Čechovna

Čechovna
Čechovna
Čechovna
Účel stavby

dům správce velkostatku

Základní informace
Slohpozdní baroko
Výstavba2. polovina 18. století
Současný majitelZámek Liteň, o.s.
Poloha
AdresaLiteň, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°54′18,37″ s. š., 14°9′0,68″ v. d.
Další informace
Kód památky19638/2-341 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Liteň)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čechovna je vžité původně neoficiální označení pro dům čp. 150 v Litni v okrese Beroun. Dům měli k dispozici jako služební byt správci a ředitelé panství a velkostatku v Litni, jehož centrem byl liteňský zámek. Čechovna je spolu se zámkem zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 19638/2-34 s účinností od 3. 5. 1958. [1]

Architektura

Přízemní budova z poloviny 18. století se sedlovou střechou je situována východně naproti budově zámku a uzavírá západní křídlo zámeckého hospodářského dvora, ve kterém navazuje na budovu bývalé sýpky. Z jihu dům uzavírá východní část zámeckého parku. Čechovna pochází z poloviny 18. století. Je postavena ve stylu vrcholného baroka. Pozoruhodné je zejména trojosé západní průčelí se zdobným volutovým štítem. Po celkové precizní rekonstrukci vyniká výtvarná štuková výzdoba fasády, především šambrány a suprafenestry oken.

Pobyt Svatopluka Čecha

V tomto domě část svého dětství prožil básník a spisovatel Svatopluk Čech (21. únor 1846 – 23. únor 1908). Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc - 1877 Slupka, Bukovina), panský hospodářský správce a český vlastenec byl od 1. 5. 1852 do 31. 3. 1856 správcem liteňského panství u Josefa Františka Doubka. [2] Podle toho je také dům tradičně nazýván Čechovna. Básník svou velmi populární a čtenou báseň Ve stínu lípy situoval do Litně jako vzpomínku na mládí. [3] Z Litně a okolí se Čech inspiroval i v eposu Lešetínský kovář z roku 1885 a básni Václav Živsa z roku 1901. Ve svých Dávných vzpomínkách v Rozličné próze z roku 1895 vzpomíná na dětství v Litni, na pobyt v Čechovně, na otcovu knihovnu a tehdejšího liteňského faráře Františka Josefa Řezáče. [4] Liteň již od konce 19. století vnímala a prezentovala Svatopluka Čecha jako významnou osobnost své historie. Liteňský farář P. Josef Kreisinger ve své práci Liteň a přifařené obce k ním vydané v roce 1896 uvádí v seznamu správců a direktorů liteňského panství Roku 1852 - 1855 Frant. Čech, otec našeho předního básníka. [5] V roce 1896 bylo Čechovi uděleno čestné občanství Litně. Čechův pobyt v Litni byl na Berounsku připomínán až do roku 1938, po roce 1948 [6] i po roce 1989. V roce 2013 byla v Litni instalována Naučná stezka Liteň. Její čtyři zastavení na svých panelech připomínají Čechův pobyt v Litni a jeho dílo. [7] [8] [9][10]

Pamětní deska na Čechovně

Básníkova dětská léta prožitá v domě připomíná jeho pamětní deska s reliéfem jeho hlavy a nápisem ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH. OD 1853 - 1856. Její odhalení 29. 6. 1925 se stalo velkou národní manifestací. Slavnostní projev zakončený výzvou Čechu, více Čecha !, pronesl Čechův životopisec Ferdinand Strejček. Slavnosti se zúčastnila básníkova sestra Zdeňka (narozená v Litni) a bratr Václav, spisovatel Ignát Herman, básník Viktor Dyk a nakladatel Čechových spisů František Topič. [11] Shromáždění se účastnilo velké množství obyvatel Litně, ale také Berouna a Řevnic. Organizaci zajišťoval slavnostní výbor. Jeho předseda MUDr. Josef Honzík z Litně, který shromáždění zahajoval, byl v dalších letech též předsedou Sdružení pro úpravu Sadů Svatopluka Čecha usilujícího o instalaci Pomníku Svatopluka Čecha v Litni . [12]

Využití

V meziválečném období Čechovnu užíval k bydlení majitel panství Jiří Daubek a jeho manželka pěvkyně Jarmila Novotná. Po vyvlastnění zámku rodině Daubků bylo v Čechovně v letech 1964 - 2001 umístěno Muzeum Svatopluka Čecha [13] umístěné v roce 2004 v bývalé faře a rozšířené o expozici Jarmily Novotné. [14] [15] Dům po restituci a následném prodeji současnému vlastníku není veřejnosti přístupný. V rámci Festivalu Jarmily Novotné a při dalších kulturních programech se však zde konají koncerty, přednášky a diskuse pořádané občanským sdružením Zámek Liteň, které v zámeckém areálu sídlí a působí. [16]

Galerie Čechovna

Čechovna

  • Čechovna

    Čechovna

  • Pohled na nároží štítové stěny s terasou

    Pohled na nároží štítové stěny s terasou

  • Nároží štítové západní a severní stěny s terasou

    Nároží štítové západní a severní stěny s terasou

  • Čechovna a severojižní křídlo hospodářských budov uzavírajících hospodářský dvůr

    Čechovna a severojižní křídlo hospodářských budov uzavírajících hospodářský dvůr

  • Zámek a Čechovna

    Zámek a Čechovna

Pamětní deska Svatopluka Čecha

  • Pamětní deska Svatopluka Čecha na domě Čechovna.

    Pamětní deska Svatopluka Čecha na domě Čechovna.

  • Detail pamětní desky Svatopluka Čecha

    Detail pamětní desky Svatopluka Čecha

  • Čechovna pohled na okna na jižní stěně s deskou Svatopluka Čecha

    Čechovna pohled na okna na jižní stěně s deskou Svatopluka Čecha

  • Stromy, keře a studna před Čechovnou

    Stromy, keře a studna před Čechovnou

Detaily

  • Nároží štítové s číslem popisným 150

    Nároží štítové s číslem popisným 150

  • Okno západní štítové stěny

    Okno západní štítové stěny

  • Studna před jižní stěnou

    Studna před jižní stěnou

  • Detailní pohled na barokní štít

    Detailní pohled na barokní štít

  • Pohled na severní stěnu Čechovny s terasou

    Pohled na severní stěnu Čechovny s terasou

Osobnosti spojené s Čechovnou

  • Erb rodu Daubků

    Erb rodu Daubků

  • Josef František Daubek

    Josef František Daubek

  • Josef Šebestián Daubek

    Josef Šebestián Daubek

  • Svatopluk Čech

    Svatopluk Čech

  • Jarmila Novotná

    Jarmila Novotná

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze. Dostupné online. 
  2. ↑ STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. S. 186–187. 
  3. ↑ NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý.. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 (1923 tisk). 238 s. Dostupné online. Kapitola čtvrtá Tři idyly, s. 165–186. 
  4. ↑ ČECH, Svatopluk. Rozličná prosa. První. vyd. Praha: František Topič, 1895 (1895 tisk). 326 s. (Čítárna Švandy Dudáka - knihy rozmarné i vážné / seš. 10). Kapitola Z dávných vzpomínek. 
  5. ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. I. vyd. Liteň: nákladem autora, 1896 (1896 tisk). 79 s. Kapitola Dějiny panství. - Majitelé Litně., s. 64. 
  6. ↑ PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s. 
  7. ↑ A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ A3 Muzeum [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ A6 Zámek [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ C1 Čechovna [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Odhalení desky Svatopluka Čecha v Litni. Národní listy. 30. červen 1925, roč. 1925, čís. 176, s. 2. ISSN 1805-2444. 
  12. ↑ Pro vybudování pomníku a úpravu sadů Svatopluka Čecha v Litni. Národní listy. 25. prosinec 1929, roč. 1929, čís. 353, s. 4. ISSN 1805-2444. 
  13. ↑ ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29. 
  14. ↑ Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni. Liteň: Městys Liteň, 2012 (?). 4 s. S. 1–4. 
  15. ↑ IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012 [cit. 2015-02-21]. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
  16. ↑ Pocta Jarmile Novotné [online]. Liteň: Zámek Liteň, občanské sdružení, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné online. 

Literatura

  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 37–41. 
  • ČECH, Svatopluk. Rozličná prosa. První. vyd. Praha: František Topič, 1895 (1895 tisk). 326 s. (Čítárna Švandy Dudáka - knihy rozmarné i vážné / seš. 10). Kapitola Z dávných vzpomínek. 
  • KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. S. 1–79. 
  • NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. Kapitola čtvrtá Čtyři idyly, s. 165–186. Dostupné online. 
  • PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s. 
  • STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s. 
  • STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 556–558. 
  • IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012 [cit. 2015-02-21]. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
  • ZDRŮBEK, Zdeněk. Z kronik Podbrdska. první. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 302 s. 
  • ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechovna na Wikimedia Commons
  • Pocta Jarmile Novotné [online]. Liteň: Zámek Liteň, občanské sdružení, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné online. 
  • Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze. Dostupné online. 
  • A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  • A3 Muzeum [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  • A6 Zámek [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  • C1 Čechovna [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
5.Čechovna pohled na jižní stěnu a severojižní křídlo hospodářských budov uzavírajících hospodářský dvůr.JPG
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Mezi pozoruhodnosti městyse Liteň na Berounsku patří místa připomínající pobyt básníka, spisovatele a cestovatele Svatopluka Čecha (1846-1908). Čech zde v letech 1853 – 56 prožil část dětství v době, kdy zde jeho otec byl správcem liteńského panství. Čechův pobyt připomíná místní název domu správce „Čechovna“. V roce 1925 byla na dům osazena pamětní deska s nápisem „ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH OD 1853 – 1856“.

Čechovna je přízemní dům s barokní fasádou naproti zámku. Na Čechovnu směrem na východ navazují objekty hospodářského dvora zámku a jeho západního křídla. Na severu Čechovna sousedí se zámeckým parkem. Fasáda Čechovny je zdobena šambránami a suprafenstrami ve štuku. Svatopluk Čech se do Litně se vrátil o čtvrt století později ve své sbírce „Ve stínu Lípy“ (1879). Pod lípou u kostela si „Ve stínu lípy“ vypráví sousedé své životní příběhy a vzpomínky. Na tomto místě je Čechův pomník. Naproti kostelu v bývalé faře je umístěno Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné, významné české operní pěvkyně. Čechovna u Zámku Liteň – jedno ze zastavení Naučné stezky Liteň

Naučná stezka Liteň Naučná stezka Liteň nabízí turistům a návštěvníkům procházku nebo projížďku na kole po pozoruhodnostech malebného městyse Liteň v okrese Beroun. Byla realizována společností Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni v roce 2013 s podporou mikroregionu Karlštejnsko v programu Podpory rozvoje venkova. Naučnou stezku tvoří čtyři tématické barevně odlišené stezky – modrá, zelená, červená a žlutá. Zastavení naučné stezky jsou značena dřevěnými panely s informacemi a fotografiemi. Trasa stezky je vyznačena barevnými kovovými směrovkami. Každá z tematických stezek nabízí zajímavý program na jednodenní výlet. Liteň leží 5 km od Karlštejna a 15 km od Berouna, takže je ideálním cílem výletu pro obyvatele a návštěvníky Prahy. Témata zastavení Naučné stezky Liteň jistě zaujmou každého návštěvníka. Její zastavení nabízejí informace pro milovníky přírody, zájemce o geologii, botaniku i dendrologii, technické památky, historii i architekturu. Příkladem je třeba hrobka rodiny Daubků od architekta Wiehla, kde je pohřbena slavná česká pěvkyně Jarmila Novotná, pomník a muzeum básníka a spisovatele Svatopluka Čecha, úvraťová železniční stanice, židovský hřbitov, památné stromy nebo květena na vrchu Mramor. Základní škola v Litni nese jméno Františka Josefa Řezáče, významného reformátora školství a vězeňství a u její zdi je pohřben žák Joachima Barranda, významný český geolog a paleontolog prof. Novák. Jedním ze zastavení je i Areál Liteň, kde donedávna působilo Střední odborné učiliště a předtím Učňovská škola zemědělská, kde se učili kováři a podkováři. Areál nyní slouží jako centrum obecně prospěšných služeb pro Liteň a je místem konání kulturních, společenských a vzdělávacích programů jako je hudební festival LiteňFest, setkání kovářů, podkovářů, klempířů a dráteníků „Kováři v Litni“ nebo Zimní běh Litní. Pro podobné programy je Areál Liteň ideálním místem, protože leží na okraji Litně v klidové zóně mezi Liteňským zámkem a zahradou Mateřské školy Liteň na ploše téměř 10.000m2. Podstatná část areálu je zatravněna a stíněna vzrostlými stromy. Pro uživatele a účastníky akcí jsou k dispozici parkovací plochy, jídelna s celotýdenním provozem. V letním období Areál Liteň nabízí turistům služby turistického ubytování – cyklopenzionu. Je též využitelný pro školy v přírodě Areál tak postupně nachází svou novou náplň. K zajištění provozu a marketingu Atelier Svatopluk, o.p.s. zatím vytvořil 2 chráněné pracovní místa s podporou Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště Beroun. Na jednom z nich již rok RNDr. Jan Maňák v pracovní pozici „Fotograf-pracovník pro tvorbu turistických tras a produktů“ pořizuje podrobnou dokumentaci Litně, jejího okolí a Naučné stezky Liteň a podkladů pro různé prostředky prezentace. Ten je též autorem publikovaného snímku. Jeho snímky zájemcům dokumentují, že Liteň je též ideálním cílem pro cykloturisty. Klíčová slova:

Areál – Atelier Svatopluk, o.p.s. – Beroun - Berounsko - botanika – cykloturistika - dendrologie – festival - fotografie – chráněná pracovní místo - Karlštejnsko – kovářství - kultura - Liteň – naučná stezka – osoby se zdravotním postižením – památky – sport - školy – technické památky – turistika – výlety – Úřad práce ČR – ubytování - vzdělávání
Josef Šebestián Daubek.jpg
Podobizna Josefa Šebastiána Daubka od Fr.Ženíška
Jan Vilímek - Svatopluk Čech.jpg
Portréty předních osobností od Jana Vilímka
Josef Frantisek Doubek 1884 Biza.png
Portrait of Josef František Doubek (1806-1882), Czech entrepreneur.
Erb Daubků na kostele sv. Petra a Pavla.JPG
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
erb Daubků - kostel sv. Petra a Pavla Liteň
15.Čechovna detail upravené studny před jižní stěnou.JPG
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Opravená studna před vchodem do Čechovny.Mezi pozoruhodnosti městyse Liteň na Berounsku patří místa připomínající pobyt básníka, spisovatele a cestovatele Svatopluka Čecha (1846-1908). Čech zde v letech 1853 – 56 prožil část dětství v době, kdy zde jeho otec byl správcem liteńského panství. Čechův pobyt připomíná místní název domu správce „Čechovna“. V roce 1925 byla na dům osazena pamětní deska s nápisem „ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH OD 1853 – 1856“. Čechovna je přízemní dům s barokní fasádou naproti zámku. Na Čechovnu směrem na východ navazují objekty hospodářského dvora zámku a jeho západního křídla.
English: Water wells in Liteň