Čchin Ťi-wej

Čchin Ťi-wej
Narození16. listopadu 1914
Chung-an
Úmrtí2. února 1997 (ve věku 82 let)
Peking
Místo pohřbeníPapaošanský revoluční hřbitov
Povolánípolitik a důstojník
Politická stranaKomunistická strana Číny (od 1930)
Funkceministr národní obrany Čínské lidové republiky (1988–1993)
poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čchin Ťi-wej je čínské jméno, v němž Čchin je příjmení.

Čchin Ťi-wej (čínsky pchin-jinem Qín Jīwěi, znaky tradiční 秦基偉; 16. listopadu 1914 – 2. února 1997) byl čínský komunistický voják a politik, účastník čínské občanské války, čínsko-japonské války a korejské války, v nichž dosáhl až na velení armádnímu sboru. Po návratu z Koreje byl zástupcem velitele a pak velitelem (1957–1967) Kchunmingského vojenského okruhu. Během kulturní revoluce byl pronásledován a nucen odejít z funkcí. Roku 1973 byl rehabilitován a jmenován velitelem Čchengtuského vojenského okruhu, od roku 1975 působil jako komisař v Pekingském vojenském okruhu, kterému v letech 1980–1987 velel. V letech 1988–1993 byl státním poradcem a ministrem národní obrany. V 80. letech působil i ve vedení strany jako kandidát (1982–1987) a člen (1987–1992) politbyra. Politickou kariéru završil místem místopředsedy stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1993–1997).

Život

Čchin Ťi-wej se narodil 16. listopadu 1914 v okresu Chung-an na severovýchodě provincie Chu-pej.[1] V dětství přišel o otce, od mládí těžce pracoval. Od roku 1927 bojoval v řadách povstalců a partyzánů, roku 1929 byl jeho oddíl začleněn do čínské Rudé armády a následujícího roku do Komunistické strany Číny. V řadách Rudé armády bojoval v sovětské oblasti E-Jü-Wan na pomezí provincií An-chuej, Che-nan a Chu-pej,[1] vypracoval se na velitele pluku (1932) a zástupce velitele divize (1935). V řadách 4. frontu čínské Rudé armády se účastnil Dlouhého pochodu, přežil porážku sil 4. frontu v neúspěšném západním pochodu kansuským koridorem.[2]

Od roku 1937 sloužil ve 129. divizi 8. pochodové armády, od roku 1939 jako zástupce velitele brigády, působil v horách Tchaj-šan. Během občanské války roku 1947 velel 9. koloně[3] Ťin-Ťi-Luské polní armády (velitel Liou Po-čcheng, komisař Teng Siao-pching, později přejmenovaná na 2. polní armádu) bojující v Che-nanu. V únoru 1949 se Čchin Ťi-wej stal velitelem 15. sboru (bývalá 9. kolona) v 2. polní armádě,[1] poté se zúčastnil bitvy o přechod přes řeku Jang-c’-ťiang a útočil dále na jih. Roku 1950 se podílel na dobytí Jün-nanu. V letech 1951–1953 bojoval v čele 15. sboru v Korejské válce.

Roku 1953 byl jmenován zástupcem velitele jünnanského vojenského obvodu a v březnu 1955 zástupcem velitele Kchunmingského vojenského okruhu. Téhož roku mu byla při zavedení vojenských hodností udělena hodnost generálporučíka. V roce 1957 absolvoval vojenskou akademii v Nan-ťingu a v září 1957 převzal velení nad Kchunmingským vojenským okruhem. Roku 1958 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců (znovuzvolen 1964).[1] Během kulturní revoluce byl kritizován, označen za „kapitalistu“ a musel odejít z velení. Následně byl poslán na farmu v provincii Chu-nan, aby se polepšil prací.

Roku 1973 byl rehabilitován a jmenován velitelem Čchengtuského vojenského okruhu.[1] Na X. sjezdu KS Číny v srpnu 1973 byl zvolen členem ústředního výboru (znovuzvolen na následujících sjezdech roku 1977, 1982 a 1987, do 1992). V říjnu 1975 byl přeložen do Pekingu do funkce druhého komisaře Pekingského vojenského okruhu, v září 1977 se stal prvním komisařem okruhu. V lednu 1980 převzal funkci velitele Pekingského vojenského okruhu[1] (do 1987). Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 byl zvolen kandidátem politbyra, na XIII. sjezdu KS Číny v listopadu 1987 členem politbyra a ústřední vojenské komise KS Číny, přičemž ve vedení Pekingského vojenského okruhu ho nahradil Čou I-ping. V dubnu 1988 byl jmenován V témže roce mu byla udělena hodnost generálplukovníka. Na XIV. sjezdu KS Číny v říjnu 1992 odešel ze stranických funkcí (politbyra, vojenské komise i ústředního výboru). V březnu 1993 odešel z vlády, náhradou byl zvolen místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců.

Dne 2. února 1997 zemřel v Pekingu.

Reference

  1. ↑ a b c d e f BARTKE, Wolfgang. Who's who in the People's Republic of China. 2. vyd. München: K. G. Saur, 1987. Dostupné online. S. 380–381. (anglicky) 
  2. ↑ WHITSON, William W.; HUANG, Chen-Hsia. The Chinese High Command. A History of Communist Military Politics, 1927–71. Santa Barbara, California: Praeger, 1973. ISBN 978-1-349-01982-3. S. 153. (anglicky) [Dále jen Whitson]. 
  3. ↑ Whitson, s. 169.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Chinese Communist Party.svg
Flag of the Chinese Communist Party
Qin-Jiwei-1955.jpg
1955年，秦基伟在昆明