Časová měna

Časová měna je jedna z doplňkových měn k celostátní (národní) měně, která:

• má menší a omezenější (co do území, sféry vlivu, …) platnost a působnost než národní měna – může být definována jen na určitém území nebo v rámci jedné společnosti
• je navržena pro řešení konkrétního úkolu (ne tak univerzálního jako národní měna)
• spojuje nabídku s poptávkou tehdy, tam a tak, jak to národní měna často není schopna dokázat

• Bali – o této zemi lze říct, že má tradičně duální měnový systém, tj. existují vedle sebe peníze nuceného oběhu i časová měna. Mají rovnocenné postavení. Zdroj: B. Lietaer, Budoucnost peněz
• Dominikánská republika
• Chile
• Itálie
• Izrael
• Japonsko – časová měna se ukázala jako určité řešení patové situace, kdy důchodců na jedné straně přibývá, stát je zadlužený a na druhé straně mnozí lidé nebyli svými nedůslednými zaměstnavateli papírově zavedeni do „důchodového systému“ a nebylo možné dohledat jejich záznamy.
• Jižní Korea
• Kanada ^[1]
• Nový Zéland^[2]
• Portugalsko
• Spojené státy americké – portál Timebanks.org shromažďuje informace o desítkách existujících sítí, komunit využívajících časovou měnu
• Španělsko^[3]
• Taiwan
• Velká Británie – v roce 2005 zde vznikl Institut pro výzkum časové měny.^[4]

• 65hours Platforma pro využití systému časové měny kdekoli