Čechův most

Čechův most
Základní údaje
Kontinent	Evropa
Stát	Česko Česko
Kraj	Hlavní město Praha
Město	Praha
Číslo mostu	V-013
Doprava	pěší, tramvajová a automobilová
Přes	Vltava
Architekt	Jan Koula
Projektant	Jiří Soukup, Václav Trča, František Mencl
Otevřen	1908
Souřadnice	50°5′34,88″ s. š., 14°25′1,41″ v. d.
Parametry
Typ	silniční
Materiál	ocel
Délka	169 m
Šířka	16 m (10 vozovka) m
Pilíře	3
Max. rozpětí	53,1 m
Další data
Kód památky	40875/1-1740 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čechův most je po proudu řeky jedenáctý most přes Vltavu v Praze. Spojuje náměstí Curieových na pravém břehu s nábřežím Edvarda Beneše na břehu levém. Je 169 m dlouhý (tedy nejkratší z pražských vltavských mostů) a 16 m široký. Je to jediná takto velká ozdobená mostní konstrukce v Česku z období secese a patří mezi chráněné technické památky.^[1] Po mostě je vedena dvojkolejná tramvajová trať.

Stavební vývoj

Byl vybudován v letech 1905 až 1908 a dnes se jedná o jediný ocelový obloukový most v Praze. Návrh architekta Jana Kouly rozpracovali Ing. Jiří Soukup, Václav Trča a František Mencl. Přes náměstí Curieových navazuje na Pařížskou ulici, vzniklou v rámci asanace Židovského města; podle původních plánů měl být součástí velkorysého dopravního řešení: Můstek – Staroměstské náměstí – Pařížská ulice – průkop či tunel letenskou strání.

Vltava je v těchto místech úzká a její prudký tok omezuje počet pilířů. Z toho plyne značná plochost a rozpětí oblouků, a tedy také použitý materiál. Most má jednostranné stoupání 2 % a rozpětí oblouků od pravého břehu roste (47,8 + 53,1 + 59,2 m). Z těchto důvodů je každé z celkem 24 klenbových žeber jinak dimenzováno. Šířka mostu je 16 m (z toho vozovka 10 m).

Přímo pod mostem vede hlavní kanalizační sběrač. Betonové pilíře s tuhou výztuží z profilových želez jsou založeny na kesonech. Stavba pilířů byla slavnostně skončena položením závěrného kamene císařem Františkem Josefem I. dne 17. dubna 1907. Chodníky byly vydlážděny tříbarevnou mozaikou s obrazci šachovnic a rybiček. Na vozovku byla položena speciální 13 cm vysoká špalíčková dlažba z tvrdého australského dřeva zvaného Jarrah. Dokončený most byl předán veřejnosti 6. června 1908.

Umělecká výzdoba

Výzdoba mostu je pozoruhodná jak svým rozsahem, tak kvalitou provedení.

Čtyři bronzové postavy Viktorií od sochaře Antonína Poppa jsou postaveny na zasklených železných lucernách na vrcholech sloupů ve výšce 17,5 m. Samotné sochy jsou více než 3 m vysoké a drží pozlacené ratolesti. Na zhlavích proti vodě stojí bronzové sochy ženských světlonošů s pochodněmi (autoři Ludvík Herzl a Karel Opatrný), na zhlavích po vodě jsou bronzoví tříhlaví draci se znaky Prahy (Luděk Wurzl). Do pochodní světlonošů i hlav draků byl původně zaveden plyn a z plynových hořáků šlehaly plameny. Pilíře byly vyzdobeny bronzovými a žulovými festony. Okraje mostních oblouků byly pro slavnostní příležitosti osvětleny dvěma sty žárovkami.^[2] Pro dvanáct osvětlovacích stožárů byly odlity patice ozdobené beraními hlavami, postavami vorařů, nosiči vody apod. Za povšimnutí stojí i tepané výplně oblouků, které zdobí nízké reliéfy (L. Wurzel, Vilém Amort, G. Zoula?)., nebo secesní zábradlí.

Změny pojmenování

• 1908–1940: Most Svatopluka Čecha (Svatopluk Čech)
• 1940–1945: Mendelův most (Gregor Mendel)
• od 1945: Čechův most

Oživení mostu

Stavitelé mostu původně počítali s tím, že stavba bude disponovat efektovými systémy: z tlam hyder měla tryskat voda a do pochodní světlonošů měl být zaveden svítiplyn a měly z nich šlehat plameny.^[3] Záměr nebyl dokončen, neboť císař František Josef I. požadoval co nejkratší termín zprovoznění mostu. Plány k této efektové technologii se nedochovaly.^[3] Na jaře 2022 zahájili pracovníci firmy Technologie hlavního města Prahy (THMP) vizuální (kamerový) průzkum vnitřku soch za účelem rekognoskace instalace vodních a plynových rozvodů.^[3]

Průzkum provedený v dubnu 2022 potvrdil, že světlonoši mají vnitřky obou rukou připraveny pro vedení plynu a sochy obsahují ve svých vrchních partiích (v oblasti ramen) zachovalé rozvody plynu.^[4] Sochy hyder rozvody vody neobsahují, ale jejich vnitřní partie jsou přístupné a průchozí (i v užších místech jejich hlav), takže dodatečná instalace bude možná. Počítá se s vytvořením plánu restaurátorských prací, studií proveditelnosti a jednání s památkáři. Dokončení efektových systémů mostu je odhadováno na rok 2025.^[4]

Galerie Čechova mostu

• 
  Jan Koula - Soutěžní návrh na průkop letenského svahu (1906-9)
• 
  Jan Koula - Návrh na průkop letenského svahu
• 
  Hydry pro Čechův most, 1908

Odkazy

Reference

Literatura

• Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Praha: Academia, 1985, s. 78–86.
• Čechův most. In: Ústřední seznam nemovitých kulturních památek ČR [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2016-02-13]. Dostupné online. 

Související články

• Pražská asanace
• Secese
• Svatopluk Čech

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechův most na Wikimedia Commons
• Článek na Encyklopedii mostů Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
• Čechův most (Praha virtuální)