Čao Meng-fu

Čao Meng-fu
Čao Meng-fu, portrétu
Jiná jménaC’-ang, Sung-süe tao-žen, Ou-po, Šuej-ťing-kung tao-žen
Narození1254
Chu-čou, Če-ťiang
Úmrtí1322 (ve věku 67–68 let)
Chu-čou, Če-ťiang
Zeměříše Sung, říše Jüan
Národnostchanská
RodičeČao Jü-jin
Manžel(ka)Kuan Tao-šeng
DětiČao Jung
Čao I
Příbuznídynastie Sung,
Čao Jung (syn)
Znám jakokaligraf, malíř, spisovatel, teoretik umění
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čao Meng-fu je čínské jméno, v němž Čao je příjmení a Meng-fu osobní jméno.

Čao Meng-fu (čínsky pchin-jinem Zhào Mèngfǔ, znaky zjednodušené 赵孟俯, tradiční 趙孟頫, 1254–1322), byl čínský umělec žijící v říši Jüan. Byl nejvýznačnějším myslitelem své doby, významný je jeho přínos v kaligrafii, malířství, literatuře i teorii umění.

Jména

Čao Meng-fu, anonymní kopie autoportrétu

Čao Meng-fu používal zdvořilostní jméno C’-ang (čínsky pchin-jinem Zǐáng, znaky 子昂) a pseudonymy Sung-süe tao-žen (čínsky pchin-jinem Sōngxuě dàorén, znaky 松雪道人, „Mistr od sosen a sněhu“), Ou-po (čínsky pchin-jinem Ōubō, znaky zjednodušené 鸥波, tradiční 鷗波) a Šuej-ťing-kung tao-žen (čínsky pchin-jinem Shuǐjīnggōng dàorén, znaky zjednodušené 水精宫道人, tradiční 水精宮道人, „Mistr křišťálového paláce“).

Život a dílo

Čao Meng-fu, Muž a kůň, 1296, Metropolitní muzeum umění, New York

Čao Meng-fu pocházel z Chu-čou (v jihočínské provincii Če-ťiang), narodil se roku 1254,[1] byl potomkem jedné z vedlejších větví dynastie Sung. V mládí se mu dostalo kvalitního vzdělání, studoval i na státní univerzitě,[1] procestoval Čínu a v kulturních centrech se seznámil s tvorbou umělců minulosti. Proslul jako znalec klasické literatury a literární kompozice. Jeho věhlas mu u vlády říše Jüan vynesl nabídku úředního místa v hlavním městě, Pekingu, které roku 1286[1] přijal.[2] Jüanská vláda mělo o jeho spolupráci zvláštní zájem, loajalita potomka sungského vládnoucího rodu totiž podpořila legitimitu její vlády nad Čínou.[3]

Čao Meng-fu, Ovce a koza, Freer Gallery of Art

Přízní chána Kublaje i následujících císařů zaujal vysoké posty na ministerstvu vojenství, v regionálních úřadech a později v akademii Chan-lin. Na ministerstvu vojenství se zasadil o reformu pošty, podporoval též snížení vysokých daní placených čínskými poddanými.[3] Spolupráci s mongolskou vládou kritizovali jeho současníci i pozdější vzdělanci; jeho kritici se kvůli spolupráci s Mongoly stavěli s despektem i k jeho dílu.[2] On naopak argumentoval, že v novém režimu má více svobody: zatímco pravidla sungské malířské akademie dvorské umělce omezovala, Mongolové je nechali tvořit volně.[3]

Byl největším myslitelem své doby a ústřední postavou jüanské literátské kultury, současníky srovnávanou s géniem Su Š’a.[4] Byl autorem konceptu „návratu ke stylům mistrů minulosti“ (fu-ku), který si získal mnoho následovníků a hluboce oblivnil čínskou literátskou kulturu v následujících staletích. Psal také o teorii umění, slavná je jeho báseň na malbě skalky s bambusem:[2]

„Kameny jsou jako „letící bílá“, stromy jako pečetní písmo,
pro malbu bambusu je potřeba zvládnout „osm tahů znaku jung (永)“.
Kdo všechny tyto tahy umí, ví, že kaligrafie a malba mají společné kořeny.[2][5]		“

V níž formuloval svůj názor na blízkost malířství a kaligrafie. Jako všestranný malíř se věnoval všem žánrům, jak tušové malbě zaměřené na „vystižení duchovní podstaty“, tak archaizujícím zelenomodrým krajinám. V žánru květin a ptáků jsou známé jeho skalky s bambusem, tvořil i figurální malby,[2] velké místo v jeho dílu zaujímají obrazy koní (ve stylu tchangského Chan Kana).[1]

Čao Meng-fu, Dvě borovice a rovina v dáli, cca 1310, Metropolitní muzeum umění, New York

I kaligrafii se věnoval v celé její šíři. Jeho malé vzorové písmo je i v 21. století používáno jako jeden z nejčastějších fontů. Obdivováno je i jeho kurzivní písmo, které mělo řadu následovníků; on sám si za vzor vzal zprvu jihosungského císaře Kao-cunga, ale poté, co se mu dostala do rukou kopie Předmluvy ke sbírce básní složených u pavilonu orchidejí ťinského kaligrafa Wang Si-č’a, změnil svou kurzivu podle něho. Oživil archaické styly čínského písma, které dostal do povědomí vzdělanců jako použitelné: psal v malé a velké pečeti i úřednickém písmu. V pečetním písmu přitom více než na chanské autory navazoval na tchangské a sungské kaligrafy.[2]

Zemřel roku 1322.[1] Měl řadu žáků a následovníků, jeho vliv trval po staletí.[2]

Umělcem byl i jeho syn Čao Jung, malíř koní, a manželka Kuan Tao-šeng, kaligrafka a malířka významná malbou bambusu.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Encyclopædia Britannica. Zhao Mengfu [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2014-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f g h ZÁDRAPA, Lukáš; PEJČOCHOVÁ, Michaela. Čínské písmo. Praha: Academia, 2009. 298 s. (Orient; sv. 5). ISBN 978-80-200-1755-0. S. 232–233. 
  3. ↑ a b c ROSSABI, Morris. The reign of Khubilai khan. In: FRANKE, Herbert; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 6: Alien regimes and border states, 907-1368. Cambridge: Cambridge University Press, 1994. ISBN 0521243319, ISBN 9780521243315. S. 414–489, na s. 469. (anglicky)
  4. ↑ MOTE, Frederick W. Imperial China 900-1800. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 2003. 1136 s. Dostupné online. ISBN 0-674-01212-7. S. 512–513. (anglicky) 
  5. ↑ WANG, Yao-ťing. Čínské malířství. 1. vyd. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2008. 207 s. ISBN 978-80-242-2239-4. S. 78. 

Literatura

  • MCCAUSLAND, Shane. Zhao Mengfu: Calligraphy and Painting for Khubilai's China. Hong Kong: Hong Kong University Press, 2011. 431 s. ISBN 988802857X, ISBN 9789888028573. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Čao Meng-fu na Wikimedia Commons
  • China Online Museum. Zhao Mengfu – Yuan dynasty [online]. China Online Museum [cit. 2014-12-09]. Čao Meng-fuův životopis a galerie kaligrafií i obrazů. Dostupné online. (anglicky) 
  • National Palace Museum. Autumn Colors on the Ch'iao and Hua Mountains [online]. Taipei: National Palace Museum [cit. 2014-12-09]. O Čao Meng-fuově obrazu Podzimní barvy na horách Čchiao a Chua. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. (anglicky) 
  • The Metropolitan Museum of Art. The Yuan Revolution: Art and Dynastic Change : Zhao Mengfu: "Calligraphy and Painting are Basically the Same" [online]. New York: The Metropolitan Museum of Art, 2000–2014 [cit. 2014-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Zhao Mengfu, Sheep and Goat.jpg
A Sheep and Goat, by Chinese painter Zhao Mengfu. Handscroll, ink on paper, 25.2 x 48.4 cm.
趙孟頫.jpg
Zhao Meng Fu, house of Zhao, bureaucrat of the Yuan Dynasty.
3 Zhao Mengfu Twin Pines, Level Distance, ca. 1310 (26.8 x 107.5 cm);The Metropolitan Museum of Art, New York.jpg
Zhao Mengfu Twin Pines, Level Distance, ca. 1310 (26.8 x 107.5 cm);The Metropolitan Museum of Art, New York
7 Zhao Mengfu Man and Horse, dated 1296 (30.2 x 178.1 cm); Metropolitan Mus. N-Y.jpg
Zhao Mengfu Man and Horse, dated 1296 (30.2 x 178.1 cm); Metropolitan Mus. N-Y