Čeněk Hevera

Čeněk Hevera
Čeněk Hevera (1885)
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1874 – 1889
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1873[1] – 1891
Stranická příslušnost
Členství	Český klub (staročeši)
Narození	7. prosince 1836 Kolín Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	27. ledna 1896 (ve věku 59 let) Kolín Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profese	politik, spisovatel a publicista
Commons	Čeněk Hevera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeněk Hevera (7. prosince 1836 Kolín^[2] – 27. ledna 1896 Kolín^[3]) byl český politik za staročeskou stranu, organizátor hospodářského života na Kolínsku a odborný spisovatel. Podílel se na vzniku průmyslových podniků, usiloval o rozvoj družstevních záložen. V letech 1874–1889 zasedal v českém zemském sněmu a 1873–1891 na Říšské radě. Byl autorem řady publikací, zejména s ekonomickou a správní tematikou.

Život

Narodil se v Kolíně 7. prosince 1836. Brzy ztratil oba rodiče a musel se starat o tři mladší bratry. Pevnou vůlí se mu ale podařilo překonat nesnáze a soukromě si zajistit vzdělání, které jiní získávali na vysokých školách.^[4]

Národohospodářské aktivity

Pracoval nejprve na okresním úřadě v Přibyslavi^[5] a roku 1865 získal místo okresního tajemníka v Kolíně. Usiloval o rozvoj okresu. Jako člen výboru okresní hospodářské a průmyslové jednoty se podílel na založení banky, akciového skladu na střižní zboží a továrny na umělá hnojiva. Podporoval také české vlastenecké iniciativy.^[4] Jeho zásluhou byl také v Kolíně vybudován železný most.^[6]

Snažil se o rozvoj družstevních záložen. Reorganizoval kolínskou záložnu, která pak poskytovala rozsáhlé úvěry drobným rolníkům. Roku 1873 se na sjezdu v Mladé Boleslavi vyslovil pro podporu českých peněžních ústavů. O dva roky později byl povolán do komise pro povznesení hospodářského úvěru. Jeho názory se lišily od postojů dalších členů a když se je pokusil zveřejnit v deníku Politik, byl článek zkonfiskován.^[4]

V letech 1868–72 byl hlavním řečníkem na několika táborech lidu – ve Vysoké a Malíně na Kutnohorsku a v Ledči nad Sázavou. Počátkem 70. let také uskutečnil několik cest: 1870 po Čechách, Německu a Belgii, 1871 do Švýcarska a o dva roky později do Francie.^[4]

Politické aktivity

V letech 1874–89 zasedal v Českém zemském sněmu jako poslanec staročeské strany za venkovské obce okresů Hradec Králové a Nechanice. V letech 1873–1891 byl rovněž poslancem rakouské Říšské rady.^[5] V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal mandát poslance za kurii venkovských obcí, obvod Kolín, Poděbrady atd. V souladu s tehdejší českou opoziční politikou pasivní rezistence ale mandát nepřevzal a do sněmovny se nedostavil, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý.^[7]

V roce 1879 Eduard Taaffe, tehdy představitel konzervativního německorakouského tábora, inicioval jednání s českou opozicí, na jejichž konci byl český vstup na Říšskou radu, zahájení aktivní politiky a přechod Čechů do provládního tábora. Ve volbách do Říšské rady roku 1879 byl Hevera zvolen za kurii venkovských obcí, obvod Kolín, Poděbrady atd. Nyní mandát převzal.^[7] Zaměřoval se zejména na národohospodářské otázky.^[5] Za tentýž volební obvod byl zvolen i ve volbách do Říšské rady roku 1885.^[7]

Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).^[8] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.^[9]

Jeho přičiněním získala Česká akademie věd a umění Šichův fond ve výši cca 48 tisíc zlatých.^[10]

Za zásluhy byl jmenován čestným občanem několika obcí a čestným členem řady spolků.^[5]

Dílo

Hevera byl známý jako odborný spisovatel, zejména v oblasti národního hospodářství a veřejné správy.^[4] Knižně vydal např.:^[11]

• Švýcarsko, jeho ústava, jeho vláda, jeho samospráva (1875)
• Lesy v Čechách (1877)
• Vězenství a ústavy dobročinné (1882)
• Český kupec a živnostník : jejich daně a poplatky (1885)
• Obrana celní na ochranu českého rolnictví a průmyslu (1885, projev na hospodářském sjezdu v Chotěboři)
• Banka rakousko-uherská : (bývalá národní banka) : její podstata, nynější ústrojí a působnosť'' (1886)
• Daň a průmysl cukerní u nás a jinde (1887)
• Ochrana a obrana rolnictva proti následkům způsobeným krupobitím (1890), projev v Žehuni
• Švýcarské školství (1892)

Posmrtně vyšla Podrobná mapa okolí pražského a 365 odpoledních výletů z Prahy, na jejichž sestavení se podílel.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeněk Hevera na Wikimedia Commons
• Autor Čeněk Hevera ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Čeněk Hevera