Čeněk Hausmann

Čeněk Hausmann
Čeněk Hausmann, podle fotografie kreslil Jan Vilím
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1867 – 1876[1]
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1873 – 1876[2]
Rektor pražské polytechniky
Ve funkci: 1869 – 1870
Předchůdce	Gustav Schmidt
Nástupce	František Tilšer
Ve funkci: 1880 – 1881
Předchůdce	Josef Šolín
Nástupce	Gabriel Blažek
Stranická příslušnost
Členství	Národní str.
Narození	3. února 1826 Vrbno u Mělníka Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	13. listopadu 1896 (ve věku 70 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příbuzní	Jiří Haussmann (vnuk)
Alma mater	Pražská polytechnika
Commons	Čeněk Hausmann
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeněk Hausmann, uváděn též jako Vincenc Hausmann (3. únor 1826 Vrbno u Mělníka^[3] – 13. listopad 1896 Praha), byl český matematik, profesor mechaniky a nauky o strojích, ve dvou funkčních obdobích rektor pražské polytechniky. Působil i jako politik, zasedal v Českém zemském sněmu a Říšské radě.

Život

Studoval piaristickou kolej a stavovské gymnázium. Pražskou polytechniku vystudoval v roce 1845. V letech 1847–1852 zde přednášel deskriptivní geometrii ve funkci adjunkta mechaniky. V roce 1852 byl povolán do Lvova (Lembergu), kde přednášel mechaniku, stavbu strojů a deskriptivní geometrii. Následujícího roku byl jmenován profesorem. V této funkci později působil v Budapešti (1857–1863); po zavedení maďarštiny jako vyučovacího jazyka v roce 1860 obdržel jako jediný výjimku k přednášení v němčině. Krátce působil ve Štýrském Hradci (1863–1864) a od roku 1864 v Praze. Po rozdělení pražské techniky na dvě části v roce 1879 zůstal na české části („Císařská a královská česká vysoká škola technická v Praze“). Ve dvou funkčních obdobích 1869–1870 a 1880–1881 byl zvolen rektorem pražské techniky^[4].

Byl i politicky aktivní. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za městskou kurii (obvod Rychnov, Žamberk, Kostelec n. Orlicí, Dobruška).^[5] Mandát obhájil v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.^[6]

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.^[7] V rámci začínající politiky české pasivní rezistence ale činnost poslance přestal vykonávat a byl pro absenci v září 1868 zbaven mandátu.^[8] Demonstrativně byl zvolen v doplňovacích volbách v září 1869.^[9] Ve svém obvodu uspěl i v zemských volbách v roce 1870^[10] i v zemských volbách v roce 1872.^[11] Kvůli obnovené politice pasivní rezistence ale křeslo nepřevzal, byl pro absenci zbaven mandátu a následně opět zvolen v doplňovacích volbách roku 1873.^[12] Opět bojkotoval sněm a přišel o mandát a byl zase zvolen v doplňovacích volbách roku 1874,^[13] roku 1875.^[14] a roku 1876.^[15] 29. března 1876 sám definitivně na zemský mandát rezignoval.^[16] Zastupoval Národní stranu (staročechy).

Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen v prvních přímých volbách roku 1873, kurie venkovských obcí, obvod Německý Brod, Polná, Ledeč atd. Z politických důvodů (i na Říšské radě Češi praktikovali tehdy pasivní rezistenci) se ovšem nedostavil do sněmovny.^[17] Již v prosinci 1873 byl proto pro neomluvenou absenci zbaven mandátu spolu s mnoha dalšími českými poslanci.^[18] Následně byl demonstrativně zvolen do Říšské rady v doplňovacích volbách, které se konaly v listopadu 1874 v městské kurii, obvod Tábor, Pacov, Humpolec atd.^[19] Znovu nepřevzal mandát a byl ho zbaven v lednu 1875.^[20] V říjnu 1875 byl do Říšské rady zvolen opětovně,^[21] ve svém předchozím obvodu Tábor, Pacov, Humpolec atd. v městské kurii.^[22] Tentokrát sám rezignoval v říjnu 1876.^[23]

V letech 1872–1876 byl rovněž členem zastupitelstva Prahy. V roce 1884 odešel na odpočinek.

Odkazy

Literatura

• VELFLÍK, Albert Vojtěch. Dějiny technického učení v Praze. Praha: Česká matice technická, 1910–1925. S. 10–12. 
• heslo. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888–1909. ISBN 80-7185-057-8. Svazek X. S. 970.
• heslo. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888–1909. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XXVIII. S. 545.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeněk Hausmann na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Čeněk Hausmann
• Významní matematici v českých zemích