Častá

Častá
vlajka
Poloha
Souřadnice	48°23′56″ s. š., 17°21′33″ v. d.
Nadmořská výška	292 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Bratislavský
Okres	Pezinok
Častá
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	35,2 km²
Počet obyvatel	2 363 (2021)[1]
Hustota zalidnění	67,1 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Robert Lederleitner
Vznik	1240 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.casta.sk
Adresa obecního úřadu	Ocú Častá Hlavná 168 90089 Častá
Telefonní předvolba	033
PSČ	900 89
Označení vozidel (do r. 2022)	PK
NUTS	507857
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Častá (maďarsky Cseszte)^[2] je obec na Slovensku v okrese Pezinok. Nachází se na východním úpatí a rozhraní Malých Karpat a Trnavské pahorkatiny, asi 7 km severovýchodně od Modry. Na severu a severovýchodě hraničí s obcí Doľany, na severu a severozápadě se Sološnicí, na východě leží Štefanová, na jihovýchodě Budmerice a na jihu Píla a Dubová. Přímo nad Častou se ve výši 339 m n. m. tyčí hrad Červený Kameň.^[3]

Střed obce, jež vznikla jako podhradí Červeného Kamene, leží ve výšce 245 m n. m., její katastr se pohybuje v rozmezí 219 do 694 m n. m. Žije zde přibližně 2 400^[1] obyvatel.

Historie

Údaje o první písemné zmínce o obci se liší. Na jejích oficiálních stránkách najdeme údaj 1296, zatímco na stránce E-obce.sk je uveden rok 1240.^[4] Stránky Slovakia Guide však přicházejí s rokem 1291.
Od 13. století do konce feudálního období byla Častá poddanskou vsí, jež patřila k panství Červený Kameň.
V roce 1560 byla povýšena na městečko a získala právo pořádat týdenní trhy a do roku 1578 též tři jarmarky ročně.
V polovině 16. století se v Časté usadili kolonisté z Chorvatska. Zdejší obyvatelé se věnovali zemědělství, vinařství a řemeslné výrobě. V témž století zde nechali tehdejší majitelé Červeného Kamene Fuggerové vybudovat pivovar. Od konce 17. století zde začala fungovat i papírna.
V letech 1794–1802 zde fungovala i manufaktura na výrobu sukna, kterou založil hrabě Rudolf Pálffy. V dokladech ze 17. století existují též zmínky o dolech na zlato a stříbro. V roce 1644 vypukl v obci požár, který zničil celou vesnici až na šest domů.
Roku 1738 zachvátila Častou morová epidemie, při níž zemřelo velké množství obyvatel. Na zalidnění byli pozváni němečtí kolonisté.

V letech 1944–1953 byla k obci jako její místní část přičleněna vesnice Píla.

Památky

• Hrad Červený Kameň je národní kulturní památka Slovenské republiky a patří k nejnavštěvovanějším hradům SR. Jeho součástí je muzeum s unikátními sbírkami, jež dokumentují vývoj bytové kultury šlechty a měšťanstva na Slovensku.^[5]
• Římskokatolický kostel sv. Imricha. Původně byl postaven v gotickém slohu zřejmě ve 14. století.^[6]

Jednalo se o jednolodní stavbu, která byla v letech 1936–1937 přestavěna na trojlodní kostel. Z původní gotické stavby se dochovalo jen kněžiště a část věže, která byla do dnešní podoby přestavěna v letech 1774–1775.

• Socha sv. Jana Nepomuckého u železné zahrádky, jež odděluje prostor kostela od chodníku, s letopočtem 1893.
• Socha sv. Floriána z roku 1776 postavená na památku požáru roce 1644.
• Pomník vojákům padlým v 1. světové válce z roku 1928 na prostranství před kostelem.
• Židovský hřbitov v lese u Červeného Kamene ze 17. a počátku 18. století s barokními náhrobními kameny a další židovský hřbitov z 18. století v obci.^[7]

Osobnosti

• Juraj Fándly, významný slovenský osvícenský spisovatel a národní buditel, se narodil v Časté v roce 1750.
• Alexander Rudnay, slovenský katolický kněz, biskup a kardinál, působil v Časté jako kaplan.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Častá na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Častá na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky