Čelkovice
Čelkovice | |
---|---|
![]() Čelkovice v údolí Lužnice pod Starým městem, od železn. mostu (vlevo) k Hotelu Lázně (vpravo) | |
Lokalita | |
Charakter | velká vesnice |
Obec | Tábor |
Okres | Tábor |
Kraj | Jihočeský kraj |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°24′36″ s. š., 14°39′42″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 680 (2021)[1] |
Katastrální území | Čelkovice (2,92 km²) |
PSČ | 390 01 |
Počet domů | 260 (2021)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de ![]() Čelkovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 19411 |
Kód k. ú. | 619418 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čelkovice (německy Tschelkowitz) jsou velká vesnice, část města Tábor ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji.
Čelkovice se nacházejí v údolí na levém břehu Lužnice jižně od na protějším břehu ležící části města Tábor (zejména Staré město, Parkány), části spojuje silniční most. U mostu, vlevo proti proudu, je známý Suchomelův ostrov (tábořiště). Obytná zástavba vede údolím v délce cca 1350 metrů a šířce cca 450 metrů v příbřežní rovině a ve svahu (kóta 444 metrů).
Do roku 1935 po mostě a dál přes obec vedla hlavní (a jediná) silnice z Tábora směr Bechyně – značný výškový rozdíl do obce Horky překonávala silnice několika serpentinami. Potíže rostoucího provozu v této části Tábora vyřešila stavba velkého obloukového mostu přes Lužnici v letech 1934–1935. Od té doby slouží „čelkovická“ silnice jako místní komunikace od starého mostu až k napojení na silnici číslo 137 Tábor-Bechyně (Týn nad Vltavou) u výletní restaurace „Pintovka“ ve východní (spodní) části Horek.
Název
Jak vznikl název „Čelkovice“ se přesně neví. Dějepisec Roman Cikhart považuje název Čelkovice za chybný – za zkomoleninu. Původně se prý ves nazývala Celkovice (odvozeno od osobního jména „Celek“).[zdroj?]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1307,[3] do kdy patřily biskupství pražskému. Poté zakupuje obec i s přilehlými pozemky Jindřich I. z Rožmberka a nejdříve jí připojuje k Příběnicům. V roce 1437 postoupil Oldřich II. z Rožmberka vesnici obci Táborské.
V 16. století zde bylo již patnáct usedlostí. Tzv. „Lucinovský dvůr“, ve vsi, byl v letech 1680–1682 v držení Viléma Fellnera z Feldeggu. Část vesnice a okolí zakoupil také Václav Perger z Rozenvertu, který zde v roce 1702 zemřel. Po jeho smrti synové Jan a František (v roce 1708) prodali ves opět městu Tábor.
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 596 | 682 | 792 | 838 | 934 | 875 | 735 | 640 | 633 | 549 | 505 | 484 | 496 | 604 | 680 |
Počet domů | 69 | 71 | 81 | 91 | 104 | 101 | 114 | 149 | 132 | 139 | 153 | 177 | 190 | 226 | 260 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1971 Čelkovice byly samostatnou obcí v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 jsou částí města Tábor ve stejnojmenném okrese, kdy se konaly městské volby.[6]
Pamětihodnosti
V Čelkovicích byly asi v roce 1268 založeny lázně, ve kterých se prý léčil i husitský vojevůdce Ondřej Prokop, zvaný „Holý“. Zřídla byla složena z železitých a sirnatých pramenů. Postupem času zde byla postavena budova pod názvem „Městské lázně“. Tento zajímavý architektonický objekt časem zchátral, zdevastovanou budovu zakoupila stavební firma „Karel Dvořák“ v Táboře a přestavěla jí na hotel s restaurací.
Rodáci
- V Čelkovicích se narodil Bohumil Mladý (30. října 1881 – 23. června 1942 v Praze), spisovatel, vydavatel a redaktor časopisu „Četnický obzor a „Ročenka českého četnictva“.
Fotogalerie
- Čelkovice-vlevo od Tábora-Staré město, v pozadí zprava Horky, Staré Horky a Větrovy
- Čelkovice-část u mostu železniční tratě do Bechyně, v pozadí táborské Sídliště nad Lužnicí
- Údolí Lužnice při povodni 2002-vlevo část Čelkovic (vzadu Hotel Lázně), vpravo táborská Lužnická ulice
- Obloukový most přes Lužnici(z roku 1935)-pohled od Čelkovic
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 62.
Literatura
- Cikhart, Roman: „Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný“, Tábor 1922.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čelkovice na Wikimedia Commons
- Čelkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Letecký pohled na Čelkovice. Vlevo nahoře Větrovy, vpravo Staré Horky a (u lesa) Horky, dole Čelkovice a Tábor.
Čelkovice-povodeň v srpnu 2002
Tábor-místní část Čelkovice (vlevo za řekou)
Část Čelkovic u táborského železn. mostu