Čeleken

Čeleken

StátTurkmenistánTurkmenistán Turkmenistán
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeleken (turkmensky Çeleken, rusky Челекен полуостров) je poloostrov na východním pobřeží Kaspického moře v Turkmenistánu.

Geografie

Poloostrov vznikl ve 30. letech 20. století z ostrova Čeleken, který se při snižování hladiny Kaspického moře připojil k pevnině. Rozloha je asi 500 km², povrch je převážně plochý, maximální výška je 100 m n. m. Převládají zde pouště a slaniska, kterým se zde říká solončaky. Nachází se zde ložiska ropy a ozokeritu.[1]

Na západním cípu poloostrova se nachází město Chazar, které se až do 90. let 20. století jmenovalo Čeleken. Jižně od Chazaru jsou osady Lačin a Karagol. Na severu poloostrova je osada Gok-Bajir.[2]

Na poloostrově se nachází jezero Porsou-Gel, které vzniklo z kráteru bahenní sopky. Je naplněno slanou vodou a uvolňuje se v něm ropa a zemní plyn.[3]

Klima

Klima na poloostrově je kontinentální, suché s ročními srážkami kolem 150 mm.

Dějiny

Oblast poprvé prozkoumal a zmapoval v roce 1715 ruský cestovatel Alexandr Bekovič-Čerkasskij. Během kaspické expedice v roce 1719 pobřeží prozkoumal ruský kartograf Fjodor Ivanovič Sojmonov, který sestavil podrobnou mapu. Na mapách 18. a 19. století ostrov objevuje pod názvem Něftjanoj nebo Něftonia. Nejdetailněji popsal ostrov Grigorij Karelin v roce 1832 a poznamenal, že se tam vyskytují čtyři druhy ropy.

V roce 1877 bylo v oblasti otevřeno první ropné pole na území dnešního Turkménistánu.

Po roce 1937 se ostrov připojil k pevnině.

V letech 1945 až 1948 na poloostrově existoval pracovní tábor Krasnovodslag, kde byli především váleční zajatci a političtí vězni, kteří těžili ozokerit.[4]

V roce 1995 se hladina Kaspického moře zvedla a poloostrov se dočasně stal opět ostrovem.[5]

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Челекен (полуостров) na ruské Wikipedii a Tscheleken-Halbinsel na německé Wikipedii.

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 164. 
  2. Челекен Туркмения Как живут люди. ucrazy.ru [online]. [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. (rusky) 
  3. SUSŁOW, S. P. Geografia Fizyczna Azjatyckiej Części ZSRR. 1. vyd. Varšava: Wydawnictwo Naukowe PWN, 1961. 770 s. S. 594. 
  4. Průvodce říší zla - Vladimír Bystrov. bystrov.ustrcr.cz [online]. [cit. 2022-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-18. 
  5. ZONN, Igor S.; KOSAREV, Aleksej N. The Caspian Sea Encyclopedia. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.] S. 140. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

1730 Van Verden Map of the Caspian Sea - Geographicus - CaspienSea-vanverden-1721.jpg
An uncommon variant on Carl Van Verden’s important 1719 – 1721 mapping of the Caspian Sea. Around 1718 the Russian Tzar, Peter the Great, sponsored a number of cartographic expeditions to the farthest reaches of his vast empire. Most of these were headed up by Dutch navigators, the most experienced and mercenary of the era. Carl Van Verden, a Dutch seaman, was commissioned as a Russian naval officer and assigned the task of mapping the Caspian Sea. Though well known since antiquity the world’s largest lake was largely ignored by surveyors until Van Verden’s work in the early 18th century. Van Verden’s work had significant political ramifications. Peter the Great, Russia’s most expansionist Tzar, was determined to make the Caspian a “Russian Lake” and invaded the region in 1722 seizing Derbent and Baku. Copies of Van Verden’s work eventually made their way to Paris via Nicholas de L’Isle, brother to the more famous cartographer G. de L’Isle. Geographers in Paris quick recognized the importance of the work and the era most significant cartographers and map publishers, including Homann, De L’Isle, Moll, and Covens and Mortier, were quick to copy and publish their own variants of the Van Verden chart. This example is of the more obscure such charts. Published in Paris around 1730, this map offers a number of important elements. All text is in both French and transliterated Russian, so “Bulsebek” becomes “Usbech” and “La Mer Caspie” becomes “More Gualenskoi”, etc. Many of the mountains along the lake’s western and southern shores are noted and curiously rendered with an unusual lake-centric orientation. Also noted are the Caspian’s various reefs, shoals, sandbars, and other undersea dangers.
Jack-up-rig-in-the-caspian-sea.JPG
Autor: www.dragonoil.com., Licence: CC BY-SA 3.0
Bohrplattform "Iran Khazar" im Einsatz an einer Förderplattform von Dragon Oil im Cheleken-Feld (Turkmenistan).
Stamps of Turkmenistan, 1994 - Sulphur spring, Cheleken.jpg
115th Anniversary of Nobel Partnership to Exploit Black Oil.
04 О. Челекен. Аул Карагол.jpg
Из описания 1913 года: Остров Челекен отстоит верст на 50 к югу от Красноводска. Попасть туда можно только на туркменской лодке и то в хорошую погоду, так как залив в высшей степени капризен и внезапно налетавшая буря часто причиняет серьезные аварии. На острове добывают превосходную нефть, озокерит и асфальт (кира)