Čchen Šuej-pien

Čchen Šuej-pien
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická pokroková strana (1987–2008)
nezávislý (2008–2013)
Demokratická pokroková strana (od 2013)

Narození12. října 1950 (72 let)
Guantian District
ChoťWu Shu-chen (od 1975)
RodičeLi Shen
DětiChen Chih-chung
Chen Hsing-yu
PříbuzníChen Wen-shou (sourozenec)
SídloGushan District
Alma materNárodní tchajwanská univerzita
Profesepolitik, advokát a spisovatel
NáboženstvíYiguandao
křesťanství
PodpisČchen Šuej-pien, podpis
Commons陳水扁
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čchen Šuej-pien (čínsky pchin-jinem Chén​ Shuǐ​biǎn, znaky tradiční 陳水扁; * 12. října 1950 okres Tchaj-nan, Tchaj-wan) je bývalý tchajwanský právník a politik, v letech 2000–2008 prezident Čínské republiky. Předtím působil jako člen Legislativního jüanu (1989–1994) a starosta Tchaj-peje (1994–1998), v období 2002–2004 a krátce na přelomu let 2007 a 2008 byl předsedou Demokratické pokrokové strany. Politicky prosazoval formální nezávislost země na pevninské Číně. Po odchodu z politiky byl v roce 2009 odsouzen za korupci na doživotí, v roce 2015 byl předčasně propuštěn.

Život

Mládí a studia

Narodil se do velmi chudé zemědělské rodiny. Již v dětství projevil mimořádnou inteligenci; posléze získal jako nejlepší uchazeč v celostátních přijímacích zkouškách vysokoškolské stipendium a v roce 1969 začal studovat právo na Národní tchajwanské univerzitě. V roce 1974 promoval s nejvyšším vyznamenáním v oboru obchodního práva a získal titul LL.B.. Po založení soukromé praxe se zařadil k předním tchajwanským právníkům.[1][2]

V roce 1976 se proti vůli její rodiny oženil s Wu Šu-čen, dcerou lékaře, s níž má dceru a syna.[2][3]

Vstup do politiky

Čchenův první kontakt s politikou se odehrál v roce 1980, kdy se účastnil obhajoby skupiny osmi demonstrantů, kteří během tzv. kaosiungského incidentu v předešlém roce protestovali proti vládnímu hnutí Kuomintang. Oba jeho klienti byli společně s ostatními spoluobviněnými shledáni vinnými, ale pro samotného Čchena tato zkušenost znamenala vstup do opozičního hnutí Tang-waj. V roce 1981 se poprvé ucházel o veřejnou funkci a získal místo v tchajpejské městské radě. V roce 1985 neúspěšně kandidoval na místo okresního správce v jeho rodném okresu Tchaj-nan.[1][2] Jeho manželku však pouhé tři dny po volbách na povolebním shromáždění srazil a třikrát přejel dvoukolový traktor, v důsledku čehož zůstala od pasu dolů ochrnutá; sám Čchen to označil za pokus o vraždu a obecně se věřilo, že šlo o politicky motivovaný útok.[2][4]

V roce 1986 strávil Čchen osm měsíců ve vězení za pomluvu jednoho z úředníků Kuomintangu. O rok později vstoupil do Demokratické pokrokové strany (DPP) a v roce 1989 se stal poslancem Legislativního jüanu, tchajwanského parlamentu. Tam působil až do roku 1994, kdy se stal starostou Tchaj-peje;[1][2] ve funkci kromě jiného zlepšil fungování dopravy ve městě a razantně potlačil pouliční prostituci.[2][4] Při opětovné kandidatuře v roce 1998 prohrál s kandidátem Kuomintangu Ma Jing-ťiouem.[1]

Prezidentství

V roce 2000 kandidoval za DPP na prezidenta Čínské republiky. V dynamické a do jisté míry populistické kampani[4] zdůrazňoval význam tchajwanské národní identity, ale k otázce nezávislosti země na pevninské Číně se stavěl opatrně.[1][pozn. 1] Ve vypjatých volbách s velmi vyrovnanými předvolebními průzkumy[3] těsně zvítězil nad Jamesem Sungem a ukončil tak více než padesátiletou vládu Kuomintangu v zemi;[1] jednalo se o vůbec první demokratický přesun moci v obou Čínách.[6] Politika nové Čchenovy administrativy byla nicméně opakovaně blokována tchajwanským parlamentem, který kontrolovala pan-modrá koalice pod vedením Kuomintangu. Velké politické kontroverze a ekonomické potíže vzbudilo například jeho rozhodnutí z října 2000 o ukončení výstavby z jedné třetiny dokončené jaderné elektrárny Lung-men;[7] o rok později ale bylo rozhodnuto o pokračování projektu, což způsobilo všeobecný pokles Čchenovy popularity, včetně jeho domovské strany.[1]

V roce 2002 se stal předsedou Demokratické pokrokové strany. Od tohoto období se postupně zhoršovaly vztahy s Čínou, protože Čchen s ní odmítl rozvíjet užší ekonomické vazby, navrátil se k rétorice podporující nezávislost Čínské republiky a v tomto smyslu učinil i řadu kroků: z veřejných budov například nechal odstranit portréty ČankajškaŤiang Ťing-kua, odmítil se zavázat k politice jedné Číny a tchajwanské pasy začaly nést nové označení „Tchaj-wan“.[1]

V prezidentských volbách v roce 2004 velmi těsně porazil kandidáta Kuomintangu Lien Čana (Čchen získal 50,1 % hlasů). Volby se konaly jenom den poté, co byl v Tchaj-nanu společně s viceprezidentkou Annette Lu postřelen.[1] V prosinci 2004 rezignoval na funkci předsedy DPP. V roce 2005 navštívil jako první tchajwanský prezident Evropu, když se zúčastnil pohřbu papeže Jana Pavla II.; ve stejném roce byl zařazen do žebříčku Time 100. Čchen každoročně podával (neúspěšně) přihlášku Tchaj-wanu do OSN.[8]

Jeho druhé volební období bylo poznamenáno řadou korupčních skandálů samotného Čchena, jeho spolupracovníků a rodinných příslušníků, díky čemuž jeho podpora v zemi klesla na naprosté minimum. Opakovaně odmítl rezignovat[1] a postupně čelil vyšetřování,[9] masovým protestům[10] a několika návrhům na odvolání.[11] V červnu 2006 byl nucen přenést mnoho svých pravomocí na premiéra[9] a ústavně mu bylo zakázáno kandidovat na další funkční období. V říjnu 2007 opětovně stanul v čele DPP, ale v parlamentních volbách byla strana poražena Kuomintangem a Čchen z vedení strany odstoupil (v prezidentských volbách o dva měsíce později vyhrál rovněž kandidát Kuomintangu Ma Jing-ťiou).[1]

Po odchodu z politiky

Prakticky ihned po odchodu z úřadu prezidenta v květnu 2008 mu bylo omezeno cestování, v srpnu vystoupil z DPP[1] a v listopadu 2008 byl zatčen.[12] V březnu 2009 stanul společně s manželkou, synem, snachou a dalšími obžalovanými před soudem kvůli údajné zpronevěře 104 milionů tchajwanských dolarů a přijetí úplatků ve výši asi 12 milionů amerických dolarů.[13] V září 2009 byl uznán vinným z několika ekonomických trestných činů a společně s manželkou odsouzen na doživotí.[8][14] Po dlouhé sérii právních bitev byly některé Čchenovy tresty zrušeny[1][6] a doživotí mu bylo (společně s manželkou) zmírněno na dvacetileté vězení.[15] V roce 2011 byl nicméně za padělatelstvípraní špinavých peněz odsouzen na dva roky[16] a v dalším případě na osmnáctiletý trest.[1]

Ve vězení trpěl řadou zdravotních potíží[1][17] a v roce 2013 se pokusil o sebevraždu.[18] V roce 2015 byl ze zdravotních důvodů na měsíc podmínečně propuštěn;[17] tato doba byla posléze několikrát prodloužena.[1]

Odkazy

Poznámky

  1. Čína obyvatele Tchaj-wanu od volby Čchen Šuej-piena opakovaně odrazovala.[5]

Reference

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p Chen Shui-bian [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f EYTON, Laurence. Made in Taiwan. TaipeiTimes.com [online]. 2000-03-16 [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b BUCHERT, Viliam. Na Tchaj-wanu bouře stíhá bouři. iDNES.cz [online]. 2000-03-17 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  4. a b c Prezident se převléká za Supermana. iHNed.cz [online]. 2000-03-24 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  5. BUCHERT, Viliam. Šok pro Čínu: vyhrál příznivec nezávislosti. iDNES.cz [online]. 2000-03-18 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  6. a b Profile: Chen Shui-bian. BBC.com [online]. 2010-06-11 [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Zastavení stavby jaderné elektrárny otřáslo stabilitou Tchaj-wanu. iHNed.cz [online]. 2000-10-31 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  8. a b MIKOLÁŠ, Robert. Bývalý tchajwanský prezident dostal za korupci doživotí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2009-09-11 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  9. a b Taiwan's Chen in corruption case. BBC.co.uk [online]. 2006-11-03 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Taiwan leader faces mass protest. BBC.co.uk [online]. 2006-09-09 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. GLUCK, Caroline. Taiwan debate on ousting leader. BBC.co.uk [online]. 2006-06-21 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. GAZDÍK, Roman. Tchajwanský exprezident zatčen. Je to kvůli Číně, říká. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2008-11-11 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  13. Na Tchaj-wanu začal proces s exprezidentem obviněným z korupce. ČT24.cz [online]. 2009-03-26 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  14. Bývalý tchajwanský prezident dostal kvůli korupci doživotí. ČT24.cz [online]. 2009-09-11 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  15. Taiwan court rejects Chen Shui-bian corruption appeal. BBC.com [online]. 2010-06-11 [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Taiwan ex-president Chen Shui-bian gets extra jail term. BBC.com [online]. 2011-08-26 [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b Exprezident Tchaj-wanu se chtěl ve vězení zabít, míří do rukou lékařů. Lidovky.cz [online]. 2015-01-05 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  18. Taiwan's jailed former president Chen Shui-bian attempts suicide, say officials. NDTV.com [online]. 2013-06-03 [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce