Čečetka bělavá
 Čečetka bělavá | |
|---|---|
 Samec | |
 Samice | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | pěnkavovití (Fringillidae) |
| Rod | čečetka (Acanthis) |
| Binomické jméno | |
| Acanthis hornemanni (Holboell, 1843) | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čečetka bělavá (Acanthis hornemanni) je malým druhem pěvce z čeledi pěnkavovitých (Fringillidae).
Systematika
Studie z r. 2021, na které se podílel i český ornitolog Tomáš Albrecht z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, ukázala celogenomovou analýzou, že tři tradiční druhy čečetek, tj. čečetka zimní (Carduelis flammea/Acanthis flammea), čečetka tmavá (Carduelis cabaret/Acanthis cabaret) a čečetka bělavá (Carduelis hornemanni/Acanthis hornemanni) jsou ve skutečnosti ekotypy jednoho druhu, za jejichž vzhled je odpovědný jediný supergen na chromozomu 1, který ovlivňuje vzhled jedinců do té míry, že odlišné formy byly dosud považovány za samostatné druhy.[1][2]
Popis
Je velmi podobná čečetce zimní nebo čečetce tmavé, rozlišování druhů čečetek je krajně obtížné. Typičtí jedinci mají bílý neskvrněný kostřec, menší zobák a jemně úzce proužkované boky. Samec má růžovobílá prsa, samice bílá.
Výskyt
Hnízdí v nízkých lesích v tundře nebo na horských vřesovištích.[3] V ČR se vyskytuje vzácně většinou v hejnech s čečetkami zimními.
Biologie
Je částečně tažná, na jih se přesouvá v listopadu a zpátky se vrací v březnu a dubnu. Živí se převážně semeny, hlavně olší a bříz.[4]
Hnízdění probíhá od května do července. Hnízdo je vybudováno nízko na stromě nebo keři a je úhledně spletené. Vnější vrstva je z větviček, střední z kořínků, kousků jalovcové kůry a lišejníků a vnitřní z chmýří, kočiček vrb a sobí srsti. Samice klade 3 - 7 modrobílých, světle hnědočerveně skvrnitých vajec a sedí na nich sama. Líhnou se za 11 dní a za dalších 13 dní mláďata opouštějí hnízdo.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ FUNK, Erik R.; MASON, Nicholas A.; PÁLSSON, Snæbjörn; ALBRECHT, Tomáš; JOHNSON, Jeff A.; TAYLOR, Scott A. A supergene underlies linked variation in color and morphology in a Holarctic songbird. Nature Communications [online]. Springer Nature Limited, 2021-11-25 [cit. 2021-12-13]. Roč. 12: 6833. Dostupné online. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-021-27173-z. (anglicky)
- ↑ KARLÍK, Tomáš. Tři druhy čečetek jsou reálně druhem jedním, odlišuje je supergen. ČT24.cz [online]. 2021-12-10 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
- ↑ a b Arctic Redpoll: Carduelis hornemanni [online]. NatureGate [cit. 2013-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu čečetka bělavá na Wikimedia Commons - Galerie čečetka bělavá na Wikimedia Commons
Taxon Acanthis hornemanni ve Wikidruzích- Čečetky očima Petra Podpěry
- BioLib.cz – Acanthis (čečetka) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- BioLib.cz – Acanthis (čečetka) - Strom [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Cephas, Licence: CC BY-SA 3.0
Arctic Redpoll, Cap Tourmente National Wildlife Area, Quebec, Canada.
Autor: Cephas, Licence: CC BY-SA 3.0
Arctic Redpoll, Cap Tourmente National Wildlife Area, Quebec, Canada.
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Egg of Coues's Arctic Redpoll. Collection of Perrin de Brichambaut.