Časová osa výzkumu tyranosauroidů

Nadčeleď Tyrannosauroidea zahrnuje skupinu vývojově vyspělých teropodních dinosaurů, z nichž posledním, největším a nejznámějším zástupcem je severoamerický druh Tyrannosaurus rex. Následující přehled zahrnuje podstatné události v dějinách paleontologického výzkumu této skupiny vyhynulých druhohorních dravců.

Předvědecká éra

  • Severoameričtí Indiáni objevovali po staletí fosilie druhohorních obratlovců, přičemž některé snad mohly patřit i tyranosauridům.[1] Podobné případy se mohly stávat často a zavdat podnět ke vzniku legend o různých mytických tvorech. Zkameněliny tyranosauridů mohli objevovat původní obyvatelé Severní Ameriky dlouho před příchodem Evropanů.[2]

19. století

Fosilie dryptosaura.
  • Joseph Burr Tyrrell objevuje roku 1884 první fosilie albertosaura v kanadské Albertě (kat. ozn. CMN 5600).
  • Roku 1892 popisuje E. D. Cope na základě dvou erodovaných krčních obratlů druh Manospondylus gigas. Ve skutečnosti se ale jedná o budoucí druh Tyrannosaurus rex.[4]

20. století

  • V roce 1905 je H. F. Osbornem vědecky popsán druh Tyrannosaurus rex (objevený již roku 1902 Barnumem Brownem ve východní Montaně) a zároveň jeho menší a geologicky starší příbuzný Albertosaurus sarcophagus z kanadské provincie Alberty.[5]
  • Roku 1908 objevil Barnum Brown ve východní Montaně druhou kostru druhu T. rex, označenou později jako AMNH 5027.[6]
  • V roce 1914 byl zveřejněn vědecký popis druhu Gorgosaurus libratus paleontologem Lawrencem Lambem.[7]
  • V roce 1915 je publikována práce americkým paleontologem Williamem Dillerem Matthewsem, ve které se udává geologické stáří druhu T. rex ještě na "pouhé" 3 miliony let (ve skutečnosti, jak víme díky modernímu radiometrickému datování, jedná se o stáří přes 66 milionů let).[8]
  • V roce 1955 je vědecky popsán asijský druh Tarbosaurus bataar sovětským paleontologem Jevgenijem Malejevem.[9]
Rekonstrukce rodu Tarbosaurus
  • Dale Russell popisuje v roce 1970 z Kanady druh Daspletosaurus torosus.[10]
  • V roce 1976 je sovětským paleontologem Sergejem Kurzanovem popsán mongolský druh Alioramus remotus.[11]
  • V roce 1987 je v Jižní Dakotě objeven slavný exemplář druhu T. rex přezdívaný "Stan". Jeho fosilie jsou vykopány o pět let později a repliky jeho fosilní kostry jsou později umístěny v desítkách světových muzeí.[12]
  • Kontroverzní druh Nanotyrannus lancensis (zřejmě jen mládě druhu T. rex) je popsán R. T. Bakkerem v roce 1988.[13] Ve stejném roce je ve východní Montaně objeven exemplář Wankel-rex, poskytující jako jeden z prvních jedinců druhu T. rex pohled na kostru předních končetin tohoto druhu.
  • V roce 1990 je v Jižní Dakotě objeven dosud největší (nebo druhý největší) a nejkompletnější exemplář tyranosaura, později známý jako "Sue".[14]
  • Roku 1991 je v sedimentech souvrství Frenchman na území kanadského Saskatchewanu objeven jedinec "Scotty", který je podle odhadu z roku 2019 největším známým exemplářem tyranosaura vůbec, a to s délkou 13 metrů a hmotností kolem 8870 kg.[15]
  • Roku 1999 se ve dvou publikacích objevila zpráva o možném objevu jakéhosi hrdelního vaku u mongolského exempláře tarbosaura.[16]

21. století

  • Stephen Hutt a jeho tým popisuje roku 2001 z Anglie raně křídový druh Eotyrannus lengi.[17] Ve stejném roce byl ve východní Montaně objeven nejlépe zachovaný exemplář mláděte druhu T. rex, který dostal přezdívku "Jane".[18]
  • V roce 2003 popisuje nový portugalský druh Aviatyrannis jurassica německý paleontolog Oliver Rauhut.[19]
  • 2004: objev "opeřeného" druhu Dilong paradoxus z Číny.[20][21]
  • 2005: Mary Higby Schweitzerová poprvé publikuje svá zjištění, že ve fosilních kostech tyranosaura MOR 1125 ("B-rex") jsou stále přítomny původní organické molekuly a "měkké tkáně".[22]
Digitální rekonstrukce lebky rodu Lythronax.
  • V roce 2014 byly popsány nové druhy Nanuqsaurus hoglundi z Aljašky[27] a Qianzhousaurus sinensis z Číny[28].
  • Roku 2016 byl popsán nový druh tyranosauroida Timurlengia euotica z Uzbekistánu.[29]
  • V roce 2018 je formálně popsán nový druh tyranosaurinního tyranosaurida Dynamoterror dynastes z Nového Mexika.[30]
  • V roce 2019 byl z Utahu popsán nový druh tyranosauroida Moros intrepidus, žijící v době před 96 miliony let. Jeho fosilie byly objeveny v sedimentech souvrství Cedar Mountain.[31] Popsán je také jiný malý tyranosauroid Suskityrannus hazelae z Nového Mexika.[32]
  • Na konci roku 2019 byl oznámen objev nového čínského tyranosauroida, konkrétně druhu Jinbeisaurus wangi.[33]
  • Vědecká studie z ledna roku 2020 potvrzuje, že Nanotyrannus lancensis je ve skutečnosti pravděpodobně jen juvenilním exemplářem druhu T. rex.[34] Z kanadské Alberty je popsán nový rod a druh Thanatotheristes degrootorum.[35]
  • Podle mírně kontroverzní studie, publikované předběžně v březnu roku 2022, neexistoval pouze druh T. rex, ale také dva další samostatné druhy rodu Tyrannosaurus, a to druhy, T. imperator (např. exemplář "Sue") a T. regina (např. exemplář "Wankel Rex").[36]
  • U tyranosauřího jedince "Sue" byly objeveny kruhové otvory na dolních čelistech, které byly podle některých paleontologů způsobeny infekcí parazitickým prvokem. Podle výzkumu z roku 2022 se ale nejednalo o následek infekce, nýbrž o mechanická poranění, způsobená zuby jiného tyranosaura při vnitrodruhových soubojích.[37]
  • V lednu roku 2024 byl formálně stanoven nový druh rodu Tyrannosaurus, a to T. mcraeensis. Fosilie tohoto tyranosaurida byly objeveny v 80. letech 20. století v sedimentech souvrství Hall Lake na území Nového Mexika (Sierra County). Tento teropod o rozměrech největších známých exemplářů druhu T. rex žil o zhruba 6 až 7 milionů let dříve, což poskytuje velmi zajímavé implikace pro lepší pochopení evoluce tyranosauridů.[38]

