Čelkovice

Čelkovice
Čelkovice v údolí Lužnice pod Starým městem, od železn. mostu (vlevo) k Hotelu Lázně (vpravo)
Čelkovice v údolí Lužnice pod Starým městem, od železn. mostu (vlevo) k Hotelu Lázně (vpravo)
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecTábor
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel680 (2021)[1]
Katastrální územíČelkovice (2,92 km²)
PSČ390 01
Počet domů260 (2021)[2]
Čelkovice
Další údaje
Kód části obce19411
Kód k. ú.619418
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čelkovice (německy Tschelkowitz) jsou velká vesnice, část města Tábor ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji.

Čelkovice se nacházejí v údolí na levém břehu Lužnice jižně od na protějším břehu ležící části města Tábor (zejména Staré město, Parkány), části spojuje silniční most. U mostu, vlevo proti proudu, je známý Suchomelův ostrov (tábořiště). Obytná zástavba vede údolím v délce cca 1350 metrů a šířce cca 450 metrů v příbřežní rovině a ve svahu (kóta 444 metrů).

Do roku 1935 po mostě a dál přes obec vedla hlavní (a jediná) silnice z Tábora směr Bechyně – značný výškový rozdíl do obce Horky překonávala silnice několika serpentinami. Potíže rostoucího provozu v této části Tábora vyřešila stavba velkého obloukového mostu přes Lužnici v letech 1934–1935. Od té doby slouží „čelkovická“ silnice jako místní komunikace od starého mostu až k napojení na silnici číslo 137 Tábor-Bechyně (Týn nad Vltavou) u výletní restaurace „Pintovka“ ve východní (spodní) části Horek.

Název

Jak vznikl název „Čelkovice“ se přesně neví. Dějepisec Roman Cikhart považuje název Čelkovice za chybný – za zkomoleninu. Původně se prý ves nazývala Celkovice (odvozeno od osobního jména „Celek“).[zdroj?]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1307,[3] do kdy patřily biskupství pražskému. Poté zakupuje obec i s přilehlými pozemky Jindřich I. z Rožmberka a nejdříve jí připojuje k Příběnicům. V roce 1437 postoupil Oldřich II. z Rožmberka vesnici obci Táborské.

V 16. století zde bylo již patnáct usedlostí. Tzv. „Lucinovský dvůr“, ve vsi, byl v letech 1680–1682 v držení Viléma Fellnera z Feldeggu. Část vesnice a okolí zakoupil také Václav Perger z Rozenvertu, který zde v roce 1702 zemřel. Po jeho smrti synové Jan a František (v roce 1708) prodali ves opět městu Tábor.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel596682792838934875735640633549505484496604680
Počet domů69718191104101114149132139153177190226260

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1971 Čelkovice byly samostatnou obcí v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 jsou částí města Tábor ve stejnojmenném okrese, kdy se konaly městské volby.[6]

Pamětihodnosti

V Čelkovicích byly asi v roce 1268 založeny lázně, ve kterých se prý léčil i husitský vojevůdce Ondřej Prokop, zvaný „Holý“. Zřídla byla složena z železitých a sirnatých pramenů. Postupem času zde byla postavena budova pod názvem „Městské lázně“. Tento zajímavý architektonický objekt časem zchátral, zdevastovanou budovu zakoupila stavební firma „Karel Dvořák“ v Táboře a přestavěla jí na hotel s restaurací.

Rodáci

  • V Čelkovicích se narodil Bohumil Mladý (30. října 1881 – 23. června 1942 v Praze), spisovatel, vydavatel a redaktor časopisu „Četnický obzor a „Ročenka českého četnictva“.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 62. 

Literatura

  • Cikhart, Roman: „Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný“, Tábor 1922.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Tábor-Čelkovice 1.jpg
Letecký pohled na Čelkovice. Vlevo nahoře Větrovy, vpravo Staré Horky a (u lesa) Horky, dole Čelkovice a Tábor.
Tábor-Čelkovice 3.jpg
Čelkovice-povodeň v srpnu 2002
Švehlův most přes Lužnici-Tábor.jpg
Švehlův most přes Lužnici v Táboře, Česká republika
Tábor-Čelkovice 4.jpg
Tábor-místní část Čelkovice (vlevo za řekou)
Tábor-Čelkovice 2.jpg
Část Čelkovic u táborského železn. mostu