Čeněk Dušek

ThDr. Čeněk Dušek
ThDr. Čeněk Dušek
ThDr. Čeněk Dušek
Narození5. října 1843
Semtěš
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. listopadu 1918 (ve věku 75 let)
Kolín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníevangelický hřbitov v Kolíně
Alma materEvangelická teologická fakulta Univerzity ve Vídni
Povolánífarář, duchovní, spisovatel, novinář, učitel, vydavatel, publicista, středoškolský učitel a překladatel
ZaměstnavatelČeskobratrská církev evangelická
Oceněníčestný doktor (1911)
Nábož. vyznáníČeskobratrská církev evangelická (1918)
Evangelická církev v Rakousku (1781–1918)
Funkcesuperintendent (česká superintendence h. v.; 1910–1918)
předseda (Kostnická jednota)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeněk Dušek (5. října 1843, Semtěš[1]23. listopadu 1918, Kolín[2]) byl duchovní reformované církve, publicista, překladatel a pedagog.

Život a dílo

Narodil se do evangelické rodiny sedláka Josefa Duška a jeho ženy Kateřiny, rozené Vančurové, původem z Drobovic. Pokřtěn byl jako Vincenc, později sám začal používat českou variantu jména. Od svých dvanácti let do roku 1860 studoval na někdejším evangelickém gymnáziu u Ježíšova kostela v Těšíně, poté na evangelickém lyceu v Levoči a v Prešpurku, kde maturoval. Následně studoval bohosloví na evangelické fakultě ve Vídni (1863-1864), v Erlangen a v Basileji. Zřejmě největší vliv na jeho teologickou orientaci mělo studium na bohoslovecké fakultě ve skotském Edinburghu, kde strávil dva roky a získal výbornou znalost anglického jazyka, kterou uplatnil v překladatelské i pedagogické praxi (působil též na kolínském reálném gymnáziu, kde vyučoval náboženství a angličtinu). V roce 1869 byl ordinován na faráře reformované církve a nastoupil na sbor v Kolíně, kde působil až do své smrti. V roce 1870 se oženil s Bedřiškou Kulichovou (1847-1916), pocházející z mlýna Bašty v Drahelicích, která svým věnem zajistila nejen rodinu faráře, ale umožnila Duškovi rozvinout i velkorysou kulturně-společenskou činnost.

Své aktivní působení v církvi Čeněk Dušek doplňoval velkorysou osvětovou činností, podporoval církevní tisk, sám publikoval a pořádal přednášky. Politicky mu byl blízký Masarykův realismus, přispíval do jeho Času a společně s ním podnikl několik veřejných vystoupení. Úzce spolupracoval také s Janem Herbenem. Poté působil v České straně pokrokové. Na církevním poli usiloval o spojení obou hlavních českých evangelických církví (luterské a reformované), přičemž zdůrazňoval českou duchovní reformační tradici, zejména Jana Husa a Jana Amose Komenského, jejichž dílo se snažil aktualizovat, zvláště při příležitosti různých jubileí. Inicioval založení Kostnické jednoty, která měla sbližování českých protestantských proudů napomoci, a stal se v roce 1905 jejím předsedou. Podílel se také na vzniku spolku Husův dům a vydavatelské iniciativy "Comenium", kde publikoval některá svá díla. Publikoval však především v církevním periodickém tisku. V roce 1886 založil měsíčník Jednota, který se stal jeho programovou platformou.[3] V roce 1903 se účastnil kladení základního kamene k Husovu pomníku na Staroměstském náměstí v Praze, kde tlumočil zahraničním hostům. V rámci svých církevních aktivit výrazně prosazoval spolupráci se zahraničními protestantskými církvemi a spolky. Kromě jeho kázání, která byla silně biblicky orientována, měly velký vliv také jeho duchovní písně, jejichž texty sám skládal, respektive překládal. Vyvrcholením jeho kariéry v církvi bylo období let 1910–1918, kdy zastával úřad superintendenta. Pohřben byl na kolínském evangelickém hřbitově.

Společně s Ludvíkem Bohumilem Kašparem a Justem Emanuelem Szalatnayem byl považován za vůdčí postavu české reformované církve přelomu 19. a 20. století.[4]

Odkazy

Tištěné dílo

  • O principech díla Husova. Řeč proslovená 6. července 1895 o Husově večeru v Praze. Praha 1914.
  • Protestantism a český národ. Praha 1914.
  • The Country of the Book and the Cup. Kolín [1906]; v č. překladu: Země knihy a kalicha. Praha 1906.
  • Co nám přinesly oslavy Husovy. Slavnostní přednáška, kterouž při XXV. oslavě M. J. Husa, Evangelickou Besedou v Praze 3. července 1905 uspořádané, proslovil Čeněk Dušek. Praha 1905.
  • Palacký jako evanjelík. Praha 1898.
  • (přel.) Kingsley, Charles: Hypatie, nebo, Noví nepřátelé se starou tváří, 2 díly, Praha 1895-1896.

Literatura o Č. Duškovi

  • FRINTA, Antonín: Čeněk Dušek: osobnost a výběr z jeho prací. Praha 1933.
  • FLEGL, Michal: Čeněk Dušek a česká reformace. In: Křesťanská revue (1968), 206-211.
  • FLEGL, Michal: Čeněk Dušek – život a dílo. Rodopisná revue 14 (2012), 3, 14-15. dostupné online
  • MATĚJKA, Ondřej: Čeněk Dušek (1843-1918). Reformovaný farář mezi církví a národem. In: Marek, Pavel/Hanuš, Jiří (red.): Osobnost v církvi a politice. Praha 2008, 4-19.

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu Evangelická církev v Semteši
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Evangelická církev v Kolíně
  3. NEŠPOR, Zdeněk R.: Století evangelických časopisů (1849-1948). Praha 2010, 66-70.
  4. Pavel Váša: Paměti, sv. 2. V Praze. Praha 1947, s. 63.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Čeněk Dušek.jpg
Čeněk Dušek, duchovní reformované církve, publicita, překladatel a pedagog