Čeladná
Čeladná | |
---|---|
náměstí s obecním úřadem, duben 2024 | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Frýdlant nad Ostravicí |
Obec s rozšířenou působností | Frýdlant nad Ostravicí (správní obvod) |
Okres | Frýdek-Místek |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°32′55″ s. š., 18°20′15″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 904 (2024)[1] |
Rozloha | 59,06 km²[2] |
Katastrální území | Čeladná |
Nadmořská výška | 430 m n. m. |
PSČ | 739 12 |
Počet domů | 918 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Čeladná 260 739 12 Čeladná celadna@iol.cz |
Starosta | Pavol Lukša (DV 2016) |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Čeladná | |
Další údaje | |
Kód obce | 598071 |
Kód části obce | 19119 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Čeladná (německy Tscheladna) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.
V Čeladné se mezi lety 1952-2000 nacházela významná lokální porodnice, a proto se u mnohých osobností chybně uvádí, že pocházejí z Čeladné.[zdroj?]
Název
Jméno vesnice je přídavné jméno od obecného čelaď, což byla varianta slova čeleď. Význam jména byl „místo patřící čeledi“.[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1600, kdy je vesnice zapsána v urbáři hukvaldského panství. Až do počátku 18. století žili v obci především zemědělci. V roce 1796 byl na Čeladné postaven dřevouhelný hamr a vysoká pec. Zde byla zpracovávána ruda z Čeladné a Kunčic, protože se na území těchto obcí těžila železná ruda. Pro její zpracování zde byly vhodné podmínky, a to hlavně dostatek dříví, ze kterého se vyrábělo dřevěné uhlí. Postupně přibývaly další průmyslové provozy, jako tkalcovna, přádelna vlny, nebo výroba sirek. Za druhé světové války se stala Čeladná zázemím partyzánů. Poté, co Němci vypálili Lidice, poskytla obec nový domov lidickým ženám a dětem. Toto období v Čeladné připomíná pomník partyzánského odboje a památník obětem fašismu.
Doprava
Čeladná leží na silnici II//483, v úseku spojující Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Radhoštěm. Na této silnici je v budoucnu plánováno postavit obchvat obce.[5] V současnosti[kdy?] obyvatelům obce slouží 13 autobusových zastávek, zajíždí zde dvě linky společností 3ČSAD a ČSAD Vsetín, a jedna mezikrajská linka z Havířova do Luhačovic. Dobrá dostupnost obce je také zajištěna železniční zastávkou, která leží na železniční trati 323 Ostrava-Valašské Meziříčí.
Celým územím obce je vedeno mnoho značených turistických tras, jež společně s cyklotrasami přispívají v obci k rozvoji turismu. Pod úpatím Skalky (964 m n. m.) se zde nalézá lyžařský vlek na Opálené, v provozu je zde také bobová dráha.[6]
Za první autobusovou linku v českých zemích je považována doprava, kterou v roce 1907 provozoval soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.[7]
Významní rodáci
- František Heřmanský (1806–1885), starosta Čeladné, poslanec zemského sněmu
- Marie Bernátková (1857–1969), lesní dělnice a pokojská. V období 16. června 1968 až 4. května 1969 byla nejstarší ověřenou žijící osobou na světě.[8]
- Josef Šigut (1910–1990), kovář a podkovář
- Jaroslav Šusta (1910–1989) , spisovatel
- Mons. Mgr. Martin David (* 1970), římskokatolický duchovní, biskup ostravsko-opavské diecéze
- Vladimír Tomšík (* 1974), viceguvernér ČNB
- Ondřej Kratěna (* 1977), lední hokejista
- Pavel Kubina (* 1977), lední hokejista
- Jakub Janda (* 1978), bývalý skokan na lyžích, poslanec za ODS
- Petr Suchoň (* 1984), televizní moderátor
- Václav Lebeda (* 1992), zpěvák známý pod pseudonymem Voxel
Turistický ruch
Čeladná zažívá od přelomu tisíciletí rozmach v oblasti turistického ruchu a výstavby nových bytů. V roce 2001 bylo v obci otevřeno golfové hřiště.
Pamětihodnosti
- Památník Josefa Kaluse – Čeladná 24
- Lázně Skalka (dnes Rehabilitační centrum Čeladná)
- Altán nad pramenem Cyrilky
- kaple svatých Cyrila a Metoděje
- Hrob Jána Ušiaka a jeho tří druhů
- Krucifix u kostela sv. Jana Nepomuckého
- Krucifix u restaurace Kněhyně
- Pomník obětem fašismu se sochou partyzána v parku
- Pomník popravených partyzánů stojí napravo silnice směr Frýdlant n/O.
- NPR Kněhyně - Čertův mlýn
- PR Klíny
- PR Smrk
- PR Studenčany
- PR V Podolánkách
- PP Kněhyňská jeskyně
Fotografie
- čeladenské náměstí
- pošta
- (c) jarlukas, CC BY 3.0rehabilitační centrum
- železniční zastávka
- kaple sv. Cyrila a Metoděje
- Věková struktura obce z roku 2011
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 157.
- ↑ Beskydskou obec trápí hustá doprava, občané žádají semafory i přechody. iDNES.cz [online]. 2019-08-22 [cit. 2022-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Boboffka – Bobová dráha Čeladná [online]. [cit. 2022-09-27]. Dostupné online.
- ↑ HARÁK, Martin. Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů. Vyd. 1. vyd. Praha: Corona sv. s. Dostupné online. ISBN 80-86116-25-5, ISBN 978-80-86116-25-9. OCLC 228591769
- ↑ NĚMEJC, Rostislav. 50 let od úmrtí nejstarší občanky Československa, paní Marie Bernátkové roz. Macurové (1857-1969) [online]. Veselá-Zašová: http://historie.zasova.info/, 2019-04-16 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Čeladná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeladná na Wikimedia Commons
- Čeladná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Dětský domov Čeladná
- Knihovna a informační centrum Čeladná
- ŘK farnost Čeladná
- Sbor dobrovolných hasičů Čeladná
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) jarlukas, CC BY 3.0
Beskydské rehabilitační centrum, spol. s r.o., Lázeňský dům, wellness, Čeladná 42, 739 12 Čeladná.
Autor: Vojtasekd, Licence: CC BY 4.0
Staniční budova v Čeladné, duben 2024
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Věková struktura obyvatel obce Čeladná podle údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zdroj dat: Český statistický úřad
Autor: Kovar, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: