Čechovna

Čechovna
Čechovna
Čechovna
Účel stavby

dům správce velkostatku

Základní informace
Slohpozdní baroko
Výstavba2. polovina 18. století
Současný majitelZámek Liteň, o.s.
Poloha
AdresaLiteň, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°54′18,37″ s. š., 14°9′0,68″ v. d.
Další informace
Kód památky19638/2-341 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Liteň)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čechovna je vžité původně neoficiální označení pro dům čp. 150 v Litni v okrese Beroun. Dům měli k dispozici jako služební byt správci a ředitelé panství a velkostatku v Litni, jehož centrem byl liteňský zámek. Čechovna je spolu se zámkem zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 19638/2-34 s účinností od 3. 5. 1958. [1]

Architektura

Přízemní budova z poloviny 18. století se sedlovou střechou je situována východně naproti budově zámku a uzavírá západní křídlo zámeckého hospodářského dvora, ve kterém navazuje na budovu bývalé sýpky. Z jihu dům uzavírá východní část zámeckého parku. Čechovna pochází z poloviny 18. století. Je postavena ve stylu vrcholného baroka. Pozoruhodné je zejména trojosé západní průčelí se zdobným volutovým štítem. Po celkové precizní rekonstrukci vyniká výtvarná štuková výzdoba fasády, především šambrány a suprafenestry oken.

Pobyt Svatopluka Čecha

V tomto domě část svého dětství prožil básník a spisovatel Svatopluk Čech (21. únor 1846 – 23. únor 1908). Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc - 1877 Slupka, Bukovina), panský hospodářský správce a český vlastenec byl od 1. 5. 1852 do 31. 3. 1856 správcem liteňského panství u Josefa Františka Doubka. [2] Podle toho je také dům tradičně nazýván Čechovna. Básník svou velmi populární a čtenou báseň Ve stínu lípy situoval do Litně jako vzpomínku na mládí. [3] Z Litně a okolí se Čech inspiroval i v eposu Lešetínský kovář z roku 1885 a básni Václav Živsa z roku 1901. Ve svých Dávných vzpomínkách v Rozličné próze z roku 1895 vzpomíná na dětství v Litni, na pobyt v Čechovně, na otcovu knihovnu a tehdejšího liteňského faráře Františka Josefa Řezáče. [4] Liteň již od konce 19. století vnímala a prezentovala Svatopluka Čecha jako významnou osobnost své historie. Liteňský farář P. Josef Kreisinger ve své práci Liteň a přifařené obce k ním vydané v roce 1896 uvádí v seznamu správců a direktorů liteňského panství Roku 1852 - 1855 Frant. Čech, otec našeho předního básníka. [5] V roce 1896 bylo Čechovi uděleno čestné občanství Litně. Čechův pobyt v Litni byl na Berounsku připomínán až do roku 1938, po roce 1948 [6] i po roce 1989. V roce 2013 byla v Litni instalována Naučná stezka Liteň. Její čtyři zastavení na svých panelech připomínají Čechův pobyt v Litni a jeho dílo. [7] [8] [9][10]

Pamětní deska na Čechovně

Básníkova dětská léta prožitá v domě připomíná jeho pamětní deska s reliéfem jeho hlavy a nápisem ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH. OD 1853 - 1856. Její odhalení 29. 6. 1925 se stalo velkou národní manifestací. Slavnostní projev zakončený výzvou Čechu, více Čecha !, pronesl Čechův životopisec Ferdinand Strejček. Slavnosti se zúčastnila básníkova sestra Zdeňka (narozená v Litni) a bratr Václav, spisovatel Ignát Herman, básník Viktor Dyk a nakladatel Čechových spisů František Topič. [11] Shromáždění se účastnilo velké množství obyvatel Litně, ale také Berouna a Řevnic. Organizaci zajišťoval slavnostní výbor. Jeho předseda MUDr. Josef Honzík z Litně, který shromáždění zahajoval, byl v dalších letech též předsedou Sdružení pro úpravu Sadů Svatopluka Čecha usilujícího o instalaci Pomníku Svatopluka Čecha v Litni . [12]

Využití

V meziválečném období Čechovnu užíval k bydlení majitel panství Jiří Daubek a jeho manželka pěvkyně Jarmila Novotná. Po vyvlastnění zámku rodině Daubků bylo v Čechovně v letech 1964 - 2001 umístěno Muzeum Svatopluka Čecha [13] umístěné v roce 2004 v bývalé faře a rozšířené o expozici Jarmily Novotné. [14] [15] Dům po restituci a následném prodeji současnému vlastníku není veřejnosti přístupný. V rámci Festivalu Jarmily Novotné a při dalších kulturních programech se však zde konají koncerty, přednášky a diskuse pořádané občanským sdružením Zámek Liteň, které v zámeckém areálu sídlí a působí. [16]

Galerie Čechovna

Čechovna

  • Čechovna

    Čechovna

  • Pohled na nároží štítové stěny s terasou

    Pohled na nároží štítové stěny s terasou

  • Nároží štítové západní a severní stěny s terasou

    Nároží štítové západní a severní stěny s terasou

  • Čechovna a severojižní křídlo hospodářských budov uzavírajících hospodářský dvůr

    Čechovna a severojižní křídlo hospodářských budov uzavírajících hospodářský dvůr

  • Zámek a Čechovna

    Zámek a Čechovna

Pamětní deska Svatopluka Čecha

  • Pamětní deska Svatopluka Čecha na domě Čechovna.

    Pamětní deska Svatopluka Čecha na domě Čechovna.

  • Detail pamětní desky Svatopluka Čecha

    Detail pamětní desky Svatopluka Čecha

  • Čechovna pohled na okna na jižní stěně s deskou Svatopluka Čecha

    Čechovna pohled na okna na jižní stěně s deskou Svatopluka Čecha

  • Stromy, keře a studna před Čechovnou

    Stromy, keře a studna před Čechovnou

Detaily

  • Nároží štítové s číslem popisným 150

    Nároží štítové s číslem popisným 150

  • Okno západní štítové stěny

    Okno západní štítové stěny

  • Studna před jižní stěnou

    Studna před jižní stěnou

  • Detailní pohled na barokní štít

    Detailní pohled na barokní štít

  • Pohled na severní stěnu Čechovny s terasou

    Pohled na severní stěnu Čechovny s terasou

Osobnosti spojené s Čechovnou

  • Erb rodu Daubků

    Erb rodu Daubků

  • Josef František Daubek

    Josef František Daubek

  • Josef Šebestián Daubek

    Josef Šebestián Daubek

  • Svatopluk Čech

    Svatopluk Čech

  • Jarmila Novotná

    Jarmila Novotná

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze. Dostupné online. 
  2. ↑ STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. S. 186–187. 
  3. ↑ NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý.. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 (1923 tisk). 238 s. Dostupné online. Kapitola čtvrtá Tři idyly, s. 165–186. 
  4. ↑ ČECH, Svatopluk. Rozličná prosa. První. vyd. Praha: František Topič, 1895 (1895 tisk). 326 s. (Čítárna Švandy Dudáka - knihy rozmarné i vážné / seš. 10). Kapitola Z dávných vzpomínek. 
  5. ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. I. vyd. Liteň: nákladem autora, 1896 (1896 tisk). 79 s. Kapitola Dějiny panství. - Majitelé Litně., s. 64. 
  6. ↑ PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s. 
  7. ↑ A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ A3 Muzeum [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ A6 Zámek [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ C1 Čechovna [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Odhalení desky Svatopluka Čecha v Litni. Národní listy. 30. červen 1925, roč. 1925, čís. 176, s. 2. ISSN 1805-2444. 
  12. ↑ Pro vybudování pomníku a úpravu sadů Svatopluka Čecha v Litni. Národní listy. 25. prosinec 1929, roč. 1929, čís. 353, s. 4. ISSN 1805-2444. 
  13. ↑ ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29. 
  14. ↑ Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni. Liteň: Městys Liteň, 2012 (?). 4 s. S. 1–4. 
  15. ↑ IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012 [cit. 2015-02-21]. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
  16. ↑ Pocta Jarmile Novotné [online]. Liteň: Zámek Liteň, občanské sdružení, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné online. 

Literatura

  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 37–41. 
  • ČECH, Svatopluk. Rozličná prosa. První. vyd. Praha: František Topič, 1895 (1895 tisk). 326 s. (Čítárna Švandy Dudáka - knihy rozmarné i vážné / seš. 10). Kapitola Z dávných vzpomínek. 
  • KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. S. 1–79. 
  • NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. Kapitola čtvrtá Čtyři idyly, s. 165–186. Dostupné online. 
  • PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s. 
  • STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s. 
  • STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 556–558. 
  • IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012 [cit. 2015-02-21]. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
  • ZDRŮBEK, Zdeněk. Z kronik Podbrdska. první. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 302 s. 
  • ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechovna na Wikimedia Commons
  • Pocta Jarmile Novotné [online]. Liteň: Zámek Liteň, občanské sdružení, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné online. 
  • Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze. Dostupné online. 
  • A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  • A3 Muzeum [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  • A6 Zámek [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  • C1 Čechovna [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Josef Šebestián Daubek.jpg
Podobizna Josefa Šebastiána Daubka od Fr.Ženíška
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
5.Čechovna pohled na jižní stěnu a severojižní křídlo hospodářských budov uzavírajících hospodářský dvůr.JPG
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Mezi pozoruhodnosti městyse Liteň na Berounsku patří místa připomínající pobyt básníka, spisovatele a cestovatele Svatopluka Čecha (1846-1908). Čech zde v letech 1853 – 56 prožil část dětství v době, kdy zde jeho otec byl správcem liteńského panství. Čechův pobyt připomíná místní název domu správce „Čechovna“. V roce 1925 byla na dům osazena pamětní deska s nápisem „ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH OD 1853 – 1856“.

Čechovna je přízemní dům s barokní fasádou naproti zámku. Na Čechovnu směrem na východ navazují objekty hospodářského dvora zámku a jeho západního křídla. Na severu Čechovna sousedí se zámeckým parkem. Fasáda Čechovny je zdobena šambránami a suprafenstrami ve štuku. Svatopluk Čech se do Litně se vrátil o čtvrt století později ve své sbírce „Ve stínu Lípy“ (1879). Pod lípou u kostela si „Ve stínu lípy“ vypráví sousedé své životní příběhy a vzpomínky. Na tomto místě je Čechův pomník. Naproti kostelu v bývalé faře je umístěno Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné, významné české operní pěvkyně. Čechovna u Zámku Liteň – jedno ze zastavení Naučné stezky Liteň

Naučná stezka Liteň Naučná stezka Liteň nabízí turistům a návštěvníkům procházku nebo projížďku na kole po pozoruhodnostech malebného městyse Liteň v okrese Beroun. Byla realizována společností Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni v roce 2013 s podporou mikroregionu Karlštejnsko v programu Podpory rozvoje venkova. Naučnou stezku tvoří čtyři tématické barevně odlišené stezky – modrá, zelená, červená a žlutá. Zastavení naučné stezky jsou značena dřevěnými panely s informacemi a fotografiemi. Trasa stezky je vyznačena barevnými kovovými směrovkami. Každá z tematických stezek nabízí zajímavý program na jednodenní výlet. Liteň leží 5 km od Karlštejna a 15 km od Berouna, takže je ideálním cílem výletu pro obyvatele a návštěvníky Prahy. Témata zastavení Naučné stezky Liteň jistě zaujmou každého návštěvníka. Její zastavení nabízejí informace pro milovníky přírody, zájemce o geologii, botaniku i dendrologii, technické památky, historii i architekturu. Příkladem je třeba hrobka rodiny Daubků od architekta Wiehla, kde je pohřbena slavná česká pěvkyně Jarmila Novotná, pomník a muzeum básníka a spisovatele Svatopluka Čecha, úvraťová železniční stanice, židovský hřbitov, památné stromy nebo květena na vrchu Mramor. Základní škola v Litni nese jméno Františka Josefa Řezáče, významného reformátora školství a vězeňství a u její zdi je pohřben žák Joachima Barranda, významný český geolog a paleontolog prof. Novák. Jedním ze zastavení je i Areál Liteň, kde donedávna působilo Střední odborné učiliště a předtím Učňovská škola zemědělská, kde se učili kováři a podkováři. Areál nyní slouží jako centrum obecně prospěšných služeb pro Liteň a je místem konání kulturních, společenských a vzdělávacích programů jako je hudební festival LiteňFest, setkání kovářů, podkovářů, klempířů a dráteníků „Kováři v Litni“ nebo Zimní běh Litní. Pro podobné programy je Areál Liteň ideálním místem, protože leží na okraji Litně v klidové zóně mezi Liteňským zámkem a zahradou Mateřské školy Liteň na ploše téměř 10.000m2. Podstatná část areálu je zatravněna a stíněna vzrostlými stromy. Pro uživatele a účastníky akcí jsou k dispozici parkovací plochy, jídelna s celotýdenním provozem. V letním období Areál Liteň nabízí turistům služby turistického ubytování – cyklopenzionu. Je též využitelný pro školy v přírodě Areál tak postupně nachází svou novou náplň. K zajištění provozu a marketingu Atelier Svatopluk, o.p.s. zatím vytvořil 2 chráněné pracovní místa s podporou Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště Beroun. Na jednom z nich již rok RNDr. Jan Maňák v pracovní pozici „Fotograf-pracovník pro tvorbu turistických tras a produktů“ pořizuje podrobnou dokumentaci Litně, jejího okolí a Naučné stezky Liteň a podkladů pro různé prostředky prezentace. Ten je též autorem publikovaného snímku. Jeho snímky zájemcům dokumentují, že Liteň je též ideálním cílem pro cykloturisty. Klíčová slova:

Areál – Atelier Svatopluk, o.p.s. – Beroun - Berounsko - botanika – cykloturistika - dendrologie – festival - fotografie – chráněná pracovní místo - Karlštejnsko – kovářství - kultura - Liteň – naučná stezka – osoby se zdravotním postižením – památky – sport - školy – technické památky – turistika – výlety – Úřad práce ČR – ubytování - vzdělávání
Jan Vilímek - Svatopluk Čech.jpg
Portréty předních osobností od Jana Vilímka
Josef Frantisek Doubek 1884 Biza.png
Portrait of Josef František Doubek (1806-1882), Czech entrepreneur.
Erb Daubků na kostele sv. Petra a Pavla.JPG
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
erb Daubků - kostel sv. Petra a Pavla Liteň
15.Čechovna detail upravené studny před jižní stěnou.JPG
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Opravená studna před vchodem do Čechovny.Mezi pozoruhodnosti městyse Liteň na Berounsku patří místa připomínající pobyt básníka, spisovatele a cestovatele Svatopluka Čecha (1846-1908). Čech zde v letech 1853 – 56 prožil část dětství v době, kdy zde jeho otec byl správcem liteńského panství. Čechův pobyt připomíná místní název domu správce „Čechovna“. V roce 1925 byla na dům osazena pamětní deska s nápisem „ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH OD 1853 – 1856“. Čechovna je přízemní dům s barokní fasádou naproti zámku. Na Čechovnu směrem na východ navazují objekty hospodářského dvora zámku a jeho západního křídla.
English: Water wells in Liteň