Čas, který zbývá
Čas, který zbývá | |
---|---|
Původní název | Le Temps qui reste |
Země původu | Francie |
Jazyk | francouzština |
Délka | 81 min |
Žánry | filmové drama LGBT film |
Scénář | François Ozon |
Režie | François Ozon |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Melvil Poupaud Jeanne Moreau Valeria Bruni Tedeschiová Daniel Duval Marie Rivière … více na Wikidatech |
Hudba | Valentyn Sylvestrov Arvo Pärt |
Kamera | Jeanne Lapoirie |
Střih | Monica Coleman |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 16. května 2005 27. dubna 2006 |
Produkční společnost | Fidélité Productions |
Distribuce | Teodora Film Netflix |
Čas, který zbývá na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čas, který zbývá (Le Temps qui reste) je francouzský hraný film z roku 2005, který režíroval François Ozon podle vlastního scénáře. Film popisuje osudy mladého muže, který se vyrovnává se zjištěním, že má rakovinu. Snímek měl světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 16. května 2005, v ČR vyšel na DVD v roce 2008.
Děj
Romain je jednatřicetiletý módní fotograf, který jednoho dne upadne do bezvědomí. V nemocnici mu sdělí, že má zhoubný rakovinový nádor. Protože odmítá chemoterapii, zbývá mu jen několik málo měsíců života. Rozhodne se o své nemoci povědět pouze své babičce a utajit ji před svým přítelem Sachou, svými rodiči a svou sestrou Sophií. Se svým přítelem se rozejde a odjede za svou babičkou. Cestou se na dálničním motorestu seznámí se servírku Jany, která ho požádá, jestli by nemohl být náhradním otcem jejího dítěte, protože manžel je neplodný. Romain to odmítne. Po návratu do Paříže rekapituluje svůj život. Usmíří se se sestrou i se Sachou a posléze vyhledá manžele, aby se stal otcem jejich dítěte. Po dvou měsících ustanoví nenarozené dítě svým univerzálním dědicem a odjede zemřít k moři.
Obsazení
Melvil Poupaud | Romain |
Jeanne Moreau | jeho babička Laura |
Valeria Bruni Tedeschiová | Jany |
Daniel Duval | Romainův otec |
Marie Rivière | Romainova matka |
Christian Sengewald | Sacha |
Louise-Anne Hippeau | Romainova sestra Sophie |
Henri de Lorme | lékař |
Walter Pagano | Bruno |
Victor Poulouin | Laurent |
Laurence Ragon | notářka |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“