Čang Jung
Čang Jung | |
---|---|
Narození | 1465 Pao-ting, Che-pej |
Úmrtí | 1529 |
Národnost | chanská |
Země | říše Ming |
Povolání | císařský eunuch |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Čang Jung (čínsky pchin-jinem Zhāng Yǒng, znaky zjednodušené 张永, tradiční 張永, 1465–1529) byl čínský eunuch a v letech 1506–1521 vlivný člen vlády Čeng-tea, císaře čínské říše Ming. Patřil mezi skupinu eunuchů, takzvaných „osm tygrů“, sloužících Čeng-teovi od jeho dětství. Po nástupu Čeng-tea na trůn roku 1505 byli „tygři“ povýšeni a získali velký vliv v Zakázaném městě, Čang Jung velel dělostřelectvu pekingské posádky. Po smrti Čeng-teho ztratil své funkce a hodnosti a byl přeložen do Nankingu.
Život
Čang Jung pocházel z Pao-tingu v severočínské provincii Che-pej.[1] Byl jedním z eunuchů přidělených k Ču Chou-čaovi, mladému synovi císaře Chung-č’ a korunnímu princi. Roku 1505 Chung-č’ zemřel a Ču Chou-čao se stal císařem (znám je jménem své éry – Čeng-te). Na rozdíl od svého otce, Čeng-te před civilními úředníky dával přednost eunuchům s nimiž vyrůstal, zejména takzvaným „osmi tygrům“, mezi něž patřil i Čang Jung. Nejvýznamnějším z „tygrů“ byl Liou Ťin.
Čang Jung získal úřad ředitele palácových tesařských dílen a roku 1506 i velení nad Dělostřeleckým táborem (S’-wej jing) pekingské posádky.[1][pozn. 1]
V květnu 1510 v Šen-si povstal Ču Č’-fan, kníže z An-chua, který chtěl využít opozice proti Liou Ťinovým reformám. Vzpouru (povstání knížete z An-chua) během osmnácti dnů zlikvidovala místní vojska.[2] Čang Jung byl mezitím v čele třicetitisícové armády vyslán proti povstalcům[1] a císař do Šen-si poslal i tamních poměrů znalého úředníka Jang I-čchinga. Během společného uklidňování situace Jang I-čching přesvědčil Čang Junga, že je ve smrtelném nebezpečí, protože Liou Ťin připravuje další převrat.[2]
Po návratu do Pekingu byl Čang Jung oslavován jako národní hrdina, osobně uvítaný císařem v bráně Tung-an-men.[1] Spojil se s ostatními šesti „tygry“ a 13. září 1510 obvinili Liou Ťina z přípravy spiknutí proti císaři. Císař ve zradu Liou Ťina nechtěl věřit, ale nechal se přesvědčit. Následující den byl Liou Ťin přeložen do Nankingu a jeho majetek zkonfiskován; když císař uviděl zbraně a ohromné poklady, které Liou nahromadil, přikázal ho popravit.[3] Čang Jung byl zanedlouho obviněn z braní úplatků a zbaven všech hodností a titulů.[4]
Roku 1514, když se zhoršily vztahy s Mongoly na severní hranici, císař ho znovu povýšil: vrátil mu vedení nad palácovými tesařskými dílnami a jmenoval vrchním velitelem v Ta-tchungu a Süan-fu. Čang Jung úspěšně vytlačil Mongoly za hranice.[4]
Po smrti Čen-teho roku 1521 nový císař Ťia-ťing Čang Junga zbavil hodností a přeložil do Nankingu.[4]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Současně další z „osmi tygrů“ převzali velení nad zbývajícími ze Tří velkých táborů: Liou Ťin obdržel velení nad pěchotou v Táboře pěti armád (Wu-ťün jing) a Wej Pin velení nad jízdou v Táboru tří tisíc (San-čchien jing). Každý z těchto tří eunuchů-velitelů dostal ku pomoci sto eunuchů.[1]
Reference
- ↑ a b c d e TSAI, Shih-shan Henry. Eunuchs in the Ming Dynasty. New York: State University of New York Press, 1996. 290 s. (SUNY series in Chinese local studies). Dostupné online. ISBN 0791426874. S. 65. (anglicky) [Dále jen Tsai].
- ↑ a b GEISS, James. The Cheng-te reign, 1506-1521. In: TWITCHETT, Denis; FAIRBANK, John K. The Cambridge History of China: Volume 7, The Ming Dynasty, 1368-1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [Dále jen Geiss]. ISBN 0521243327. S. 403–439, na s. 410. (anglicky)
- ↑ Geiss, s. 411.
- ↑ a b c Tsai, s. 66.