Simpelius N na jižní měsíční šířce asi 70°. Pokud by byla sonda úspěšná, stala by se druhou misí s přistáním roveru v blízkosti lunárního jižního pólu.[7]

Čandraján-2 měl naplánovaný start na duben 2019. Start naplánovaný na 14. července 2019 v 21:21 UTC (v Indii bude už 15.hodin ITC) byl přerušený v čase -56 minut před startem kvůli technické poruše, úspěšně odstartoval 22. července 2019 v 09:13 UTC (14:43 IST)[8]. Pozemní sonda s vozítkem se pokusila o měkké přistátí 6. září mezi dvěma krátery Manzinus C a Simpelius N na jižní měsíční šířce asi 70°. Ve výšce 2,1 km nad povrchem se spojení s přistávacím modulem ztratilo.[9]

Konstrukce

Orbiter a přistávací modul (lander) s vozítkem (rover) uvnitř povrchového výložníku

Pro misi byla využita nová indická nosná raketa LVM 3, hmotnost nákladu byla přibližně 3890 kg a start proběhl z vesmírného střediska Satish Dhawan na ostrově Šríharikota.

Orbiter

Orbiter obíhá Měsíc ve výšce 100 km. Orbiter má osm vědeckých přístrojů; dva z nich jsou vylepšenými verzemi ze sondy Čandraján-1. Přibližná počáteční hmotnost byla 2379 kg. Kamera Orbiter High Resolution Camera (OHRC) bude vykonávat pozorování místa přistání s vysokým rozlišením před oddělením přistávacího modulu od orbiteru. Orbiter vyrobila společnost Hindustan Aeronautics Limited a 22. června 2015 byla dodána do satelitního střediska ISRO.

Lander

Lander mise[10] sa nazývá Vikram a je pojmenovaný po panu jménem Vikram Sarabhai (1919 – 1971), který je všeobecně považovaný za otce indického vesmírného programu. Přibližná hmotnost landeru a roveru je 1471 kg. Pohonný systém landeru se skládá z osmi motorů o výkonu 50 N pro řízení polohy a pěti hlavních motorů o výkonu 800 N odvozených z ISP 440 N Liquid Apogee Motor. Vikram může bezpečně přistát na svahu do 12 °.[11] K 5. listopadu 2019 víme, že se přistání nepovedlo, ale zatím není jisté, proč.[12]

Rover

Náčrtek Roveru

Hmotnost roveru je asi 27 kg, napájený je ze solárního panelu. Rover se po měsíčním povrchu měl pohybovat na šesti kolech. Po provedení chemické analýzy na místě by poslal data na orbitu, ze které by se přenesly na pozemní stanici.

Vědecké přístroje

ISRO vybral osm vědeckých přístrojů pro orbiter[13], čtyři pro lander,[14] a dva pro rover.[15] Ačkoli bylo původně oznámeno, že NASA a ESA by se na misi zúčastnili poskytnutím některých vědeckých nástrojů pro orbiter[16] ISRO později objasnil, že z důvodu omezení hmotnosti, bude tato mise mít jen omezené zahraniční užitečné zatížení (laserový retroreflexní odražeč od NASA).[17][18][19]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Čandraján-2 na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Kosmonautix [online]. 2019-07-17 [cit. 2019-07-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ ISRO. @isro [online]. 2019T22:36 [cit. 2019-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ ISRO begins flight integration activity for Chandrayaan-2, as scientists tests lander and rover. The Indian Express. 25 October 2017. Dostupné online [cit. 21 December 2017]. 
  4. ↑ Chandrayaan-2 launch put off: India, Israel in lunar race for 4th position. The Times of India. 5 August 2018. Dostupné online [cit. 15 August 2018]. 
  5. ↑ India Slips in Lunar Race with Israel As Ambitious Mission Hits Delays. NDTV. 4 August 2018. Dostupné online [cit. 15 August 2018]. 
  6. ↑ Indická sonda na druhý pokus odstartovala a letí k Měsíci. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ BAGLA, Pallava. India plans tricky and unprecedented landing near moon's south pole. Science. 31 January 2018. Dostupné online [cit. 19 February 2018]. 
  8. ↑ CHANDRAYAAN -2 LAUNCH RESCHEDULED ON 22ND JULY, 2019, AT 14:43 HRS - ISRO [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-30. 
  9. ↑ Wayback Machine [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  10. ↑ Meet Vikram — Chandrayaan 2’s Lander! [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. ↑ SUBRAMANIAN, T. S. Chandrayaan 2: Giant leap for ISRO [online]. Frontline [cit. 2019-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Najdeme sestupový modul Čandraján-2?. Kosmonautix [online]. [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ Chandrayaan2 Payloads - ISRO. www.isro.gov.in [online]. [cit. 2019-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-13. 
  14. ↑ BAGLA, Pallava. India plans tricky and unprecedented landing near moon’s south pole. Science. 31 January 2018. Dostupné online [cit. 8 March 2018]. 
  15. ↑ JOHNSON, T. A. Three new Indian payloads for Chandrayaan 2, decides ISRO. The Indian Express. 31 August 2010. Dostupné online [cit. 31 August 2010]. 
  16. ↑ BEARY, Habib. NASA and ESA to partner for Chandrayaan-2. Sakal Times. 4 February 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-15. 
  17. ↑ Chandrayaan 2 To Carry NASA Laser Instruments To Moon. Know About Them. NDTV.com [online]. [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. 
  18. ↑ Chandrayaan 2 to carry NASA science instrument. The Economic Times. 2019-03-25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-20.  Archivováno 20. 4. 2019 na Wayback Machine.
  19. ↑ LAXMAN, Srinivas. 'We're launching Chandrayaan-2 for a total coverage of the moon'. The Times of India. 5 September 2010. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Chandrayaan 2 Orbiter and Lander.jpg
(c) Indian Space Research Organisation (GODL-India)
Chandrayaan-2 orbiter and lander in stacked configuration with rover inside the lander.
Chandrayaan 2 Rover.jpg
(c) Indian Space Research Organisation (GODL-India)
Artist impression of the Chandrayaan-2 rover