Čeřinka
| Čeřinka | |
|---|---|
| Údaje o jeskyni | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Bubovice |
| Zeměpisné souřadnice | 49°57′43,91″ s. š., 14°9′53,49″ v. d. |
| Délka | 906 m[1] |
| Výškový profil | 87 m |
| Datum objevu | 1969 |
| Geologie | jeskynní systém v devonských vápencích |
| Osvětlení | ne |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Čeřinka | |
| Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čeřinka, též známá jako Palachova propast, je propasťovitá jeskyně nacházející se v Českém krasu jižně od obce Bubovice na nedalekém vrcholu Paní hora. Objev jeskyně v roce 1969 zařadil tuto oblast mezi speleologicky významná místa Českého krasu.[1]
Historie a pojmenování
Jeskyně byla objevena na konci ledna 1969 poté, co byl při těžbě vápence ve stejnojmenném lomu Čeřinka odkryt vchod do propasti. První sestup do propasti a následný průzkum jeskyně byl proveden 9. února 1969 členy Krasové sekce.[2]
Podle smutné události, která se v té době odehrála, pojmenovali objevitelé propast na počest Jana Palacha jako Palachova propast.[3] Toto jméno však bylo brzy nato zakázáno a neprošel ani alternativní název Propast JP. Jeskyně byla následně označena normalizačním termínem Propast na Čeřince, z čehož se časem vžilo zkrácené pojmenování Čeřinka.[1]
Charakter jeskyně
Jeskyně je tvořena ve spodnodevonských vápencích stupně prag (kotýské, koněpruské, slivenecké, loděnické), ve kterých tvoří tři výškové horizonty, přičemž ten nejnižší bývá zaplavován jezerem.[4] Prostory tvoří převážně strmě ukloněné chodby a puklinové dómy. Nejvýznamnějšími prostorami v jeskyni jsou Řícený dóm, Krápníková chodba a největší prostora v jeskyni, až 30 m vody zatopený Vodní dóm.[1] Brzy po svém objevu se jeskyně zařadila mezi nejhlubší propasti v Čechách.[5]
Galerie
- Řícený dóm
- Centrální chodba
- Čekaná
- Pizolitová výzdoba
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Čeřinka (Palachova propast) [online]. ČSS ZO 1-05 Geospeleos [cit. 2025-02-05]. Dostupné online.
- ↑ HROMAS, Jaroslav; KUČERA, Bohumil. Propast Na Čeřince v Českém krasu. Československý kras. 1970, roč. 22, s. 23–34. Dostupné online [cit. 2025-02-06].
- ↑ Nejhlubší v Čechách [online]. Z denního tisku 1969 [cit. 2025-02-06]. Dostupné online.
- ↑ KOLČAVA, Michal. Sledování hladin podzemní vody v jeskyních na Paní hoře v Českém krasu a jejich abnormální stav v roce 2013. Český kras. 2013, roč. 39, s. 13–24. Dostupné online [cit. 2025-03-22].
- ↑ LYSENKO, Vladimír. Nejhlubší propast v Čechách. Lidé a země. 1969, roč. 18, čís. 7, s. 335. Dostupné online [cit. 2025-02-06].
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeřinka na Wikimedia Commons - Informace o jeskyni včetně map a fotogalerie na Geospeleos.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Sign of cave to use in map's legend
(c) Petr Vodička, Wikipedie, CC BY-SA 4.0
Jeskyně Čeřinka, Centrální chodba, Český kras
(c) Petr Vodička, Wikipedie, CC BY-SA 4.0
Pizolit v jeskyni Čeřinka, Český kras.
(c) Petr Vodička, Wikipedie, CC BY-SA 4.0
Jeskyně Čeřinka, část Čekaná, Český kras