Časová souslednost
Časová souslednost (lat. consecutio temporum) je mluvnické pravidlo v některých jazycích, kde volba času v určitých typech vedlejších vět závisí na čase ve větě hlavní. Uplatňuje se např. v latině, románských a germánských jazycích, nikoliv však v češtině a dalších slovanských jazycích.
Časová souslednost v anglickém jazyce
V případě souvětí, kde hlavní věta a její významové sloveso je v minulém tvaru, ostatní vedlejší věty se řídí pravidly o souslednosti časů. Z hlediska gramatického lze vysledovat celkem 4 typy souslednosti:
- Současný děj
- Budoucí děj
- Následný děj s výsledným vztahem
- Minulý děj
Slovesné časy ve vedlejších větách v češtině nevyjadřují minulost, přítomnost a budoucnost, ale předčasnost, současnost a následnost. Vztahují se k okamžiku promluvy. V angličtině ve větách typu nepřímé řeči musí být čas ve vedlejší větě v souladu s časem věty hlavní. Pokud hlavní věta obsahuje minulý čas, musí se čas věty vedlejší posunout do minulosti.
Současný děj
V současném ději dochází k posunu slovesného času ve vedlejších větách z přítomného času na minulý. Aby mohlo být toto pravidlo aplikováno, musí významové sloveso hlavní věty být v minulém tvaru!
| Přítomný čas | Souslednost časů - současný děj |
|---|---|
| I think she works in a bank. | I thought she worked in a bank |
| Myslím, že pracuje v bance | Myslel jsem, že pracuje v bance |
| Hlavní věta | Vedlejší věta | Český překlad |
|---|---|---|
| I didn´t notice | she was crossing the street. | Nevšiml jsem si, že přechází ulici. |
| She said | her classmates were nice to her. | Řekla, že její spolužáci jsou k ní milí. |
| I realized | the text was not difficult to understand. | Zjistil jsem, že ten text není složitý na pochopení. |
| They thought | they could jump over the fence. | Mysleli si, že mohou přeskočit ten plot. |
| I wondered | why it started to snow in June. | Divil jsem se, proč začalo v červnu sněžit. |
Při změně nebo přechodu z přítomného času na minulý je také potřeba počítat se změnou příslovce podle skutečného místního nebo časového určení.
| NOW | then, at that moment |
| HERE | there |
| YESTERDAY / LAST YEAR | the day before / the previous year |
| TODAY / THIS MONTH / THIS YEAR | that day / that month / that year |
| AGO | before |
| TOMORROW / NEXT MONTH / NEXT YEAR | the following day / the following month / the following year |
| SINCE | from |
U modálních sloves could / would / might / should nedochází k posunu do minulého tvaru. (She should study properly = The teacher said she should study properly / It would be so nice of her if she could help us. = He thought it would be so nice of her if she could help us.)
Budoucí děj
| Budoucí čas | Souslednost časů - budoucí děj |
|---|---|
| I think he will buy it. | I thought he would buy it. |
| Myslím, že to koupí. | Myslel jsem, že to koupí. |
| Hlavní věta | Vedlejší věta | Český překlad |
|---|---|---|
| I was sure | you would need it. | Byl jsem si jistý, že to budeš potřebovat. |
| She promised | she would never give her secret away. | Slíbila, že její tajemství nikdy neprozradí. |
| It seemed | it would be raining shortly. | Zdálo se, že bude brzy pršet. |
Následný děj s výsledným vztahem
| Předpřítomný čas | Souslednost časů - následný děj s výsledným vztahem |
|---|---|
| I think he has lost his keys. | I thought he had lost his keys. |
| Myslím, že ztratil své klíče. | Myslel jsem, že ztratil své klíče. |
| Hlavní věta | Vedlejší věta | Český překlad |
|---|---|---|
| I found | I had lost my way home. | zjistil jsem, že jsem se ztratil. |
| The policeman reminded me | I had forgotten to lock the car. | Policista mi připomněl, že jsem zapomněl zamknout auto. |
| He believed | he had passed the exam with flying colors. | Věřil, že úspěšně zvládl zkoušku. |
Minulý vztah
| Minulý čas | Souslednost časů - minulý vztah |
|---|---|
| I think he sold the house many years ago. | I thought he had sold the house many years ago. |
| Myslím, že prodal ten dům před mnoha lety. | Myslel jsem, že prodal ten dům před mnoha lety. |
| Hlavní věta | Vedlejší věta | Český překlad |
|---|---|---|
| I replied | she had gone to Paris. | Odepsal jsem, že odjela do Paříže. |
| The parents felt | their children had not enjoyed the game. | Rodiče cítili, že ta hra jejich děti nebavila. |
| I finally admitted | I had not told the truth. | Nakonec jsem připustil, že jsem nemluvil pravdu. |
V hovorové angličtině však velmi často nedochází k posunu, zejména v případech, kdy významově nedochází ke změně: ( Peter said he woke up (had woken up) with a splitting headache and so he decided (had decided) to take a painkiller.) K posunu (do předminulého času) také nedochází v případě časových souvětí: ( They said that when they were traveling to Germany they could not exceed the speed limit with their car.)
V jakých případech se souslednost neaplikuje
- jde-li o minulost blíže určenou datem
She told me that she was born in 1956. I knew that this statue was erected in 1789.
- jde-li o obecně platné tvrzení
Children did not know that the Sun is in the Solar System. She had no idea that New York is a city in the USA.
- jde-li o děj, který v přítomnosti stále platí
She knew that the English king is Charles III. They found that this way is much shorter.
