Čechovice-Dědice

Čechovice-Dědice ; Czechowice-Dziedzice
	Náměstí Jana Pavla II.
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	49°54′41″ s. š., 19°0′27″ v. d.
Stát	Polsko
Vojvodství	Slezské
Okres	Bílsko-Bělá
Gmina	Čechovice-Dědice
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Čechovice-Dědice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	32,98 km²
Počet obyvatel	35 684 (2014)
Hustota zalidnění	1 082 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané
Náboženské složení	římští katolíci, luteráni a ostatní
Správa
Starosta	Marian Błachut
Vznik	1307
Oficiální web	www.czechowice-dziedzice.pl
Adresa obecního úřadu	pl. Jana Pawła II 1; 43-502 Czechowice-Dziedzice
Telefonní předvolba	32
PSČ	43-500 až 43-503
Označení vozidel	SBI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čechovice-Dědice^[1]^[2]^[3]^[4] (polsky Czechowice-Dziedzice) jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá. Leží na území Těšínského Slezska a přímo sousedí s Bílskem-Bělou. Východní a severní hranici města tvoří řeky Bělá a Visla, které vyznačují hranice Těšínska (a celého historického Rakouského Slezska), Bělá je navíc hranicí mezi Slezskem vůbec a Malopolskem (Haličí). K prosinci 2014 ve městě žilo 35 684 obyvatel a jednalo se tím pádem o třetí největší neokresní město v Polsku (po Rumii a Knurově).

Gmina Čechovice-Dědice zahrnuje kromě samotného města obce Lhota (Ligota), Brúnov (Bronów) a Zábřeh (Zabrzeg).

Historie

Město oficiálně vzniklo 1. ledna 1951 spojením venkovských obcí Čechovice a Dědice pod společným názvem Čechovice. V důsledku protestů dědických obyvatel byl název v roce 1958 změněn. Dějiny obou původních vesnic sahají do dob německé východní kolonizace ve 13. století. Patřily těšínskému knížectví a roku 1572 se Dědice (bez Čechovic) staly součástí bílského stavovského panství (později knížectví). K historickým památkám patří rokokový zámek Kotulinských a park v Čechovicích.

Průlomovým bodem čechovicko-dědických dějin byl vznik Severní dráhy císaře Ferdinanda spojující Vídeň s Krakovem. V roce 1855 bylo na katastru Dědic (jihovýchodně od centra obce) postaveno nádraží, které se výstavbou tratí do Bílska (také 1855) a do tehdy pruských Katovic (1868) stalo významným železničním uzlem. Tím zůstává dodnes, zastavují zde i mezinárodní expresy. Ve městě se nacházejí ještě dvě další stanice: Czechowice-Dziedzice Przystanek (Čechovice-Dědice-zastávka) u rafinerie a Czechowice-Dziedzice Południowe (Čechovice-Dědice-Jih).

Od konce 19. století se Čechovice a Dědice začaly měnit v ryze průmyslové obce. Největšími pořád fungujícími průmyslovými podniky jsou:

ropná rafinerie Czechowice, zal. 1896, od roku 2005 součást koncernu LOTOS
válcovna kovů Dziedzice, zal. 1896
černouhelný důl Silesia, zal. 1905, od roku 2010 součást Energetického a průmyslového holdingu
továrna na zápalky Czechowice, zal. 1919
továrna na elektrické součástky Kontakt-Simon, zal. 1921

Čechovická rafinerie proslula velkým požárem v roce 1971, který trval čtyři dny a vyžádal si 37 mrtvých i 105 zraněných. Vzpomínky na katastrofu zůstávají živé a odrážejí se i na černém (smutečním) pásu na městské vlajce. U jižních hranic města se nachází teplárna zásobující také část Bílska-Bělé.

Jádra dávných vesnic mají v současnosti povahu okrajových čtvrtí. Nové městské centrum se od konce 19. století vyvíjelo na jih od nádraží mezi intravilány původních obcí. Urbanistický vývoj po druhé světové válce pokračoval severně od nádraží směrem k dolu Silesia a také jižním směrem podél ulice Legionów (Legií) vedoucí do Bílska-Bělé.

Partnerská města

Žilina, Žilinský kraj, Slovensko
Rajec, Žilinský kraj, Slovensko
Lomže, Podleské vojvodství, Polsko
Hiddenhausen, Severní Porýní-Vestfálsko, Německo
Orlová, Moravskoslezský kraj, Česko
Cortona, Toskánsko, Itálie

Odkazy

Reference

↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 939.
↑ Hasiči vzpomínali na tragédii v Polsku roku 1971 [online]. Česká televize, 2013-11-21 [cit. 2021-11-26]. Cit. Deset českých hasičů si připomnělo zásah při obřím požáru rafinérie v polských Čechovicích-Dědicích. Dostupné online.
↑ Společnost PORR získala v Polsku dosud největší železniční stavební zakázku. Objem zakázky činí cca. 116 milionů eur [online]. Česká tisková kancelář – České noviny, 2018-08-27 [cit. 2021-11-26]. Cit. Společnost PORR byla společností PKP PLK S.A. pověřena komplexní modernizací důležitého železničního úseku Osvětim - Čechovice-Dědice v jižním Polsku. Dostupné online.
↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 24.

Literatura

ZBOREK, Zbigniew a ostatní. Kalendarz Czechowic-Dziedzic. Čechovice-Dědice: Towarzystwo Przyjaciół Czechowic-Dziedzic, 1992. (polsky)
ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)

Externí odkazy

Galerie Čechovice-Dědice na Wikimedia Commons
Oficiální webové stránky
Encyklopedické heslo Dědice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechovice-Dědice na Wikimedia Commons

[1] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 939.

[2] Hasiči vzpomínali na tragédii v Polsku roku 1971 [online]. Česká televize, 2013-11-21 [cit. 2021-11-26]. Cit. Deset českých hasičů si připomnělo zásah při obřím požáru rafinérie v polských Čechovicích-Dědicích. Dostupné online.

[3] Společnost PORR získala v Polsku dosud největší železniční stavební zakázku. Objem zakázky činí cca. 116 milionů eur [online]. Česká tisková kancelář – České noviny, 2018-08-27 [cit. 2021-11-26]. Cit. Společnost PORR byla společností PKP PLK S.A. pověřena komplexní modernizací důležitého železničního úseku Osvětim - Čechovice-Dědice v jižním Polsku. Dostupné online.

[4] DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 24.

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály