Čchung-čching
Čchung-čching 重庆 | |
---|---|
Geografie | |
Souřadnice | 29°33′ s. š., 106°30′25″ v. d. |
Rozloha | 82 403 km² |
Nejvyšší bod | Jin-tchiao-ling (2797 m n. m.) |
Časové pásmo | UTC+8 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 34 127 100 (2020) |
Hustota zalidnění | 414,1 obyv./km² |
HDP/obyv. | ¥2,80 bn. RMB $432 mld. USD |
Správa regionu | |
Stát | Čína |
Nadřazený celek | Čína |
Druh celku | přímo spravované město |
Tajemník KS Číny | Jüan Ťia-ťün |
Starosta | Chu Cheng-chua |
Předseda poradního shromáždění | Čcheng Li-chua |
Mezinárodní identifikace | |
Označení vozidel | 渝A, B, C, F, G, H |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čchung-čching ( výslovnost, čínsky pchin-jinem Chóngqìng, znaky zjednodušené 重庆, tradiční 重慶), dříve též přepisováno Čunking,[1] je přímo spravované město na jihozápadě Číny. Administrativně se jedná o municipalitu na úrovni provincie přímo podléhající centrální vládě Čínské lidové republiky, na jejímž území je kromě metropole samotné také několik dalších menších měst a rozsáhlé venkovské oblasti.[2] V roce 2020 měl Čchung-čching více než 34,1 milionů obyvatel, přičemž populace urbanizovaných oblastí činila celkem 16,8 milionů.[3] Ve vlastním městě žilo přibližně 9,5 milionů obyvatel,[4] což z něj činilo 9. nejlidnatější město v Číně,[5] a podle celkové populace 19. nejlidnatější čínský administrativní celek na provinční úrovni.
Čchung-čching se nachází v jihozápadní Číně, v hornaté oblasti na jihovýchodním okraji Sečuánské pánve, u soutoku řek Jang-c’-ťiang a Ťia-ling-ťiang.[6] Sousedí s provinciemi Šen-si, Chu-pej, Chu-nan, Kuej-čou a S’-čchuan. Celková rozloha Čchung-čchingu je přibližně 82 400 km²,[7] a je tak největším ze čtyř čínských přímo spravovaných měst a 26. největším čínským administrativním celkem na provinční úrovni.[8][pozn. 1] Čchung-čching je také jediným přímo spravovaným městem ležícím hluboko ve vnitrozemí; další tři – Peking, Šanghaj a Tchien-ťin – se nachází u čínského východního pobřeží. Navzdory tomu je Čchung-čching významným, byť říčním, přístavem a klíčovou součástí ekonomického pásu podél Dlouhé řeky.[9]
Město má bohatou historii sahající až do 1. tisíciletí př. n. l., přičemž svůj současný název získalo v roce 1189 za dynastie Sung.[10] Během druhé světové války dočasně sloužilo jako hlavní město Čínské republiky, a bylo těžce bombardováno japonským letectvem.[11] Po vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 se Čchung-čching stal součástí provincie S’-čchuan. Status přímo spravovaného města získal 14. března 1997, kdy byl sloučen s dalšími třemi prefekturami a vyčleněn ze S’-čchuanu.[10] V současnosti se Čchung-čching dělí 38 správních celků okresní úrovně, z toho 26 městských obvodů, 8 okresů a 4 autonomní okresy.[12] Od roku 2010 má status národního centrálního města.[13]
