Češov (hradiště)

Češovské valy
Pozůstatky opevnění
Poloha
Adresa	vrch Češovské valy, Češov, Česko Česko
Souřadnice	50°19′47,79″ s. š., 15°20′50,38″ v. d.
Češovské valy
Další informace
Rejstříkové číslo památky	30674/6-1136 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Češov (též Češovské valy) je pravěké a raně středověké hradiště jihozápadně od stejnojmenné obce v okrese Jičín. Nachází se na nevýrazném návrší zvaném Češovské valy v nadmořské výšce až 320 metrů. Dochovaly se z něj valy a příkopy, jež jsou označovány za nejmohutnější dochované hradištní valy v Čechách.^[1] Je chráněno jako kulturní památka ČR.^[2] Hradiště bývá považováno za laténské oppidum, ale takové zařazení je vzhledem k nedostatku archeologických nálezů nejisté. Lokalita byla osídlena již v mladší či pozdní době bronzové, době halštatské a laténské. V pozdějších obdobích byl prostor hradiště obydlen v době římské a hradištní, ale opevnění bylo využito také během husitských válek a třicetileté války.

Historie

Povrchový výzkum hradiště probíhá od roku 1826, kdy ho popsal F. A. Vacek. František Palacký považoval Češovské valy za avarský hrink,^[3] ale tuto hypotézu odmítl již Jan Erazim Vocel, který hradiště označil za keltské.^[4]

Lokalita byla osídlena již v neolitu a eneolitu. Hradiště vzniklo nejspíše v mladší či pozdní době bronzové a jeho osídlení pokračovalo i době halštatské.^[3] Využívání lokality v těchto obdobích dokládají nálezy keramických zlomků z okruhů kultur popelnicových polí a slezskoplatěnické kultury.^[5][6] Z prvního století před naším letopočtem pochází nálezy zlatých mincí, které spolu s existencí klešťovité brány poukazují na to, že se zde mohlo nacházet laténské oppidum. Sídliště však mohlo plnit i jinou funkci. Lokalita byla využívána také v době římské a během raného středověku v osmém^[3] a devátém století. Z doby hradištní také pochází jediná keramika získaná z destrukce valu, takže je možné, že dochované valy pochází až z tohoto období.^[1] Otázku přesnějšího datování vzniku opevnění, případně existence jeho starších fází, by mohl vyřešit až další archeologický výzkum.^[1] Vzhledem k této nejistotě se Češovské valy mezi oppidy neuvádí.^[7]

V roce 1423 snad valy zaniklého hradiště využil Jan Žižka jako opevnění svého tábora.^[4] Během třicetileté války zde v roce 1639 tábořili švédští vojáci generála Johana Banéra,^[3] kteří opevnění upravili, a podle některých rozšířili o výběžek, který chrání prameniště na západním svahu. Ze stejné doby pochází vyvýšeniny o rozměrech 128 × 58 a 143 × 66 metrů. Obě se nachází asi 250 metrů jihovýchodně od hradiště, okolní terén převyšují o tři metry a jsou považovány za dělostřelecké reduty. Naposledy lidé z okolních vesnic využili valy k úkrytu během prusko-rakouské války v roce 1866.^[1]

Stavební podoba

Celková plocha hradiště měří 48 hektarů, z nichž třináct hektarů tvoří samotné opevnění, které člení ohrazený areál do čtyř oddílů.^[3] Akropole hradiště měří 24 hektarů. Její opevnění se dochovalo v podobě až dvanáct metrů vysokého a v patě až 55 metrů širokého valu. Na severu a na východě je k ní připojeno předhradí s rozlohou jedenácti hektarů. Z akropole je 380 metrů dlouhým opevněním vyčleněná plocha 4 hektarů, z jejíhož opevnění dochoval mělký příkop a široký val vysoký přibližně jeden metr.^[1] Poslední část hradiště zvaná Prasečí rynek tvoří jihozápadní výběžek obehnaný valem bez příkopu.^[3]

Opevnění předhradí se skládá z příkopu dva až tři metry hlubokého a 1360 metrů dlouhého. Za ním stála hradba dochovaná v podobě valu, který ode dna příkopu měří na výšku až 8,5 metru. Celá hradba, na severní straně poničená v devatenáctém století, je dlouhá 1470 metrů a napojuje se na jihovýchodní a severozápadní část akropole. Přestože většina archeologických nálezů z předhradí pochází z doby laténské, předpokládá se, že val postavili až vojáci v sedmnáctém století.^[3]

Obvod oválné akropole měří přes dva kilometry. Hloubka okružního příkopu se pohybuje mezi jedním až třemi metry a šířka dosahuje čtyř až šesti metrů. Podobně jako u předhradí ani zde není mezi příkopem a valem berma. Dvojice původní klešťovitých brán se nachází v severní a východní hradbě, kterou byly později proraženy další tři vstupy.^[3] Konstrukci hradby snad tvořila čelní kamenná zeď z nasucho kladených kamenů a hliněný násyp zpevněný trámovou konstrukcí.^[1] Z množství nálezů keramiky a kovových předmětů v prostoru valu je však zřejmé, že dochované valy vznikly převrstvením staršího opevnění pravděpodobně současně se stavbou vnějšího valu.^[3]

Jižně od bližšího dělostřeleckého opevnění se nachází mohylník s přibližně osmi neprozkoumanými mohylami a další dvě mohyly jsou 500 metrů jihozápadně od hradiště. U severní brány akropole stojí památník Tomáše Svobody.^[1]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Češovské valy na Wikimedia Commons
• Češov na webu Archeologického atlasu Čech