Častohostice

Častohostice
Střed obce s parčíkem
Střed obce s parčíkem
Znak obce ČastohosticeVlajka obce Častohostice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMoravské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°0′52″ s. š., 15°49′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel186 (2023)[1]
Rozloha3,50 km²[2]
Katastrální územíČastohostice
Nadmořská výška415 m n. m.
PSČ676 02
Počet domů79 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduČastohostice 3
676 02 Moravské Budějovice
castohostice@volny.cz
StarostkaBc. Marie Vláčilová
Oficiální web: www.castohostice.cz
Častohostice
Další údaje
Kód obce553964
Kód části obce180441
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Častohostice jsou obcí v okrese Třebíč v kraji Vysočina, ležící jižně od města Třebíče. Žije zde 186[1] obyvatel.

Od 1. ledna 1994 jsou Častohostice samostatnou obcí, předtím byly částí města Moravské Budějovice.[4]

Sousedními obcemi sídla jsou Blížkovice, Moravské Budějovice, Nové Syrovice a Láz.

Geografie

Častohosticemi ze severu k jihu prochází silnice z Vesců k silnici, která spojuje Blížkovice a Láz, to je také silnice, která vede přes území obce ze západu na východ a vede po ní cyklostezka Krumlovsko-Jevišovsko. Z Častohostic směrem na západ vede užitková silnice na kopec Stráž. Po severní hranici území obce vede železniční trať Znojmo–Okříšky, kousek od hranic území obce se nachází železniční zastávka Vesce.

Území obce je téměř celé využíváno zemědělsky, mírně zalesněné je jen nehluboké údolí Jevišovky.

Ze západu na východ přes území obce a protéká řeka Jevišovka, na západním okraji území obce protéká přes rybník Stříbrňák a pak v zastavěném území obce protéká přes rybník Častohostice, dále pak teče dál na východ. Část jižní hranice území obce tvoří Syrovický potok.

Častohostice jsou vcelku rovinaté, západně od zastavěného území obce se však nachází nevýrazný vrchol Stráž (442 m), zbytek území se pohybuje ve výškách cca 420 metrů nad mořem.

Častohostice se nachází téměř uprostřed území obce, těsně za západní hranicí území obce se v údolí Jevišovky nachází Krnčický mlýn.[5]

Historie

Okolí obce bylo osídleno v době kamenné, v katastru obce byly nalezeny kamenné nástroje. První písemný záznam o obci pochází z roku 1459, ale obec byla více zmíněna až v roce 1498, kdy již v obci existovala farnost. Obec patřila Lichtenburkům a spadala pod Bítovské panství. Od roku 1575 byla obec rozdělena na dvě části, kdy první část spadala pod Syrovské panství a druhá část byla předána městu Znojmu.[6] Roku 1579 patřily Častohostice Bohunce Bítovské z Lichtenburka a Markvartovi Rájeckému z Mírova, ti je prodali spolu s Ctidružicemi a Blížkovicemi měšťanům ze Znojma. Jindřich z Lichtenburka si však část vesnice ponechal a tu pak roku 1607 prodal Janu Čejkovi z Olbramovic. Jemu pak byly majetky zkonfiskovány a získal je pak Adam Gabelhouer a v roce 1636 pak Častohostice a další okolní vesnice zakoupil Jan Reinhart ze Schaumburku a staly se tak součástí novosyrovického panství.[7]

Posléze vesnice získal Jan Baptista z Ostašova, pánové z Ostašova panství vlastnili až do roku 1786, kdy byly prodány Janovi Jindřichovi Nimptschovi, Nimptschům patřila vesnice až do roku 1916. V roce 1837 bylo novosyrovické panství rozšířeno o Dědice, Hornice a Kojatice, které prodal Nimptschům August Segur.[8]

Po roce 1674 po třicetileté válce obec byla téměř zničena, ale nakonec byla obnovena. Roku 1779 byl zrušen panský dvůr, ale již roku 1784 v obci vznikl úřad rychtáře. Po správních reformách v obci vznikl obecní úřad.[6]

V roce 1892 byla ve vsi postavena jednotřídní školní budova. Roku 1930 do vesnice byla přivedena elektřina. Po skončení druhé světové války bylo v Častohosticích založeno JZD, následně pak bylo JZD spojeno do JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích.[7]

Do roku 1849 patřily Častohostice do ctidružického a novosyrovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Častohostice pod Nové Syrovice, mezi lety 1960 a 1980 byla obec začleněna pod Vesce a od roku 1980 do 1994 byla obec začleněna pod Moravské Budějovice, následně se obec osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel307336311307301310335274311263220200179179171
Počet domů585959616059667168676373737479

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Častohostice
2006[12]2010[13]2013[14]2017[15]2021[16]
1.KSČM (35.45 %)ČSSD (30.3 %)KSČM (27.05 %)ANO (27.27 %)ANO (23.0 %)
2.ČSSD (32.72 %)KSČM (24.24 %)ČSSD (24.7 %)KSČM (24.24 %)SPOLU (21.0 %)
3.ODS (13.63 %)VV (11.11 %)ANO 2011 (20.0 %)Piráti (16.16 %)Piráti+STAN (16.0 %)
účast67.07 % (110 z 164)58.93 % (99 z 168)53.13 % (85 z 160)62.26 % (99 z 159)65.79 % (100 z 152)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Častohostice
2008[17]2012[18]2016[19]2020[20]
1.ČSSD (42.02 %)KSČM (28.57 %)STO (52.17 %)Piráti (29.62 %)
2.KSČM (26.08 %)ČSSD (25.0 %)ANO 2011 (17.39 %)ČSSD (18.51 %)
3.ODS (13.04 %)STO (17.85 %)KSČM (10.14 %)KSČM (16.66 %)
účast42.17 % (70 z 166)34.57 % (56 z 162)45.57 % (72 z 158)36.67 % (55 z 150)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (20 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (13 hlasů). Volební účast byla 61.59 %, tj. 100 ze 164 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (81 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (19 hlasů). Volební účast byla 61.96 %, tj. 100 ze 163 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (33 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (10 hlasů). Volební účast byla 70.13 %, tj. 108 ze 154 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (57 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (43 hlasů). Volební účast byla 65.36 %, tj. 100 ze 153 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (37 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (32 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (12 hlasů). Volební účast byla 64.52 %, tj. 100 ze 155 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (53 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (52 hlasů). Volební účast byla 68.63 %, tj. 105 ze 153 oprávněných voličů.[23]

Ocenění

Obec Častohostice v roce 2010 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za příkladnou péči o historické památky.[24]

Zajímavosti a pamětihodnosti

  • Původně románská farní rotunda sv. Barbory s gotickými a barokními přístavbami
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1800[7]

Osobnosti

  • Marie Vulterinová (* 1922), lékařka

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2008 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2008 [cit. 2012-02-04]. S. 52. Dostupné online. 
  5. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 21. 1. 2024
  6. ↑ a b Historie obce [online]. Častohostice: Obec Častohostice [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 548–552. 
  8. ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 639–644. 
  9. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 43. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Častohostice CoA.jpg
znak, Častohostice, okres Třebíč
Park in Častohostice, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Park ve středu Častohostic, okr. Třebíč.