V současnosti je Čchung-čching významné ekonomické, dopravní a průmyslové centrum.[14] Čchung-čching patří mezi nejstarší průmyslové oblasti v Číně, s dlouhou tradicí zejména v těžkém, zbrojním či automobilovém průmyslu.[15] Ve městě sídlí Chang’an Automobile, jedna z předních čínských automobilek.[16] Jako významný dopravní uzel Čchung-čching zaujímá důležité místo v čínské dálniční i železniční síti.[12] Mezinárodní letiště Čchung-čching Ťiang-pej, obsluhující jak metropolitní oblast města, tak západní regiony celé země, patří mezi nejrušnější letiště v Číně.[17] Čchungčchingské metro, s více než 460 km tratí, je 8. nejdelší systém metra na světě, a se dvěma linkami monorail zároveň také nejdelším systémem monorail v provozu.[18] V Čchung-čchingu také sídlí několik významných univerzit, jako je Čchungčchingská univerzita, Jihozápadní univerzita, Čchungčchingská lékařská univerzita, Jihozápadní univerzita politických věd a práva, Čchungčchingská pedagogická univerzita a Čchungčchingská technologická univerzita.[19][20]
Název
Současný název města, Čchung-čching, znamená „Dvojitá slavnost“ (z čínských znaků 重 [čchung] „znovu, opakovaně; dvojitý“ a 庆 [čching] „slavnost, oslavovat“).[21] Toto jméno město obdrželo v roce 1189, když jej nový císař Kuang-cung z dynastie Sung přejmenoval pro připomínku svých dvou korunovací: nejprve – ještě jako princ Čao Tun – na knížete z Kung-čou, a následně na čínského císaře. Obě tyto korunovace se konaly právě ve městě a pro císaře byly důvodem ke „dvojí slavnosti“ (čínsky v českém přepisu šuang-čchung si-čching, pchin-jinem shuāngchóng xǐqìng, znaky zjednodušené 双重喜庆, tradiční 雙重喜慶). Z tohoto sousloví poté zkrácením vzešel název města.[22][23]
Město si také vysloužilo řadu přezdívek. Kvůli místnímu podnebí zapříčiňující časté, přetrvávající mlhy, je nazýváno Město mlhy (čínsky v českém přepisu wu-tu, pchin-jinem wùdū, znaky zjednodušené 雾都, tradiční 霧都).[24][25] Vzhledem k velmi hornatému terénu oblasti je nazýváno Horské město či Město hor (čínsky v českém přepisu šan-čcheng, pchin-jinem shānchéng, znaky 山城).[24][26]
Jednoznaková zkratka pro Čchung-čching, užívaná například na poznávacích značkách vozidel, je 渝 (čínsky v českém přepisu jü, pchin-jinem yú). Odvozená je z názvu řeky Jü-šuej (čínsky pchin-jinem yú shuǐ, znaky 渝水), dnes zvané Ťia-ling-ťiang, která městem protéká.[27] Oficiální zkratka Čchung-čchingu v latinském písmu je CQ.[28]
Administrativní členění
Administrativní členění Čchung-čchingu | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Fu-ling 1 Jü-čung 2 Ta-tu-kchou 3 Ťiang-pej 4 Ša-pching-pa 5 Ťiou-lung-pcho 6 Nan-an Pej-pej Čchi-ťiang Ta-cu Jü-pej Jü-pej Pa-nan Pa-nan Čchien-ťiang Čchang-šou Ťiang-ťin Che-čchuan Jung-čchuan Nan-čchuan Pi-šan Tchung-liang Tchung-nan Žung-čchang Kchaj-čou Liang-pching Wu-lung Čcheng-kchou okres Feng-tu okres Tien-ťiang okres Čung okres Jün-jang okres Feng-ťie okres Wu-šan okres Wu-si okres Š’-ču autonom. okres Siou-šan autonom. okres Jou-jang autonom. okres Pcheng-šuej autonom. okres 1. Jü-čung 2. Ta-tu-ckhou 3. Ťiang-pej 4. Ša-pching-pa 5. Ťiou-lung-pcho 6. Nan-an | ||||||
Kód[29] | Název | Rozloha (km²) | Počet obyvatel (2020) | Sídlo | PSČ | |
Český přepis | Znaky | |||||
500000 | Čchung-čching | 重庆市 | 82 374,09 | 32 054 159 | Jü-čung | 400000 |
Městské obvody | ||||||
500101 | Wan-čou | 万州区 | 3 456,38 | 1 564 449 | Čchen-ťia-pa | 404000 |
500102 | Fu-ling | 涪陵区 | 2 942,34 | 1 115 016 | Li-č’ | 408000 |
500103 | Jü-čung | 渝中区 | 23,24 | 588 717 | Čchi-sing-kang | 400000 |
500104 | Ta-tu-kchou | 大渡口区 | 102,67 | 421 904 | Sin-šan-cchun | 400000 |
500105 | Ťiang-pej | 江北区 | 220,80 | 925 800 | Cchun-tchan | 400000 |
500106 | Ša-pching-pa | 沙坪坝区 | 395,83 | 1 477 345 | Čchin-ťia-kang | 400000 |
500107 | Ťiou-lung-pcho | 九龙坡区 | 430,78 | 1 526 821 | Jang-ťia-pching | 400000 |
500108 | Nan-an | 南岸区 | 262,41 | 1 197 639 | Tchien-wen | 400000 |
500109 | Pej-pej | 北碚区 | 751,55 | 834 887 | Pej-wen-čchüan | 400700 |
500110 | Čchi-ťiang | 綦江区 | 2 746,98 | 1 011 334 | Ku-nan | 400800 |
500111 | Ta-cu | 大足区 | 1 433,35 | 834 592 | Tchang-siang | 400900 |
500112 | Jü-pej | 渝北区 | 1 457,08 | 2 191 493 | Šuang-feng-čchiao | 401100 |
500113 | Pa-nan | 巴南区 | 1 822,84 | 1 178 856 | Lung-čou-wan | 401300 |
500114 | Čchien-ťiang | 黔江区 | 2 391,85 | 487 281 | Čcheng-si | 409700 |
500115 | Čchang-šou | 长寿区 | 1 421,43 | 692 960 | Feng-čcheng | 401200 |
500116 | Ťiang-ťin | 江津区 | 3 217,80 | 1 359 611 | Ťi-ťiang | 402200 |
500117 | Che-čchuan | 合川区 | 2 344,07 | 1 245 294 | Nan-ťin-ťie | 401500 |
500118 | Jung-čchuan | 永川区 | 1 578,55 | 1 148 896 | Čung-šan-lu | 402100 |
500119 | Nan-čchuan | 南川区 | 2 589,58 | 572 362 | Tung-čcheng | 408400 |
500120 | Pi-šan | 璧山区 | 914,42 | 756 022 | Pi-čcheng | 402700 |
500151 | Tchung-liang | 铜梁区 | 1 340,47 | 685 729 | Pa-čchuan | 402500 |
500152 | Tchung-nan | 潼南区 | 1 584,33 | 688 115 | Kuej-lin | 402600 |
500153 | Žung-čchang | 荣昌区 | 1 076,71 | 668 977 | Čchang-jüan | 402400 |
500154 | Kchaj-čou | 开州区 | 3 963,48 | 1 203 306 | Chan-feng | 405400 |
500155 | Liang-pching | 梁平区 | 1 888,77 | 645 315 | Liang-šan | 405200 |
500156 | Wu-lung | 武隆区 | 2 889,37 | 356 748 | Fu-žung | 408500 |
Okresy | ||||||
500229 | Čcheng-kchou | 城口县 | 3 289,06 | 197 497 | Ke-čcheng | 405900 |
500230 | Feng-tu | 丰都县 | 2 900,86 | 557 374 | San-che | 408200 |
500231 | Tien-ťiang | 垫江县 | 1 516,30 | 650 694 | Kuej-si | 408300 |
500233 | Čung | 忠县 | 2 182,80 | 720,976 | Čung-čou | 404300 |
500235 | Jün-jang | 云阳县 | 3 636,33 | 929 034 | Šuang-ťiang | 404500 |
500236 | Feng-ťie | 奉节县 | 4 098,63 | 744 836 | Jung-an | 404600 |
500237 | Wu-šan | 巫山县 | 2 953,88 | 462 462 | Kao-tchang | 404700 |
500238 | Wu-si | 巫溪县 | 4 019,11 | 388 685 | Paj-čchang | 405800 |
Autonomní okresy | ||||||
500240 | Š’-ču | 石柱自治县 | 3 014,06 | 389 001 | Nan-pin | 409100 |
500241 | Siou-šan | 秀山自治县 | 2 453,37 | 496 194 | Čung-che | 409900 |
500242 | Jou-jang | 酉阳自治县 | 5 167,25 | 607 338 | Tchao-chua-jüan | 409800 |
500243 | Pcheng-šuej | 彭水自治县 | 3 895,34 | 530 599 | Chan-ťia | 409600 |
Doprava
Ve městě funguje síť metra sestávající k roku 2017 ze čtyř linek.
Přibližně 20 kilometrů severovýchodně od centra Čchung-čchingu v obvodě Jü-pej se nachází mezinárodní letiště Čchung-čching Ťiang-pej, z centra dostupné linkou 3 čchungčchingského metra. Od roku 2006 patří dlouhodobě do desítky nejrušnějších čínských letišť. Kromě něj leží na území města ještě dvě menší letiště: letiště Čchien-ťiang Wu-ling-šan na východním okraji v obvodě Čchien-ťiang a letiště Wan-čou Wu-čchiao v obvodě Wan-čou v severovýchodní části města.
V Čchung-čchingu je několik mostů přes Jang-c’-ťiang, mj. dvoupatrový ocelový obloukový most Čchao-tchien-men dokončený v roce 2009.
Partnerská města
- Antverpy, Belgie (2011)
- Asuán, Egypt (2005)
- Bahia, Brazílie (2011)
- Bangkok, Thajsko (2005)
- Brisbane, Austrálie (2005)
- Córdoba, Argentina (2010)
- Čennaí, Indie (2015)
- Detroit, Spojené státy americké (2011)
- Düsseldorf, Německo (2004)
- Hirošima, Japonsko (1986)
- Leicester, Spojené království (1993)
- Mpumalanga, Jihoafrická republika (2002)
- New York, Spojené státy americké (2011)
- Pešť, Maďarsko (2010)
- Pusan, Jižní Korea (2007)
- Šíráz, Írán (2005)
- Seattle, Spojené státy americké (1983)
- Toronto, Kanada (1986)
- Toulouse, Francie (1982)
- Voroněž, Rusko (1993)
- Záporožská oblast, Ukrajina (2002)
Ostatní
Poštovní známky
V tomto tehdy největším městě čínské provincie Sečuan byla francouzská pošta. Tehdejší indočínské poštovní úřady zde používaly v letech 1903 až 1922 známky Francouzské Indočíny s přetisky TCHONGKING nebo TCH´ONG K´ING. Bylo vydáno 67 přetiskových provizorií.[30]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Internetová jazyková příručka – Čchung-čching. prirucka.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
- ↑ CHAN, Kam Wing. A China geographer's view of the world's largest cities. In: University of Toronto Association of Geography Alumni (UTAGA). Our Geographical Worlds. Toronto: [s.n.], 2014. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chongqing Statistical Yearbook 2021. tjj.cq.gov.cn [online]. [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chóngqìng (China): Municipal Province & Cities - Population Statistics, Maps, Charts, Weather and Web Information. www.citypopulation.de [online]. [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ China: Provinces and Major Cities - Population Statistics, Maps, Charts, Weather and Web Information. www.citypopulation.de [online]. [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chongqing Province Travel Guide | China-Travel-Guide.net. www.china-travel-guide.net [online]. [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chongqing Introduction: Tour, History, Transportation, Foreign Consulates. www.agatetravel.com [online]. [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Which mountains does Chongqing have? [online]. iMedia, 2022-07-12 [cit. 2022-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Investing in Chongqing in Inland China: Costs, Industries, Incentive Zones. China Briefing News [online]. 2021-05-03 [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b 10 Geography Facts About China's Largest Municipality. ThoughtCo [online]. [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Early History of Chongqing [online]. ichongqing.info [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Chongqing [online]. citiesabc.com [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 赵, 满丰. 国家中心城市(guójiā zhōngxīn chéngshì): National central cities. www.chinadaily.com.cn [online]. 2018-02-09 [cit. 2022-12-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chongqing | History, Map, Population, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HKTDC Research. research.hktdc.com [online]. [cit. 2022-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Inside China’s motorcycle capital. Goldthread [online]. 2019-05-14 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Transportation in Chongqing [online]. ichongqing.info [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 重庆单轨里程世界第一 列车国产化率95%_网易新闻中心. web.archive.org [online]. 2015-07-08 [cit. 2022-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-08. (čínsky)
- ↑ All 14 Universities in Chongqing | Rankings & Reviews 2022. UniversityGuru [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 18 Best Universities in Chongqing [2022 Rankings]. EduRank.org - Discover university rankings by location [online]. 2019-11-21 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GUO, Rongxing. Regional China: A Business and Economic Handbook. Basingstoke: Palgrave Macmillan xxvii, 386 s. ISBN 978-1-137-28767-0, ISBN 1-137-28767-5. OCLC 825106286 S. 33.
- ↑ Double happiness sculpture in 'double happiness' city -- china.org.cn. www.china.org.cn [online]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 赵惇. 百度百科 [online]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ a b ZHANG, Megan; LIU, Zhenshuo. Travelogue: The name of Chongqing means a lot. news.cgtn.com [online]. 2019-03-19 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 雾都. 百度百科 [online]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ 山城. 百度百科 [online]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné online.
- ↑ Zeus Zou. How China's Provinces Came to Have Their Single Word Abbreviations. www.thebeijinger.com [online]. 2020-05-11 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chinese Province Abbreviations | Cottongen. www.cottongen.org [online]. [cit. 2022-09-12]. Dostupné online.
- ↑ National Bureau of Statistics of the People's Republic of China [cit. 2015-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 April 2013.
- ↑ HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha: GKP, 1986. Kapitola Čunking, s. 75.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čchung-čching na Wikimedia Commons
- Galerie Čchung-čching na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Autor: Artyukh Igor, Licence: CC BY-SA 2.0
Side view of Chongqing Art Museum. Taken on 13 March 2015.
Autor: ASDFGH, Licence: CC BY-SA 3.0
administrative division of Chongqing, China
Autor: HMGiovanniV, Licence: CC BY-SA 4.0
重庆江北区鸿恩寺森林公园鸿恩阁,摄于2020年7月18日。鸿恩阁是七层仿古建筑。
Autor: Oliver Ren, Licence: CC BY-SA 3.0
The skyline of Chongqing, Photographed at Nanshan.
Autor: TUBS , Licence: CC BY-SA 3.0
Location of province XY (see filename) in China
(c) Juukeihc na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
A sunset view of Chongqing Central Business and Hangya Cave