Odkazy

Související články

Reference

  1. ↑ Mayor, Adrienne. Fossil Legends of the First Americans. Princeton University Press. 2005. ISBN 0-691-11345-9.
  2. ↑ SOCHA, Vladimír. Tyranosaurus nebo hromový pták. OSEL.cz [online]. 12. listopadu 2020. Dostupné online.  (česky)
  3. ↑ Socha, V. (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, ISBN 978-80-7465-369-8. (str. 299)
  4. ↑ http://www.osel.cz/10838-manospondylus-gigas.html
  5. ↑ SOCHA, Vladimír. Jak byl objeven Tyrannosaurus rex. OSEL.cz [online]. 21. dubna 2015. Dostupné online.  (česky)
  6. ↑ http://www.osel.cz/10505-amnh-5027.html
  7. ↑ https://dinosaurusblog.com/2017/02/24/tajemstvi-gorgonskeho-jestera/
  8. ↑ http://www.osel.cz/10904-potkal-se-t-rex-s-australopiteky.html
  9. ↑ http://www.osel.cz/9889-jak-velky-byl-tarbosaurus.html
  10. ↑ https://dinosaurusblog.com/2017/03/09/predstavuje-se-daspletosaurus/
  11. ↑ http://www.osel.cz/9275-alioramus-remotus.html
  12. ↑ http://www.pravek.info/zajimavosti/tyranosauri-celebrita-jmenem-stan/
  13. ↑ http://www.osel.cz/9096-je-nanotyrannus-platnym-rodem.html
  14. ↑ https://www.idnes.cz/technet/veda/nejznamejsi-nejlepe-zachovaly-tyranosaurus-rex.A160318_112216_veda_mla
  15. ↑ http://www.osel.cz/10883-scotty-ten-nejvetsi-tyranosaurus-ze-vsech.html
  16. ↑ http://www.pravek.info/zajimavosti/mel-tarbosaurus-hrdelni-vak/
  17. ↑ https://dinosaurusblog.com/2018/08/27/jitrni-tyran/
  18. ↑ https://www.idnes.cz/technet/veda/tyranosaurus-bmrp-2002-4-1.A171110_135243_veda_vse
  19. ↑ http://www.osel.cz/9945-zahadna-tyranosauri-babicka.html
  20. ↑ https://www.amnh.org/research/science-news/2004/newly-discovered-primitive-tyrannosaur-found-to-be-feathered
  21. ↑ https://dinosaurusblog.com/2017/12/14/pernaty-hav-cisarskeho-draka/
  22. ↑ SOCHA, Vladimír. Příběh gravidní tyranosauřice pokračuje. OSEL.cz [online]. 23. prosince 2021. Dostupné online.  (česky)
  23. ↑ http://www.pravek.info/fosilni-zivocichove/kileskus-aristotocus-rusky-prastrycek-tyranosaura/
  24. ↑ https://dinosaurusblog.com/2017/02/13/kral-tyranu-z-ciny/
  25. ↑ http://www.osel.cz/10087-opereny-tyran-z-mrazive-ciny.html
  26. ↑ http://www.osel.cz/7261-dalsi-tyranosauruv-strycek.html
  27. ↑ http://www.sci-news.com/paleontology/science-nanuqsaurus-hoglundi-tyrannosaur-alaska-01803.html
  28. ↑ http://www.sci-news.com/paleontology/science-qianzhousaurus-sinensis-pinocchio-rex-china-01907.html
  29. ↑ http://www.pravek.info/fosilni-zivocichove/dinosaurus-timurlengia-euotica/
  30. ↑ http://www.pravek.info/novinky/dynamoterror-dynastes-novy-americky-tyranosaurid/
  31. ↑ https://dinosaurusblog.com/2019/02/25/moros-intrepidus/
  32. ↑ http://www.osel.cz/10536-tyransky-kojot.html
  33. ↑ https://dinosaurusblog.com/2020/01/13/jinbeisaurus-dalsi-cinsky-tyran/
  34. ↑ http://www.pravek.info/novinky/definitivni-pohreb-nanotyrana/
  35. ↑ Voris, Jared T.; Therrien, Francois; Zelenitzky, Darla K.; Brown, Caleb M. (2020). A new tyrannosaurine (Theropoda:Tyrannosauridae) from the Campanian Foremost Formation of Alberta, Canada, provides insight into the evolution and biogeography of tyrannosaurids. Cretaceous Research. 110: 104388. doi: 10.1016/j.cretres.2020.104388
  36. ↑ Gregory S. Paul, W. Scott Persons IV & Jay Van Raalte (2022). The Tyrant Lizard King, Queen and Emperor: Multiple Lines of Morphological and Stratigraphic Evidence Support Subtle Evolution and Probable Speciation Within the North American Genus Tyrannosaurus. Evolutionary Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1007/s11692-022-09561-5
  37. ↑ Bruce Rothschild, Jingmai O’Connor & María Cecilia Lozado (2022). Closer examination does not support infection as cause for enigmatic Tyrannosaurus rex mandibular pathologies. Cretaceous Research. 105353. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2022.105353
  38. ↑ Dalman, S. G.; et al. (2024). A giant tyrannosaur from the Campanian–Maastrichtian of southern North America and the evolution of tyrannosaurid gigantism. Scientific Reports. 13: 22124. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-023-47011-0

Literatura

  • Holtz, T. R., Jr. (2001). The phylogeny and taxonomy of the Tyrannosauridae in K. Carpenter & D. Tanke [eds.], Mesozoic Vertebrate Life. Indiana Univ. Press, pp. 64–83.
  • Mayor, Adrienne. Fossil Legends of the First Americans. Princeton University Press. 2005. ISBN 0-691-11345-9.
  • Moore, Randy (2014). Dinosaurs by the Decades: A Chronology of the Dinosaur in Science and Popular Culture. Greenwood. p. 473. ISBN 978-0313393648.
  • SOCHA, Vladimír (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, Červený Kostelec.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

DryptosaurusLaelaps.jpg
Fossil remains of Dryptosaurus/Laelaps.
TarbosaurusDB.jpg
(c) DiBgd, CC BY-SA 3.0
Tarbosaurus, autor - Bogdanov, 2006
Lythronax 3D reconstruction.tiff
Autor: Mark A. Loewen, Randall B. Irmis, Joseph J. W. Sertich, Philip J. Currie, Scott D. Sampson, Licence: CC BY 2.5

Reconstruction of the skull of Lythranax (UMNH VP 20200).

Elements were surface scanned and then digitally mirrored and expressed as a 3-D surface scan in lateral (A), rostral (B), dorsal (C) and ventral (D) views. The quadratojugal, shaded gray, is that of Teratophoneus scaled to fit the larger skull of Lythronax. The quadratojugal is conservative across Tyrannosauridae and was used to place the quadrate.